Modrá dáma

KREDIT

29.7.2008 tanečnice

Stále tak nějak bez nálady....jen Maruška, ta může rozdávat do zásoby. Cestou domů jsme potkali dva kluky co si na lavičce u brány přívydělávali pár kaček, Maruška samozdřejmě, jak slyšela hudbu, tak hned začala tancovat, tak jsme chvíli pobyli.....

Challenge for ON design

z té fotky co jsme nechtěla zkazit mě vylezla tak trochu extrakce, tak máte trošku změnu
KREDIT

Zajíček v své jamce...

Maruška miluje tuhle říkačku a ty její ouška prostě žeru :o)))) ted už neříká "zajíček" ale stále opakuje "sedí sám, sedí sám"
KREDIT

Maruška s prababičkou

Tuhle fotku miluju....

KREDIT

28.7.2008 kopanec

Včerejší den mě dokopal k tomu, abych se zbalila a vyrazila na sociálku, když se mi nechtělo domu a vzpoměla jsem si na to, jak se moje zlatíčko včera bálo, konečně mě to dokoplo navštívit úřady, sice bylo pracné to najít, neb úředníci sami nevěděli, kde sídlí ti správní spoluuřednící, jež hledám, ale našlo se. Je to složitější než jsem čekala , ale mám papír, který muže všechno vyřešit, bud bude dotažen do konce a nebo Petr pochopí, že se vážně nedám a přijde na to, že by přišel o své zlatíčko a bude sekat latinu. Ale konečně jsem něco udělala.

Odpoledne jsme šli na koupaliště byl pařák, ty bodláky vystihují ten den dokonale.....

Malá zahradnice

Den na prd, neplánovavaná noc u našich,ale přišla uužasná zpráva, že ze zářijového guest se stávám stálým CT u PST design tak alespoň nějaká radost , co nějaká ooohromná. A jelikož jsem se zase potřebovala uklidňovat a měla i kabel k fotáku, tak jsem si stáhla užasný Notch a na prostoru opět 10 krát 10 cm uplácla tohle LO.
KREDIT

27.7.2008 Střepy

Vystižná pro tento den , po Petrovi celý den ani vidu ani slechu. Strávila jsem ten den u našich a odpoledne šla uklidit ten bordel, co tam nadělal. Jen co jsem to dodělala, přišel, opravdu nehezky mě oslovil, Marušce nedal ani pusu , hned mu vypadla dóza z játrama na koberec a byl tak ošklivej, že Maruška na mě visela a povidala mi "táta, bojim, deme" tak jsem hodila na záda batoh, jak jsem ho ještě nestihla vybalit a šli jsme zpět do azylu, nečekaje kterým směrem se to vyvine. Maruška byla v klidu, Petr mi doma vypil 2 lahve mé nejlepší 3 leté medoviny, která tam dokázala stát 3 roky a on se ji nedotknul, a já si ji šetřila na nějakej príma den. A Marušce zásoby jejího milovaného ochuceného kefíru....táta k pohledání, tohle snad ani nejni táta....myslí jen na sebe. A fotka.. nevím co dělal, ale doma jsme našla přelomelé DVD Ramsteinů, nesnáším je, z těch písniček, z toho řvaní, prostě slyším ty fašisty a ty koncentráky. A Petr je miluje, nevím proč ho zlomil, přišlo mi to divný, ublížil něčemu, co měl rád.

Jiřík

Tak trochu abstáček, nemohla jsem spát, protože jsem nevěděla co kde Petr dělá, tak jsem si u našich v Pc rozbalila postahované Frebies a na ploše 10 krát 10cm uplácala tohoto ráčka.Neb tam je monitor, 13 palců.A počítač chroupal každou akci 5 minut, ale když mě to táák uklidňuje. I fotku jsem si musela nechat poslat
KREDIT

26.7.2008 Tornádo

Důkaz toho, jak i když má člověk připravenej foták,může přijít o super záběr díky baterkám. Pálilo se to, co bylo z pole, tentokrát s hlášením hasičům, aby zas nepřijeli jako minulý týden, strejdu to stálo 400,-Kč Vyl by super záběr, strejda zrovna stál s traktorem za ohněm a vypadalo to, jako když i s traktorem hoří, no nechcíply mě jako na potvoru baterky.....

Dáša slavila narozeniny s kytarou u "Dlouhý klobásy" tak nějak mi došlo, že už z takovejhlech akcí nemám radost, věčně hlídat Petra, kolik vypije, jak zas bude hnusnej pod vliven alkoholu. Tím se ztratí veškerá šance si oddychnout, ve chvílích, kdy se oodýchávat má. Mě místo toho honily hlavou dilemata, zda jit s tím, že budu muset spát u našich a on tam spát nepůjde a bude vyvádět doma kdoví co zas za bordel, nebo nejít a on přijde v kdovíjakým stavu domů, a bude zas hnusnej. Výsledek potvrdil pravidlo. Bar vypitý, víno co tam dokázal necha 3 roky v čoudu a celou neděli jsem o něm nevěděla, kde je.....
Fotka focená u kiosku klobásy, takové mrakové tornádo....pocitově to i sedělo...

a jedna hádanka....

25.7.2008 Likvidace

Když to tak vemu, tak tahle fotka z dnešního dne je nejvýstižnější, nejradší bych zlikvidovala všechno, myslím tím společnou domáctnost, plácat se v dluzích, které má někdo jiný, vůbec si toho neváží že vycházím s minimem, je nejvíc ublíženej, takovejch co si dovedou chvíli pohrát s dítkem, je... ale uživit rodinu...sakra, tadši mčím, nebo bych si musela nafackovat
Tak závidím motýlům, jak mají život lehčí....

Včely i když pracují, sklidí za to vděk od přírody i od lidí.....

A takhle nádhernej západ byl cestou domů, kam se mi vůbec nechtělo....
Vím, ta auta by chtěla oříznout,ale přišla mi legrační...

FREEBIE - WaterLOProject - Near The Wall

Kopíruji od Siťi:
A je tu třetí freebie z dílny WaterLO Projectu. Hurá! Naše řady se opět lehce rozšířily, což nás velmi těší, a tak práce byla hotova neuvěřitelných 10 dní před uzávěrkou. V poslední době se objevilo pár lidí, kteří okamžitě "liftují" WaterLO styl. Ale to přeci není potřeba! Stańte se raději součástí WaterLO týmu! Každý, kdo má co nabídnout, je vítán!

Něco málo o WaterLOProjectu:
je to volné uskupení lidí /jména všech jsou vyjmenována na náhledu kitu/ kolem kreativního týmu a přátel PST Designu. Za cíl si dáváme skloubit profesionálně vyhlížející elementy např. s gumovými holinami, pečenou kachnou, betonovým pidimužem, nebo krysou Růženou. Dost nás baví vymýšlení, co tam zase "strčíme" a hrozně se těšíme, kde jaký náš zdánlivě nepoužitelný element vykoukne z Vašich LOček... Stop stav máme nastaven vždy kolem 50 elementů, takže si můžete vybrat právě dle svého vkusu a věříme, že každý si u WaterLO vybere. Tvoříme složitějším stylem - pouze zadáním tématu, bez jakéhokoli barevného omezení, proto jsou naše výsledná freebie asi trochu jiná než je obvyklé. WaterLO specialitou také je, že papíry tvoříme pouze z texturovaných a prolnutých fotografií. A ted už dost planých řečí - pojdte si sosnout!

Stáhnout první část/Download part one

Stáhnout druhou část/Download part two

Moje upatlaný zlato

série fotek ze zahrady, když jsme po dešti trhali višně , tu upatlanou pusinku miluju
KREDIT

Noční princezna

Chtěla jsem si liftnout svůj baner do LO, ale nějak se mi to nedařilo...
KREDIT

24.7.2008 ..úvahy...

Maruška se láduje tvarohem na schodech které pro mě znamenají mládí, tajemnství půdy a ošlapané léty. Koukám na ní a chce se mi břečet, když vím, že nebude vyrůstat mezi slepicema , králíkama, kozama jako já, všechno se nějak potentočkovaný když kouknu k Lucce 73 je všechno hned malicherné .....

fotka: je mázlá, ale m,á kouzlo okamžiku, byli jme v Ohavči, Maruška lítala po dvoře v gumákách a dělali jsme "budiny" nikdo mám nadadával, bylo nám úžasně a .....
... domů se mi nechtělo. Petr byl vytočenej proto, že jsem mu nedala 200kč kamarádovi na svatební dar, díky jeho dluhů se plácám s miminálním rozpočtem z kterého by leckdo nevyšel ani do půlky měsíce, na nájmu chybí doplatit 2000, na kontě díra jak blázen, chodil ma melouchy aby se tohle všechno dopalatilo a nikde nic, místo uznání, že mám pravdu, že by se tohle mělo zaplatit z peněz z melouchu je mi "spíláno" slušně řečeno ale s večerním výstupem a slovníkem i před Maruškou neb u toho ještě jedla kaši se to nedá srovnat...nechtělo se mi ten den domů, začalo to odpoledne, ještě se se mnou hádal po SMSkách. Jsem si dovolila podotknout cosi, o tom, že zodpovědný otec dokáže zajistit rodinu a pro kamaráda se může přetrhnout, byl prodat blohově svá CD v bazaru, v dnešní době internetu a stahování je těžko někdo koupí, ale pro kamaráda, jo, ale rodina, ať se postará sama. Ať si nadává jak chce, že to tady píšu, je to pravda pravdoucí....

Je to teď všechno nejak křehký, jen to prasknout....

Seno...tohle je jen hnusný opršelý shrabaný z pole, sekaný jen ab bylo posekáno, v délce jak psala prababička v kronice, jak to kdosi sekal, že kašlal na první sekání a sekal pak až otavu, že na jedný straně to kůň žral a na druhý to z něj už lezlo. Seno nesušíme, co nejsou králíci, byla to dřina, ale na druhou stranu jsem ji milovala, úžasně vonělo, a voní mi doteď cítím z něho ty starý krásný časy.....

23.7.2008 o tom to bohužel je....

Původně jsme šli jen na otočku do města, nakonec jsme museli s mamčou až domů, protože jme v bazaru s nábytkem, másto původních lampičky babiččce na čtení sehnali věšák na chodbu, který mamča shání už několik let,domů by ho se svýma bolavýma rukama nedonesla. Mít peníze, člověk jde a koupí, ale to u nás bohužel nejde. Ale člověk má zas na druhou stranu radost, že ulovil super věc za super cenu. Do tohodle bazaru vozi nábytek z Německa a vážně je super kvalita za super cenu....a tak jsme ho vezli domu a Maruška chtěla strašně pomáhat....

A jedna nostalgie, neviděla jsem ho už pár let . tak jsem si ho musela blejsknout, léta kdy mě bylo ...náct, kdo z kluků ho měl, by IN jak se dnes říká. Zárověn se mi chce trochu brečet v souvislosti s událostma. Holky randily s klukama se Simsonama i bez a moje osobnost zabloudila v tu dobu někde mesi samotáře a smutek, že já nemužu randit, že o mě nikdo nestojí a taky nestál, neprůbojný mláďě neschopný se seznámit, kluci uměli jen buzerovat, možná proto jsme byla léta sama vše dopadlo jak dopadlo, ted nevím kudy kam, věřila jsem, když jsem měla první rande v 26 že už nadešel ten čas a že za pomoc v těžké situaci bude nějaký vděk, skutek utek, jen sliby a ošklivá slovíčka, je mi na nic, nechci aby v tomhle Maruška vyrůstala, jenže s minimem peněz nemůžu sehnat bydlení, abychom bydleli a měli za co jíst.....snad se řešení najde.

Plajzák

Maruška první co udělala, když se narodila, tak na mě vyplázla jazyk a vyplazovala ho hooodně dlouho, tak doufám, že se jí to v pubertě nevrátí ... :))))))))))
KREDIT

Oranžová Lady

Tuhle fotku miluju, je sice trrochu mázlá, ale s tím nic neudělám, ale zpracovat jsem ji musela, už je to taková velká holka......
KREDIT

22,7.2008 Zapálení pro věc ....

Miluju tohle zapálení pro věc. Maruška si strašně ráda čistí zuby, s ohromným nadšením si dokáže šmidlat v pusince těch svejch 8 zubů i 15 minut, já se zatím krásně stihnu vykoupat a ještě se pobavit, jak šmidlá a zapíjí to vodou z kohoutku, okoukla tohle vyplachování ode mě, koupená pasta zatím nefunguje, i když je to jahodová Perlička, nestojí o ni, ale lepší i bez pasty a hlavně s nadšením.. :o))))

21.7.2008 Bodláky

Nevím co za dneček napsat pořád se tohle ve mě motá ty bodláky jsou asi vystihující, slyším smích Marušky, miluju ho a přitom mě stále mrazí, že jeden táta ho už neuslyší, ještě hodně dlouho to ve mě zůstane....

Svítání,
a nikde nic
světlo utíká mi nezi prsty
rosa z očí nevyprchá
pálí na nevyspalý kůži
oceán v sobě
nekonečnej, slanej...
a
přístav v nedohlednu
smetl ho včerejšek
a maják v mlze
vyprchalých nadějí
nevíš kudy kam
dny protékají mezi prsty
a utéct není kam
Jen náruč spánku
trochu konejší
střibrný křídla noci
nechavají zdát o nadějích
jež se jednoho dne
zase vrátí
i když na srdci šrámy
zůstanou....

Růžová Lady

KREDIT

20.7.2008 Jeřabiny, nedělní kafčo, brána

Cestou na nědělní kávičku k našim, jsem cvalka jeřabiny, odstínem červené odbíjejí čas léta k podzimu, včecno nějak moc rychle letí.....

Na kávu k našim se snažím skoro denně, časy jsou zlý, hned tak líp nebude, jediný co nám zbylo je radost z blízkosti. To ze jsme pro sebe navzájem ... hlavní sluníčko těhlech špatnech časů je Maruška. Je to veselý, pohodový, úsměvavý dítě, rozdává úsměvy do všech sran, na všechny se těší, má nás spočítaný, když někde někdo není, jak se hned ptá "kde je" a stračně ráda chodí k "babičcee a dědovi" už to umí krásně říct. Dnes takhle stála pod schody, než vyvezu kočárek a pak ji přijdu přidržet, schody zvládá po dvou chvíli po tom, co se naučila chodit, jen ji člověk musí zajistit, kdyby náhodou. Stála tam tak v tom sluníčku, že jsem ji musela cvaknout... prostě sluníčko. A pěkně naložený, dnes si mermocí kromě "Miši" chtěla vzít i berušku :o))))

Jako by špatných zpráv nebylo dost i když jsem dnes četla realitu stále mi to připadá neskutečný jenže je to zřejmě tak jak to nalinkoval osud, blbý, nespravedlivý, stále se mi chce brerečet. Nám z toho tisíc pocitů když čtu co píše Lucka 73 je mi nanic stále přemýšlím o životě, o důležitých a nedůležitých věcech. V kombinaci se špatnými zprávami o tetě Juditě je to šilený, člověk neví co bude zítra, když né líp, tak ať nejni aspoň hůř... tohle nebe mi připadalo jak cesta do nebe, ta brána u které stoji svatej Petr se svým klíčem, je tam krásně, a až se probojujem tím upachtěným světem, třeba se tam zas jednou potkáme a na ty co chodí po ulicích a pláčou pro nás, tam budeme čekat....

Byla jsem nějak vedle sebe, pořád špatné myšlenky a tušení, ani jsem nešla s Maruškou v poledne spát ač jsem měla hotovo bylo ně divně, neusnula bych, uložila jsem to a přišky ty nejhorší zprávy. KREDIT

Jeden ráček pro Lucku 73 k tomu samému dni, smutnému, takhle dlouho jsem dělala LO naposled, když jsem se to v litopadu začala učit. Jsem do těch fotek čučela a brečela nádherný děti, milující táta a ...... tohle hned tak nepřekousnu KREDIT

19.8.2008 Černej den........

Dnešní den je hodně černej..... protože tyhle nádherný děti a jejich skvělá máma Lucka 73 ode dneška nemají tátu. Celý den jsem probrečela nad tím, jak je svět nespravedlivej. Miška které jsou 3 roky a dvojčata Peťulka a Mirous zvaní králíci, za chvíli jim bude rok. Táta už s ními svíčky nesfoukne na prvním dortu, je mi z toho zle........ z toho tak je svět nesparavedlivej vybavuje se mi básnička, autora bych musela dohledat v čtenářském deníku se střední, zádnej profik, jen z pořadu Zelené Peří na stanici Český rozhlas Praha 1, které jsem taky poslouchávala, neb tam publikovali amatérští básníci a já ten psavec.....mám ji ještě v hlavě, bohužel o tom to je....

Jsme smečka kojotů
prolezlých prašivinou
a stádo soumarů,
vlekoucích břímě své
bestie přežívaji
lidé v houfech hynou
protože berou život právě tak, jak jde
jakási síla je v rukou těch podvraťáků
kudy kam sakra dobře spočítaný maj
a je jich stále víc
těch v oslnivým saku
a pán Pán Bůh je bezradnej
pomalu mizí ráj
čím dál míň lidí dneska pro nebe je dobrejch
svet je všechny zkazí
i když se nechtěj dát
nikdo z těch prašivců si nedá nalejt utrejch
proto si Pán Bůh musí k sobě dobrý lidi brát....
Jedna růže pro Radka a pochod mých myšlenek ve fotkách z dneška....

Jeden pohled proti nebi, sice je totálně přepálený to nebe ale líbíla je mi tam ta přitétající vosička. A snad někde to nebe je, i když nevěřím, tenhle sytém nebe by se mi moc líbíl, tak si ho budu představovat, že někde je, to místo, kde pak potkáme ty jež jsme milovali....

Jedna dokumentační, do toho teda, Maruška se mnou trhala poprvé rybíz, teda jasně že do pusinky a to se ji moc líbilo, chtěla u toho sedět na židličce jako maminka. Akorát se lepši nepovedla žádná, bylo to navečír, hodně sluníčka jež už stálo níže nad obzorem takže všude mám přepaly. Motto k fotce, že pro tyhle chvíle, pro svý děti, pro ty žijeme, ty jsou to největší táhlo do života, do šťasných dnů, protože nic není víc než naše děti....

Rybíz.... život je někdy dost kyselej....

Ještě jeden rybíz , není tak hezkej, ale byl na větvičce, která byla suchá, za rok už tam nebude...všechno je někdy naposled...

Někde vzdycky najdeme to světlo......

Někde je vždycky slunce....

životy odcházejí a přicházení....

Všechno je dílem okamžiku....

(je roznazaná, ale jsem šťastná že mám čápa v letu a že mi ho tam kus nechybí i když je v kraji)

Někudy vede ta cesta.....

Moje štěstí

Tohle použiju do soutěže na BC ale jelikož je z nového kitu od PST tak kvůli reklamě jsme ho vyjimečně publikovala dřív ač to nedělám. Je to ze serie včerejších fotek KREDIT