středa 31. března 2010

31.3.2010 Prší :o)

Dnes odpoledne jsme malovali vodovkama. Takže nadšení, chvíle nepozornosti a Maruška natírala nábytek. Dřevo na křeslech bylo na oranžovo, normálně vrstva barvy, nechápu jak se ji povedlo udělat z vodovek barvu krycí :o))))) pak jsme prohlíželi co Maruška namalovala a spousta klikiháků se něčenu naprosto podobala. Tak jsme s Maruškou hádali co namalovala a ona vždyky tak vážně odpověděla „ no maminko ta máš pravdu „ Obr výkres si nesla k našim, div se o něj nepřerazila.

úterý 30. března 2010

30.3.2010 Přípravy


Den pořádně začíná až po návratu z práce. Při ranní vždycky přinesu Marušce maličkost z Penny. Piškoty, jahody, Brumíka.. takže první věta když přijdu domů je „co seš mi přinesla“ potvůrka. Ale skočí mi okolo krku a to je nejhezčí :o))))) Dnes jsme s Maruškou vyráběli věnec. A zabralo nám to celé odpoledne, Maruška stihla jedno kuře rozpůlit a 2 ocucat, tak to vypadá , jak to vypadá, aspoň je veselo :o)))) Maruška ho nadšeně nesla k našim, dokonce ho donesla celej :o)))))

pondělí 29. března 2010

29.3.2010 Ferda moje láska




Dnes u našich bylo rošambo, přijeli čistit koberec a při přemistování věcí z obýváků do jídelny se ztratil Ferda. To bylo slza hledání. Jeli jsme k Jindrovi , konečně a udělali si oddychové odpoledne, nutně jsem potřebovala na chvilku vypnout. A u našich bez věčně překážející Marušky zas narovnali věci zpátky a našli Ferdu. To bylo slávy :o)))) Tak tady je.

A Maruška chodí už po bytě s novou pomlázkou a zpívá koledy .. ovšem ač umí velikonočnítak,,,,kráčí s pomlázkou a zpívá „půjdem spolu do Betléma“ asi budem jedinečný :o)))))

neděle 28. března 2010

28.3.2010 den druhý

škoda tý useklý brady, momneka no ....


Škoda že nám neříkali pane :o))))
ale jen pro ten pocit si je ošahat :o))))

Ráno jsme po kafču jeli na jarmark. Celý den bylo líp než včera a když jsme měli bourat stan tak lilo, jak naschvál. Jen co jsme ho složili tak přestalo :o)))) Nabušili jsme holt mokrej stan do auta a jeli domů . V Lomnici jsem si ještě dali kafčo, dostali jsme na poslední chvíli odměnu, teplou medovinu , tu fakt m§žu když je akurátní a ne přeslazenej cecek. Tu vylejt, to aby radši blaflo Národní divadlo :o)))) tak jsme u kafča preventivně ještě dealkoholizovala,. Já nepiju nikdy natož před řízením, doba byla dlouhá po tý chuťovce, ale stejnak mi to nedá a radši posedím dýl, na tohle jsme zodpovědnej srab :o))))

Mamče bylo celý víken jak naschvál zle a já nemohla být s Maruškou. Jindra povinně dle rozhodnutí jakéhosi …. Boural boudu která neměla existovat do 1.4. a v baráku jinak samí duchodci. Tak si Marušku vzal jen co mohl, čímž mamče strašně ulevil. Čekali na mě doma . Maruška byla tak zažraná do filmu, že mě ani nevítala a když přišla na to, že jsem přijela, tak první věta byla „co seš mi přivezla“ dostala pořádnou pomlázku, marcipánovýho zajíčka a lásku největší , dřevěnýho Ferdu Mravence. Pořád se sháněla, proč jsme jí nekoupila ještě brouka pytlíka a Čmuchálka. Od té hodiny s námi dělá Ferda všechno. Při koupání musí čekat poblíž, večer čte pohádky. Udělala jsme to jednou a teď musím furt, já už pohádky číst nesmím, musí Ferda, skotačí u toho po knížce :o))))

sobota 27. března 2010

27.3.2010 Jarmark











Za ranního kuropění jsem přifrčela do Lomnice nabrat zbytek mé druhé rodinky. Pak na jarmark, bylo studeno a pršavo ale lidí přišlo poměrně dost. Jelikož už jezdíme jen 3 , tak jsme se z brány nehnuli, jen na chvíli, kdy přijel Jindra, přišli jsme jarmark a dali kafčo a on za tu chvilku stihnul nastydnout chudák a to měl bundu. Já jen košili. Ale strašně ráda jsme ho viděla, prostě mě chybí po dvou dnech, natož po týdnu. Měl původně přijet s Maruškou, jenže té nebylo akorát, pořád hlásí, že ji není dobře . Už týden jí není akorát,má průjem a za týden dvakrát zvracela,ale přitom řádí jak drak. No i kdyby jí bylo lépe což celkem bylo, tak stejnak nemohla s Jindrou jet, protože k našim přijela teta Helena s bandou. A já jak naschvál nebyla doma. Jediný 2 víkendy za rok, kdy nejsem opravdu doma, to je pech no, ale zase jsem viděla své nejlepší přátele a druhou rodinku.

Po příjezdu jsme zašli na pivko. Fakt jen jedno každej , Martina Kofolu, živila jakousi svoji milovanou střevní baktérii :o))))) Přiznám že že to jedno pivko ke konci už mi ani nejelo, život s alkoholikem na mě zanechal následky, už mi nechutná ani svátečně :o))))) a fakt mě to nechybí :o))) Večer jsme všichni hromadně usnuli u televize . No na chatě bylo líp ale to nás jezdilo hodně a byla sranda. Ta chata, kdyby mohla vyprávět, tak prubneme s výtiskama snad i Harryho Potera čijak se to píše. Kde jsou ty časy, kluci co jezdily maj svý rodiny. I když já taky a vydržela jsem… protože mám proč … díky moje druhá rodinko, za to že jste :o)))))

pátek 26. března 2010

26.3.2010 přípravy



Konečně pátek, dnes trochu uspěchanej. Byli jsme s Maruškou nakoupit na víkend, teda jen ten můj. Tradiční nákup na jarmark, paštiky, rohlíky a limonáda :o))))) Pak jsme šli k Jindrovi a já doladila velikonoční pohlednice nahnala je do tiskárny aby stihly přijít do Velikonoc. Vysvětlovala jsem Marušce, že tento víkend, nebude spinkat u strejdy, že maminka jede vydělávat korunky … i když nejede ale že si jedu na výlet jen tak bez ní, to by asi brečela. Ale ta reakce byla suprová… plácla mě po zadku a povídá „ty seš ale šikovná maminka“ no korunky přivezu, jen cesták a malou odměnu ,ale na pár kapek benzínu navíc na výlety to dá. Ne že bych ji nechtěla vzít s sebou ale Jindra tam se mnou být nemůže , páč by zmrz a Maruška ještě není ve věku, kdy ji můžu vyslat do areálu a aby se mi vrátila sama, takže ještě chvíli nemůže. A jarmarky si vzít nenechám pokud to jen trošku půjde. Jsou to 2 víkendy za rok, jež trávím se svou druhou rodinou. Když už nestíháme jindy tak aspoň tam se užijem. A se spoustou přátel se vidíme. Za těch 11 let jich je. Zítra hupnu o mnoho desetiletí zpět v čase, to zas bude bááájo.Koukám že už jsem tohle psala včera, no já pak dopisovala se zpožděním, je vidět že hlava je čím dál horší :o)))))

Po práci jsem jela rovnou k Jindrovi, dodělat objednávku do tiskárny dát kafčo a za ranního kuropění jsem jela do Lomnice nabrat zbytek rodinky.

čtvrtek 25. března 2010

25.3.2010 nový start


Dnes jsme jeli na chvilku k Jindrovi , ač byl chudák v práci. Já aspoň konečně udělala velikonoční přání u kafča. Vzala doma pár dalších věcí a hlavně jsme letos poprvé vytáhli koloběžku.

středa 24. března 2010

24.3.2010 první pořádný sluníčko sluníčko










Maruščiny vzácné náhle teploty mizí většinou do 2 dnů a nic z nic není. I když vzácné..tohle měla před 4 týdny :o( celové skore za rok jsou 3krát 2 denní teploty a teď po 4 týdnech znova. :o( ale dopoledne byla jak torpédo a úplně bez teploty , tak jsme šli na cvičení, šak je to formou hry, žádná zátěž. Venku bylo sluníčka , cvičení fajné… no celá Maruška, místo aby prolízala tunelem například, tak asistovala u jeho východu :o))) a po cvičení chtěla pomáhat uklízet nářadí, no tentokrát to nestihla, musela si přednostně sníst gumový medvídky a už to nestihla , taky z toho byla celá nešťastná , tak si šla aspoň zazvonit na zvonek na žebřinách „si jdu aspoň zazvonit“ povídlala :o))))) Při odchodu mi sundala návleky, to jí strašně baví. Děti apk na stadionu pozorovali rozcvičující se běžce. No Maruška hned musel cvičit s nima. Do auta jsme ji nemohla dostat, pořád poletovala na sluníčku v trávě, obědě na ní pak padla obr únava že ani oběd nesnědla. Odpoledne už zas polehávala.

Jen mě rozesmála, vysvětlovala jsme ji že tentokrát o víkendu bude s babičkou , že maminka pojede vydělávat korunky. No bude jich pár,ale každá dobrá a hlavně si nedokážu přestavit rok bez jarmarku, prostě na sebe musím nutně natáhnout ty starý hadry a vypadnou z týhle uspěchaný doby…. A vrátit se v čase zpátky, je to prostě relax. No na to že půjdu vydělat nějaký korunky mě Maruška plácla ručičkou po zadku a úplně odbourávajícím tónem povídá „šikovná maminka „

24.3.2010 Parádnice







Maruška měla 38, ale venku už hřeje sluníčko. Navlíkli jsme nový pončo co dostala včera od bývalé spolupracovnice mamči a do kterého se zamilovala. A vzali jsme to autem pro opravený dvd přehrávač aby nemocníček nelítal venku a babičky si trochu oddechly a já aspoň něco zařídila. Jelikož jsme ještě před odjezdem dlouho sháněla kalhoty, neboť mi mamřestráky ruply stářím na místech ve společnosti se neukazujících tak jsem potřebovala . U nasich jich moc nemám a hlavně to neví doma a občas nemužu něco najít, protože kam to položim tam to nezůstane. S hledáním kalhot utekl čas a já zjistila, že to domů už nestihnem , chtěla jsem tam vzít materiál ně věnec o víkendu kvůli stehování jsme ho nestihli vyrobit. Tak když už jsem tahala auto kvůli krátké cestě kvůli stavu Marušky, tak jsme zajela ještě jednu pidi cestu a zastavila přímo u rybníka. Sluníčko začalo doslova péct atak jsem vyhlásila malou zdravotní prochajdu po hrázi a cestě u rybníka, jen podívat na kačenky. Do Marušky jakoby střelilo, vyběhla protipovovodňovej kopec, z něho hned dolů , a hned do bláta. Neposlouchala vůbec , zadržená energie, no. Boty měli o dvě kila víc každá, rifle byly jak prase,ale Maruška štastná. Dokonce suprově pózovala a chtěla fotit. Já byla ráda že aspoň ulovím jarní fotku na pohledy velikonoční. Jenže až při odchodu jsem si všimla, že tím lítáním se jí svezla bekovka do očí a že vypadá jak…. No nebylo to no. Prostě její prstýnková ofina nebyla. Tak snad příště opáčko. Po návratu domů jsme půl hodiny myla boty,ale zato mám konečně sluníčkový fotky.:o))))

úterý 23. března 2010

22.3.2010 velký prádlo



Dneska odpolední a naše náhradní neděle. No Maruška jí začala tím, že poblinkala celou postel a tak jsme měli po ránu velký prádlo a pračka hučela, ještě že jsme ji už přestěhovali. Dopoledne byla Maruška jak drak, uklízeli jsme , prali a k našim dorazili až na oběd. Odpoledne mi mamča psala, že už má Maruška 39. :o(((

neděle 21. března 2010

21.3.2010 DĚKUJEME aneb rok v ráji ...












Mohla bych na dnešní den napsat román, nemá to cenu, kde sen tam čte ví….dnes je to přesně rok, kdy mi Jindra zaplatil první kafe a Marušce přinesl první velkou čokoládu. Ten den se nám změnilo všechno a tak nějak doufám, že navěky. Ve mně tisíc pocitů a přitom se dají vyjádřit 2ma slovy.. a Maruška mě v tom jen utvrzuje, ta její dětská dušička citlivá mě dává jistotu, že je to doopravdy tak, nedá mi to, a tu poslední fotku dát musím….takhle moc ho má ráda, drží a nepustí. Rok v ráji prolnutý vůní pohodového kafe, výletů. Krásných chvilek.. nemám víc slov snad jen..co bych řekla krom dvou slov? „chci s tebou zestárnout“

Jinak dopolední plavčo, dnes mi vyšly krásně nějaký momentky náhodně a jiných dětí snad se zlobit nebudou. Jindra vyrazil na ryby, protože si rybáři už kupovali červíky, když tam byl doplnit výbavu a ejhle bylo ještě pod ledem… zdržel nás nákup, oslava Josefa se na poslední chvíli konala v původním termínu a tak jsme s Maruškou zajeli do Kaufu vymyslet dárek strejdovi.Už je líp tak se vracím aspoň k maličkostem, vždyť na nás všichni byli tak hodní když jsme neměli. Než jsme přijeli domů tak bylo hromada hodin , hodila jsme do trouby kotlety co jsme ulovila ve slevě. Vždyť je sváteční den a jak říká můj strejda. Nejlepší zelenina je kotleta vytržená s pekáče. Maruška usnula když jsme dělala oběd. Prospala tak hodinu pak jsme ji budila a místo smíška byl uplakánek, Na 99% nebrečí, když ji vzbudím když je třeba, dnes padlo to 1% a to bylo slz…Nakonec chtěla mlíko, pustit pohádku a ještě spát. Tak jsme odložili odjezd na oslavu a zalehli ve 3 hodiny všichni. Probudila se za hodinu jako sluníčko a tý energie. Tak jsme zajeli do Holína k popřát Pepíkovi popřát k svátku a na kafčo. Pak jsem odvezla domů babičku a Jindru, chytli jsme zrovna totální průtrž . V autě OK ale na přebíhání noc moc. Maruška se celý večer sháněla po strejdovi, bobek malej.

Dnes byl první jarní den, ale úplně jasnej. Ještě včera bundy, dnes jsme vyrazili v pohodě v mikině. Až na to, že jsme posléze trochu zmokli. :o))))