V noci už nemůžu spát. Když už se složím abych se zas otáčela. Tak jsem se dopoledne fakt zmohla jen na vytvoření oběda a úklid po jeho přípravě a že byl řádnej, když mě Maruška pomáhala ten květák obalovat. Pak jsme zalehli všichni 3.
Chtěla jsem se dát do krabic jež mě tu ještě straší, a jdou mi dodělávat fakt jen po kouskách , protože jsem holt už jak kule. Jenže byla mobilizace. Otovi vytopili cosi v bytě tak hnal do Němec a teta Marie potřebovala do Ostružna s kytkami do kostela. Tak jsme jeli o 2 hodiny dřiv a vrátili se o hodinu dřív než by nám to vyšlo klasicky, ale já už zase byla KO.
Maruška ta měla den na přeražení, někdo nám ji vyměnil. Stavili se ještě s Jindrou v Bile a ona si vymohla párky. Řekla jsem že dnes je mít nebude, že jsme je měli včera vyjímečně a děti se prstě cpát párkama nemaj,že je spousta jiných zdravějších věcí. Že si je s ní, ale rozhodně ne dnes, když jsme měli včera. Maruška zezadu z auta pronesla „nebavte se o mě“ tomu jsme se ještě smáli, alpak nahodila takový chování a neposlušnost, že jsme rostli, večer dokonce lhala, byla se mě zeptat zda může ty párky, ji řekla, že dnes ne a ona Jindrovi šeptala v kuchyni, že to maminka dovolila. Takže přišla s ručkama na zadečku, dostala holt přes ně. Protože lhaní jí fakt neprojde. Snad se zítra snad vzbudí moje sluníčko. Dnes mi dopoledne znovu gratulovala, vytáhla si na to kytku z vázy. Ona je můj malej gratulant, když někdo něco má, přeje mu i několikrát za den.
0 komentářů:
Okomentovat