sobota 31. ledna 2009

31.1.2009 Čerpání sil

Dneska na mě přišla krize fyzická po té psychické, bez mušení se přiznávám, že jsem s Maruškou dopoledne vytuhla u pohádky pak jsme si chvíli pohrály a byl oběd. O obědě jsem Marušku uspala a šla k ní, neb jí znám jak si mě kontroluje, jak tam jsem a když tam nejsem , tak je hned vzhůru. Po obědě jsme ještě na chvíli zapnuli pohádku a koukali se na ní s Maruškou, neb byla hodná moc moc, tak jsem ještě na chvíli podlehla krizi . Pak jsme šli k Lence postahovat kity jež na mě čekají,a ž bude spravený počítač a nainstalovat jí potřebné programy, neb má počítač po přeistalaci. Večer Marušku uspávala babička a já jela k nejlepším přátelům na pokec. Byla naprostá pohodička, tu jsem moc a moc potřebovala. Lahvinka mýho milovanýho Modrýho Portugala a ještě Templářský a něco na zobání a hlavně ta pohoda.



pátek 30. ledna 2009

30.1.2009 "Pčidám Macíku "

Dopoledne plavání nebylo, jsou prázdniny. My máme vždycky takový štěstí, že když je odstávka a plavání není tak Maruška má něco, proč bychom nemohli jít. Vždycky to vyjde přes tu smůlu akorát. Dopoledne jsem dávala do kupy ty přidělávky, Maruška byla hlídaná , poskakovala okolo. Přes oběd jsem se je pokoušela od Lenky , která akorát přinesla noťase ze servisu odeslat, neb přes můj slimejší hnusném nespolehlivém net, bych to neprocpala. Neprolezlo to ani na 2 pokusy, vždycky to ve finále hlásilo nedostupnej server.


Přijeli jsme do Ohavče a já šla hned zastrčít popelnici a přinést topení. Kocour šťasný přiběhl , že tam není sám, slyšela jsme hned Marušku „kde je kocour (to r lehce spolknutý).. v kuchyni“ Když jsem přišla zvenčí už ho krmila konzervou a hlasila u toho „ kocoukovi pčidám, hamej Macíku, masíko “


Kocour byl rád, že je v teple .. ale zaplatil za to daň….. :o))))) Dnes byl teda trpělivej, ani po Marušce nechňapal packama, jak to rád dělá, jen mrskal ocáskem, vybleskla jsem Marušku a pak jí vysvětlila, že se jí kočička takhle bojí, že jí musí jen hladit, za chvíli pochopila a byla zlatá. Měla zážitek že se odstrojoval stromeček,a by ho zas mohl Ježíšek přinést (nepočkali až tam nebudem ) Cestou domů usnula, tak chtěla od auta nést, brečela jsem bolestí, na jedné Ruce Marušku a tašku jablek, v druhé krabici. Sakulentský ruce, kam mě jednou přivedou…. :o(((((



čtvrtek 29. ledna 2009

29.1.2009 Fanynka

Huráááá, postýlka pro Marušku doklížená a tyč se závěsem v koupelně visí…. Detajly líčit nebudu, ehm….. Ale po vyvrtání 3 děr a zacpání hmoždinkami mě věta „teď podej 3 šroubky a šroubovák“ mi nedělá dobře, stejně jako dotaz „to chceš takhle jet?“ když jsem nastartovala totálně zamrzlého Ferdu, aby roztálo omrzlé okno i zevnitř byla námraza nějaká, tak aby roztála, než oškrábu okna….. haloooo nejsem malá ……. Když jsem přijela před obědem domů, Maruška ,mi řekla „maminko studená seš, ožeješ „ :o))))))

Po obědě jsem čekala na Báru, která mi cestou z práce přivezla svůj noťásek,a bych si mohla udělat výběr fotek, neb mi 31.1. končí kupon na 50 fotek 10x15, tenhle dědeček nemá DVD mechaniku a já mám zálohy na DVDčkách. Bára pak volala, kdy asi tak dorazí, tak jsem vyrazila do kutlochu pracovat . Mamča si vzala Marušku , ven šli vyřizovat papíry ještě ohledně babiččinýho vozíku

Večer mamča potřebovala zaprat rukavičky a tam Maruška měla zábavu, když viděla babičku, chtěla je na ručičky. Miluju ty její kudrny, když ji vlasy zvlhnou ve vaně a nebo když je splavená kroutí se jí o to víc.


Tuhle Fanynku jí koupila babička, Marušce se dnes prorazila příšerná rýma a měla teplotu večer , byla protivná. Ale nad Fanynkou jí svítila očička, tak se mamča vrátila a koupila jí ji. Maruška si ji zamilovala, pro mí je to legenda jako pro mě třeba Pepíček Vinkrář. Maruška miluje Kouzelnou školku a jak slyší znělku tak volá „Fantišek a Fanynka“



Tunelářka

Nová designérka vyšla s našeho týmu , tady je moje první LO pro ní, velké bohužel nemám, tuhle fotku miluju , chtěla jsem to na zeď , ale velké zůstalo v počítači jež odešel do věčných lovišť, lednovou složku jsem zálohovanou neměla, ještě že bylo na foru. Když jsme ho ukládala , Maruška komentovala "Maruka tam je, mám klobouk, mašinku mám, kočiku mám, jé kytika tady je, (té velké říkala ) to je rotlinka (rostlinka) , hodinky mám a tomu tunelu "mám domeček" jen nepoznala koleje takhle na plocho a kufr, jinak to fakt popsala celé :o)))))) šikula

Rudík

Rak pro Gabiks zkoušela jsme zda stařičký počítač utáhne mého miláčka, každý krok 2 minuty a vic, ale dotáhla jsem to do konce. Má to málo vrstev, víc by nezvládl a na flešce mám jen 2 kity, zbytek je na přídavném disku v počítači. Internet slimejší, takže nestáhnu:O((

KREDIT

středa 28. ledna 2009

28.1.2009 otázky jsou tady

Už mám to začíná, otázky „čo to je“ „co to máš“ „podívám“ „ukázat“ „na co to je“ tady zrovna Maruška brakuje sousedům letáky ze schránky, to než jsem vyjela s kočárkem. Tak tohle nahoře dělala se slovy „co to tam mají „ :o))))) Dnes jsme byli poprvé s Maruškou cvičit v Areálu, měli jsme sraz s Romanou a její Lucinkou, jsou to holky do rodiny i když malounko přes nějakej ten loket. Domluvili jsme se v neděli na oslavě v Holíně. Marušce se tam staršně líbilo, nadšená, že má děti a že může s nima lítat a cvičit. No bylo to úžasný. Já pořád nevěděla, kam chodit , až mě Romana poradila. Celý den pak líčila „děti byly, cvičila, s balonem, ležela na balonu, kákala, tancovaly, honily, házely, tunel byl, tampolína byla “ no prostě plná zážitků.


Vím že je rozmazaná, ale ukazuje tu akci :o))) před pekárnou směr pro rohlíky samé kraviny :o)))) Když se Maruška vyspala, tak místo původního plánu , jít doklížit postýlku a dodělat sprchový kout jsem šla shánět technika na počítač, neb se mi včera navečír odporoučel. Buď jen okna a nebo celý disk (odhadem) za 3-4 roky je to dost brzo :o((((( Běhala sehlala a těsně před zavíračkou i stihla odnést, byla tu fuška , s Maruškou na kočárku a bednou na řidítkách. Ale ať se na něm pracuje. Vydržela bych bez něj, ale těch restů :O(((( vím když mám něco jiného a doháním projekt třeba za 3 dny , že je toho až až nad hlavu. Teď používám starouška co mám u rodičů na internet pouze, a něco na něm rozhýbat je nad lidské síly . Otevřít jednu fotku trvá věčnost, natož ji upravit, ale snažím se aspoň projektovat, bo bych se z toho potom nevyhrabala. Původní plán nenavazoval, táta mi mezi tím utek na své místo, kde musí být denně…. Ale přišel Martínek, po měm mamčina bývalá spolupracovnice ze školky, dělala tam ředitelku. A pak ještě Bára. Tož jsme se poměli, tak se aspoň ušily potřebné věci do bytu, ať aspoň něco odsýpá.


Tady jedna večerní Maruška , jež se rozhodla , že nebude poslouchat a jedla jako prasátko kombinované s pejskem. Pak na mí přibyla ještě bílá, ale to do toho jogurtu tak rejpala rohlíkem, z kterého to oblizovala následně, že použitelná fotka není. Pak se prohlížela v zrcadle a povídala „pinavá sem“ No aspoň že to uzná :o))))

úterý 27. ledna 2009

27.1.2009 deštník

Dnes jsme byli celý den uvázané doma , protože měla přijít revize na plyn, hodina konkrétní psaná nebyla , jen od rána do večera. Mamča dnes jela do Prahy na radu k mudrům co si s jejími bolestmi rady nevědí :O((((( to co jí tam řekli se publikovat veřejně nedá, ale nechápu jak tohle vůbec může vypustit profesionál z úst :o(((( Maruška stále miluje svoji „kočiku“ miluju ten mír, když v poledne padne, chvíli před tím se mnou bojuje a opakuje „spinkat chci, odpočívat nechci“ a během chvilky je tuhá :o)))))


Revize přišla odpoledne a akorát po ní volala mamča, že to stihla na minutu z metra na bus. Revize vyřízena, tak jsme mohli z domu a babička žehlila, to dělá u nás ona, protože ráda pomůže a o dvou francouzských holích si prostě k tomu sedne a vyžehlí. Protože se někam přesouvat je čím dál větší usilí a takhle je ráda, že pomůže. Ještě tam měla kus hromady, tak jsme se domluvili a vyrazili mamče naproti k autobusu, neb i taška, kterou nemusí nést je pro ní neskutečnou úlevou a po těch procedurách, co stejně nikam nevedou je Maruška běžící naproti tou nejlepší medicínou. Já jsem aspoň cestou na autobusák oběhla vietnamské obchoďáky (jo až tak daleko už to došlo) a sháněla levnější plastovou tyč na ten sprcháč. No tyč stejnak neměli, jen Maruška byla unešená tímhle deštníkem pro panenky. Nemohla se od něj odtrhnout, páč stál jen 25, - kč, tak jsem jí udělala radost. No jak jí svítila očička, když jsem jí řekla , ať si jeden vybere. Vietnamské osazenstvo obchodáku bylo nadšené, Maruška poctivě, zdravila, děkovala, vše komentovala „maj zabalený“ a podobné hlášky. Deštník je teď top. A není pro panenku , hlásí stále „můj dešník“ Na cestě k busu se seznámila s holčičkou Liduškou, umí úžasně komunikovat, snad jí to zůstane, já tohle fakt neumím, a ona se svou upřímností to umí úžasně. Babičce běžela naproti přes půl nádraří, mávala deštníkem a volalala . „babiko, dešník mám, zapatili, krásnej je “ jelikož mamča chtěla nějaké jogurty v akci, tak jsme se stavili v Lídlu, je to přímo u cesty. A pak ještě v kovomatu, neb plastová tyč nesehnána. Není a nebude, tak jsem musela koupit tu kovovou za 80,-kč. Tam jsme potkali letité známé, mě snad naposledy viděli, když jsem byla o něco větší než Maruška. Teda myslím na návštěvě, jinak jsme se sem tam potkávali, ale už jsem je hodně dlouho neviděla. Pán mě chodil fotit, když jsem byla o maličko větší než Maruška. Mamča s paní zašly do obchodu vedle železářství , kde byly koupit nějaké kalhoty co tam měli za 60.-kč a já s pánem nějak přešla na mluvu o focení. Zajímal ho můj foták a tak jsme se nějak zažrali do tématu :o))) Nakonec jsme došli závěru, že ač on fotil mě, tak já jsem ho teď ve fotografickém vývoji předstihla. Prý budeme v debatě zas někdy pokračovat :o)))


večerní kocour v botách , v mých co mi do nich už teče, ale 7 let sloužili na jedničku…



Rak pro Kincsem

Koupání

Rak pro Jéje

pondělí 26. ledna 2009

26.1.2009 Konce...

Stavila jsem se ve směnárně vyměnit moji léta uloženou slovenskou stovku, konečně jsem ji objevila po stěhování. Slováci přešli na Euro a já ji na památku při současné finanční situaci užiju radši pár korun českých než tuhle na památku. Tak jsme za ní po odečtení poplatků dostala 83kč. Mamče jsme vyměnili baterku do telefonu, jež jsme museli reklamovat. Dostala ji od Ježíška a byla nějaká vadná, asi si neškrtla, vyměnili mi ji hned, bez reklamačních procedur.

No a cestou domů jsem nakoukla do obchodu, kde hlásali až 50% slevy na zimní boty. Jedny mám 8 let, to jsem si pamatovala zhruba a ten pán v obchodě mi to potvrdil, řekl firmu i kdy se dělaly a sedělo to. Druhé mám 7 let a do obojích mi začalo letos téct. Tak si říkám mrknu a a uvidím. No skončilo to tak, že jsem si je odnesla. Letní jsou fuk, ty koupím ty nejlevnější, ale v zimě, to chce sucho v botách a když koupím boty za 400 u naší národnostní menšiny, tak mi vydrží na jednu sezónu. Tady jsem za dvojnásobek koupila kvalitní, celokožený kotníčkový boty s kožíškem, který mi zas vydržej několik let. Pětistovku jsem měla ještě nevyužitou od Ježíška babičky, tak jsem ji hned udala k tomu těch 83Kč z té směnárny a ten zbytek holt z rozpočtu, ale žas mám krásný boty na několik zim. Nestihla jsem je blejsknout , ale třeba se je zítra pokusím vyfotit „umělecky“ :o))))))))))))) Maruška byla v krámě totálně nadšená, točila stojany s botami, no to byla zábava. Jsem jí to chtěla zatrhnout,a le pám jí to povolil, prý tam aspoň není chvíli taková nuda :o))))))
Dnes toho končilo poněkud víc, poslední slovenská stovka v rodině ve směnárně, stromek z výzdoby ve městě… kéž by ve mně končilo i to špatný období…..

Maruška na Husovce s velkým nadšením lovila holuby…… taky se při plném svědomí přiznávám, že nad holubem byli kus noh chodce a ještě níž kus stojanu kolo. Ale Maruška a holuby byli moc rychlí a mě se ta akce tak líbila, tak jsem retušovala :o))))

Chtěla jsem jet do kutlochu, ale nebylo hlídání , mamča byla strašně unavená, tak jsem vyjednala, že se půjdem podívat na stůl, potřebuju tam půlkulatý k oknu , jiný se mi tam nevejde. Má spolužačka Martina mi říkala, že nějaký takový dala ségra s mamce na spálení, že měli malou kuchyň, ať se přijedem podívat, jestli by se nám tam hodil. Tak jsme to vzali procházkou dozadu za město. Tahle siluetovka se mi líbí.

Byl trochu rachot, Maruška si s Týnkou venku hraje v pohodě, ale tady u nich byla věčně nalepená u mě, asi má zafixované, jak ji Týnka právě tady kousla, ona to nemyslela zle, je to trošku divočák :o))))) Maruškami strašně ráda hraje s dětmi, sama je vyhledává, Dnes na úřadě a ve městě se sama se dvěma seznámila, ale Týnky na domácí půdě se prostě bojí :o(((

Snad se zlepší pilováním, chvílema se mě i pustila, a měla tendenci komunikovat.

f

Cestou nazpátek jsem se stavili v Praktiku, nakoupit úchytky na tyč a závěs před sprchový kout, aby nebyla potopa. Vymýšlela jsme řešení, jak to tam udělat , protože ta tyč tam nemůže být permanentně. Neb se tam budou spouštět šňůry ze sušáku ze stropu, jinam se nevejde , než nad sprcháč , ale je ideální, takže montáže tyče překousnu. Už jsem to vymyslela, teda byla by lepší varianta já bohužel musím tu nejlevnější. Tak jsme to byla koupit. Maruška v podvečer už unavená tam málem zbořila krám . Jak je unavená tak už neposlouchá. Akorát tam začali po přestěhování zase dělat klíče, tak jsem si ještě nechala udělat rezervní. Maruška mezi tím jezdila v chodbě před krámem a vejskala :o))) no žádná nuda.

neděle 25. ledna 2009

25.1.2009 Padesátiny

Dnes byla neděle zcela nedělní, dopoledne jsem ještě napsala tetě gratulaci do našeho přání, kde bylo prd místa, ale vybrala ho Maruška (bylo s pejskama) a zabalila jsem dárky za mamču a za mě. Za nás dvě dostala kalendář,(Maruška vybírala papír, vybrala s Rumcajsem a Mankou ) holt to jsou kulatiny, tak u kdyby člověk „nežral“ musí se něco malého. Já nevěděla že se jede už na oběd, a tak jsem dávala nabíjet baterky až ráno. Jelikož jsem potřebovala , aby něco vydržely, tak jsme je nemohla vytáhnout v půlce. Tak jsme jeli do Holína a já se po obědě pro baterky otočila, jako naschvál mi ráno akorát jedny došly, takže jsem měla nabitý jen jedny, navíc mě z té sady akorát, klekla jedna baterka, takže čtvrtá do sady byla nahrazená alkalickou, takže prd výdž, když neměla stejné napětí. Takže jako naschvál klekly za chvíli, pak jsme dojela, pro ty nabitý (nový, páč mě za 14 dní odešlo 6 baterek ze starých sad) takže ty taky neměli po prvním nabití plnou kapacitu, tak jsem zase čekala, na baterky. Ty se nenabili ani do mého odjezdu do Pši, kam jsem vezla Maminku tety. No chápete to? Nabíječka normálně nabíjí 2 hodiny a chlup , tentokrát jí to trvalo 3 a půl hodiny. Takže jsem odjela bez fotáku. Na trase úplně pohádkový scenérie. Krajina zabalená mlhovým oparem , siluety stromů, křížku na kopečku , nad mím růžovočervený nebe od západu slunce. A já bez fotáku. Ať jde o slávu , i o přírodu, technika byla proto mě dneska. Na oslavě bylo príma, krásně jsme se všichni sešli, dobře jsme se měli. No před 10 lety jsme teda víc zpívali, ale nebyla mjůzik letos zajištěna. Ale hlavně jde o to se sejít. Maruška tam měla dvě kamarádky z rodiny, Elišku a Lucinku a holky řádily jak torpéda. Div nezbořily barák. Honily se tancovaly, Maruška byla nadšená, furt se všechny smály a hihňaly. No super. Eliška taky ještě neumi R tak zpívaly a dělali „zlatá bána…“ no byla to podívaná. Já po příjezdu ze Pši,měla nabité baterky, tak mě to zas dalo na pár fotek. Myslela jsem , že Maruška usne jak špalek, to teda usnula, po půl flašce mlíka, ale je tak nabitá zážitky, že ze spaní volá něco dětech a pláče ne ní jí rozumět. Ještě jsem zapomněla napsat. že při přípitku Maruška začala skoro brečet, protože neměla ve skleničce pití a neměla si čím ťukat. Jakmile ji dostala, tak to byl hlavní ťukač a u každého ťuknutí volala : „na zdaví“


Teta mezi dárky dostala vlasního kocoura :o)))) hehe ale vypadá to tak





Takhle to je, když děti při focení řvou „sýýýýr“ jsme bylo rádi, že jsou aspoň na jedné :o))))


Beruška si hraje s beruškama....

Maruška 50

Tady je ta moje rychlovka, zlatý šupátka a cvik (snaduž trochu), kredit nedodávám, vše se PST design, tyto araže teprve v prodeji budou.

sobota 24. ledna 2009

24.1.2009 Luxus za 18kč

Dopoledne jsme byli s Maruškou ve městě . potřebovala jsem pár maličkostí jako papír na dárek tetě k 50tinám, gratulaci, noviny, kde měla být známá, rohlíky… no oblítala, jsem 4 papírnictví, než jsem sehnala gratulaci, s 50tkou, s kytičkami a BEZ textu na svou tradiční rýmovačku s vším všudy, když ne běžně, takhle ke kulatinám píšu vždycky, životopis a přání v rýmech…. No večer mi to pokazila babička , jež nepočkala, a do pracně sehnané gratulace napsala Všechno nejlepší.. atd. teď jsem nějak bez sil, a tak mě tahle zbytečná lítačka dost zamrzela. Ale nic s tím nenadělám, teď jsem tak vedle, že nevím jistě, že se rýmuje pes a ves … s letošním přáním to vidím bledě. Symbolicky dávám 3 krále, ti šli taky dlouho cestu,ale cíl nebyl marný :o)))))



Marušce jsem slíbila, že dáme kosákům pod strom jablíčko, protože jsem slíbila, že jim ho tam dáme, neb tam už neměli , jenže mamka hlava děravá zapomněla jabko doma, tak abych nevypadala jako slibovač a neplnič, páč jsem na to alergická , tak jsem prostě v krámě za dvě kačky jabko koupila a Maruška ho šla pod strom slavnostně položit. To bylo štelování :o))))


No Maruška viděla asi někdy babičku, tak jsme ji dnes načapali , jak se pokouší namalovat…. :o)))


ono se jí to za tu chvíli, než jsme na to přišli, povedlo, ještě musí trochu doladit směr. teď mě vážně chybí smajlík válející se po zemi takzvaný LOL.


Odpoledne jsme byli s mamčou zabojovat na kutlochu. Maruška byla nadšená ze své postýlky, chtěla v ní co chvíli být. Hlásila, že !moje postýlka“ a byla šťasná, že jí to nikdo nevyvrací, :o))) teď má období, že všechno MOJE. Je jí ještě chybí sklížit jedna bočnice, nebo se rozjede celá. Po neděli proběhne poslední fáze vrtání, už jsem vymyslela systém ochrany do koupelny, abych ji při sprchování nevytopila (koberec před sprcháčem byl vzhledem k olezlosti podlahy vážně nutný) Takže proběhne další fáze vrtání a pak pár posledních krabic a bude obyvatelno.


Tak trocha luxusu, v Tescu měli v akci tyhle maxi krevety asi 8cm dlouhé místo 360 za kilo tak 180. Tak jsem si za 18kč, tři na košt koupila, všichni jsme se podělili , každý si kousnul.. to vám byla lahodáááááá… no zpět do reality, vrácím se je kuřecímu jemnému za 42 kilo :oDDDD


Babička kromě gratulace byla večer nesvá, že ještě nemá zabalený dárek, tak Jsem na to vlítla, za 15 minut bylo hotovo, jsem já to hračíčka :o)))

pátek 23. ledna 2009

23.1.2009 Fantazie

Škoda , že není ostřejší ,ale bylo to ráno cestou na plavání , ležela na chodníku a bylo ještě docela šero, a my pospíchali a mě to pořád ostřilo tam kam nemělo :O((((


Jakej je ten dětskéj svět prošpikovaném fantazií, Maruška v šatně ukazovala stále nahoru , že prej „nosánek má, očika má“ a mě nebylo jasný co, v šatně nejsou žádný zvírátka. Pak kouknu nahoru a ona myslela ty vešáky :o))))))


hádejte co to je….. strejda přinesl včera večer, okolo 9 h album s fotkami za 50 let. Měla jsem udělat fotomontáž z těch 50ti let. No na to, že nemám skener to byl šibeniční termín. No ale z pravda jsem to vzala s Maruškou přímo domů. Před polednem jsem ofocovala fotky fotákem, fakt to byla bída v tomhle zimním nicotném světle. No ale náš zázračnej prográmek se šupátky zvládnul své. Tak jsme začala skládat při obědě, uspala Marušku, v půl 2 jsemměla hotovo. Myslela, jsem, že se strejda pro to staví ,cestou z práce, čekali jsme hodně dlouho, pak přijel, ale bez flešky, s mým pomalým netem se mi to nepovedlo procpat mejlem maje to šílených 5,5MB. Tak jel ještě pro flešku k Pájovi. Takže do kutlochu jsem se dostala jen na otočku. Naložila jsem auto krabicemi, aby bylo zase co rozmisťovat. Strejda přines na vyfocení 50 padesátikorun, teda říkal, ať si je vyfotím , dá je tetě. Jen mě bylo smutno, že v tom všem shonu jsem dopoledne zahlídla plakát, že dnes ve 4 odpoledne je maškarní v Komerční bance. Plán dne už se nedal změnit, předání obrázku bylo nutné, neb ho strejda potřeboval vytisknout. Snad ještě někde nějaký bude.