Lucinka 3 měsíce rovné

aspon nějaký střipek

Krásné prožití vánočních svátků, moře pohody, štěstí a zářících dětských očíček . V novém roce 2012 hlavně zdravíčko
a budu se snazit po tom předvanočním shonu zas naskočit do projektu

Mrzí mě to, snažím se psát aspon do wordu, Lucík je akční miminko, hlavně vyžaduje přítomnost lidského tepla. Na druhou stranu si to užívám, ono to tak uteče. Snad se mi povede naskočit od nového roku, Sice vánočně nešílím ,a le i tech pár maličkostí s tím malým dráčkem a nulovou pomocí zabere hromadu času. Tahle fotka je skoro měsíc stará aneb Marušce už bylo pět.

Mrzí mě že nestíhám , fotky připravené , texty dopisuju ... mám pocit že se mi to nikdy nepovede. Ale musííí
Teď jsem potila kalendáře aby měl Ježíšek co naježit
takže měsíční ještě nemám rozhodnuto u pár fotek
a týdenní

ten Lucík je akčí , ale sepisuju, sepisuju, no už mám zas 3 dny díru, mám v plánu začít zas poctivě jet projekt od 1.11.11 snad se zadaří.

Lucinka ... našéééé :ODDDD

No tak naskakuju podruhý no....
nějak mě do toho vlezl nástup do nemocnice, když jsme bojovala s krabicema, tak se mi poplašil tlak a nechtěl klesnout. U Marušky jsme to měla mesíc apůl před porodem, teď holt až ve finále. Pro nedostatek místa - 6 těhulí na 4 postele a plný oodělení dětí vyvolal primář dle jeho slov "nadpřirozenej porod" prý je napřirozenej proto, že to rozšťouchal on . A byla to reakce na mou poznámku , že zlatej přirozenej porod. Tenhe mě stál 28hodin kontrakcí z kterých nic nebylo , pak krátká pauza ve které příšlo namožené tělo k sobě a pak jedna dlouhá neustávající 3,5hodinová kontrakce takřka bez možnosti nádechu. Ale šak víte, že oni za to stojej. Takže vyštvaná z pelíšku na 38tt
Jméno Lucinka rozseknuto mezi dveřma na příjmu, nakonec mi prošla moje varianta a já podotýkám že Lucie vyhrála také proto, že znám 4 úžasný, statečný, veselý Lucie (Lucka 73, Lasconka, Luslík a Lucka Vobejdová. Druhá varianta byla Kateřina po prababičce, to znám zas moooc dobrejch fotografek .o)))
a kluk měl štěstí, páč by měl narozeniny i svátek u sebe , Václav je můj letitej favorit
29.9.2011
čas 11.47 ...po tátovi, chtěla stihnout oběd
váha 3800g já hoolt umím ty zaoktouhlený děti (Maruška 4000g)
a míra klasika 50cm
Ten den první holka a že tech dětí bylo , moje první slova "ahoj lásko" a milovat tě budu do posledního dechu .....

15.9.2011 Naskakuju do rozjetého vlaku....

Naskakuju do rozjetého vlaku. Plány byly mám sepsaný ještě měsíc a půl a nepublikovaný. Pak to skončilo u poznámek, pak jsme nestíhala ani ty poznámky. Jak jsme přebudovávali naše hnízdo v rámci možností do čistoty a funkčnosti večer nebyla síla ani stáhnout fotky natož dělat záznamy. Když se to zklidnilo a čekala jsem na desku do kuchyně tak jsem myslela že aspoň vytáhnu fotku z každého dne , když se mi vybaví příběh či hláška dne dopíšu krátký text a pak prostě navážu. Jenže jak jsem neměla ani čas oddělovat z karty ty nej fotky a jsou jen na dvd páč na záložáku došlo místo , přibývaly dny a ubývalo sil přišla jsem na to,že po 3 letech jsem zklamala a že v projektu prostě díra bude :O( Do toho jsem pro radost i v rámci prvních pidizakázek zpracovávala aspoň fotky nejnutnější. A propast byla čím dál hlubší. Jak ta Macocha co jsme na ní před cca 14 dny byli. Fotky z ní ještě leží v pc.

Po neděli mám odevzdat svoji první ofiko solo focenou svatbu a do toho dnes přišlo focení nového človíčka Nikolky a já si řekla tééééď a nebo nikdy. Prostě na tyhle něžný fotky nemůžu dát už od vás xkrát urgovanej pohřební rámeček jež jsem honila hromadným filtrem v Zoneru. Tak jsem kvůli Nikolce a odevzdání té svatby potila 2 hodiny novej podpis. Takže naskakuju s Nikolkou do rozjetého vlaku a pokusím se udržet, protože ta ztracená data v podobě Maruščiných hlášek mě mrzí úplně nejvíc.

Snad sem dodatečně něco dohodim, jsou vytrvalci jež nakukují díky. Ale teď jedu dál. Krabic jsme se ještě nezbavila, už fakt nemůžu, sotva se valim a až nastane kolotoč s prťouskem, jak mu říká Maruška, už bych to nedohnala nikdy. A ty krásný chvíle chci zaznamenat.

Takže jsme zas tady a doufám že se udržím, nic tak náročnýho jako tohle budování nás snad už nečeká…..

TADY aspoň shrnuto to, co jsme vyváděli za té mé velké díry.

Takže 15.9.2011 jsme si dali volno, dopoledne jsme něco ošolichala. Jindra zajel s Maruškou k tátovi a na zpáteční cestě ji nechal u našich. Do porodnice nemůže, má ještě rýmu. Po 15h mě vyzvednul Šneky s Jájou a jeli jsme za Míšou a Nikolkou do porodnice. Nazpátek mě vyhodil u našich a já šla pro Marušku. Ještě jsme to stihli na skok k Lence a pak kačeřím krokem jsme dovalili domů na 8h.

17.9.2011 sobotní

V noci už nemůžu spát. Když už se složím abych se zas otáčela. Tak jsem se dopoledne fakt zmohla jen na vytvoření oběda a úklid po jeho přípravě a že byl řádnej, když mě Maruška pomáhala ten květák obalovat. Pak jsme zalehli všichni 3.

Chtěla jsem se dát do krabic jež mě tu ještě straší, a jdou mi dodělávat fakt jen po kouskách , protože jsem holt už jak kule. Jenže byla mobilizace. Otovi vytopili cosi v bytě tak hnal do Němec a teta Marie potřebovala do Ostružna s kytkami do kostela. Tak jsme jeli o 2 hodiny dřiv a vrátili se o hodinu dřív než by nám to vyšlo klasicky, ale já už zase byla KO.

Maruška ta měla den na přeražení, někdo nám ji vyměnil. Stavili se ještě s Jindrou v Bile a ona si vymohla párky. Řekla jsem že dnes je mít nebude, že jsme je měli včera vyjímečně a děti se prstě cpát párkama nemaj,že je spousta jiných zdravějších věcí. Že si je s ní, ale rozhodně ne dnes, když jsme měli včera. Maruška zezadu z auta pronesla „nebavte se o mě“ tomu jsme se ještě smáli, alpak nahodila takový chování a neposlušnost, že jsme rostli, večer dokonce lhala, byla se mě zeptat zda může ty párky, ji řekla, že dnes ne a ona Jindrovi šeptala v kuchyni, že to maminka dovolila. Takže přišla s ručkama na zadečku, dostala holt přes ně. Protože lhaní jí fakt neprojde. Snad se zítra snad vzbudí moje sluníčko. Dnes mi dopoledne znovu gratulovala, vytáhla si na to kytku z vázy. Ona je můj malej gratulant, když někdo něco má, přeje mu i několikrát za den.

16.9.0211 svátek

Dnes máme svátek. Ráno jsme se ještě otočili v zahradnictví pro kytku mamče. Teda ta slečna mě rozsekala jak už dlouho nikdo ne. Vybrala jsme jednu a že z toho chci udělat nízkou kytičku pro malou slečnu. Slečna obsluhující tam připlácla kapraď, bylo to fakt chudý, řikám dejte k tomu ještě nevěstin závoj, protože květy byly vínovo bílé. Ona ho tam přidala a já myslela , že začne vázat. Ono prd, omotala to mašlí, rozpůlila ji napůl, nakudrnatila a vytáhla nahoru a HOTOVO. Měla jsem se bránit, jenže jsme tak pospíchala a k tomu z toho měla tak brutální šok z tohodle způsobu vazby že jsme fakt nemohla ani dejchat natož mluvit.

Jeli jsme do Ohavče, tam si dali kafčo, posbíralo se pár jablek. A ono bylo najednou půl 11. Takže domů ohrát oběd a na chvíli dáchnout.

Odpoledne na 4h jsme šli k bývalému Pennny kde otvírali nové elektro a hráli tam Maxíci. Maruška se vyblbla , vyřádila na skákacím hradě. Pak jsme šli do Tesca pro večeři do ruky a na WC. Potkali Horákovi a s nimi šli okolo rybníka domů. Než jsme doťapali dom a vyvenčili Ťapinu bylo zas po 20h.

Pořád budujem

Pokračujem, dávám aspon dvě skoro měsíc starý. Ale už jsme skoro před cílem. Maruška užasně pomáhá. Miminko roste, já sotva funim, resty se hromadí, Nevím zda vše dopíšu. Občas nestíhám fotit jinak než dokumentačně. Tak aspoň dodám "stavební deník " a pak navážu slovíčky jak si žijem v novým hnízdečku. Teď nám všechno tak nádherně navazuje, že se mi to až nezdá. řemeslníci navazují, jsou za rozumné ceny a odváději poctivou práci. No prostě bájo.

Stěhování, kuchyň do kreré jsme se zamilovala (vzhled+cena) dostala přednost před sedačkou, tu nemáme teď zádnou, seženu zas v bazaru. Objednala jsem kuchyň že se vybuduje líp s jedním rozumným dítkem , než se dvěma ,a kuchyň základ rodiny, že. Začali dělat topení a takhle dopadla koupelna jež byla v plánu až našetřime. Takže předělaný odpady, prtože vše shnilé, ucpané , vyměnenej záchod.. Dostala jsem bezůročnou půjčku, zedníci maji ještě čas jen potřebovali dlaždičky hned, z tři top (jen jsme obhlížela když jsme vybírala dlaždičky za kuchyň) vyhlídnutých měli jedny skladem a ještě v akci za 160 metr, takže wc+koupelna bude nakonec nejdřiv :D ale budem mít útulno a čisťoučko. Tímto se omlouvám všem co něco dlužím, aktuálně budujeme a stěhujeme. Já tu díru tady zas doženu, nebojte :)

Krásné Velikonoce

Krásné svátky, hodně zdraví, sluníčka a pohody

(na doházení už mi chybí jen 24 dní aktuálně)

Už jsem víc jak 14 dní bez svého počitače , až na malý záchvěv je už potřeti v servisu, takže na dědečkovi píšu maximálně texty, ještě se skluzem. Ale slibuju že všechno doženu.
děkuju za přizeň, jen co budu mít svůj stroj, tak tu díru doženu.

31.3.2011 okna všude

1152

Ráno jsem ještě šurovala okno v kuchyni. Byla jsem všechno sama , tak jsme to včera nestihla. Další kolo nás čekalo odpoledne u našich. Mamča čistila babičce, aby se vrátila do čistýho a tak jsme ji pomohli. Obvzlášť Maruška nadšená že muže piglovat. Asi to příště budu dělat s ní, to je pomocnice :o)