neděle 5. července 2009

5.7.2009 Výlet na Kozel

Nedělní ráno, prostě pohoda, ranní kafčo, všude děti , super partička co si přát víc. Uplně mě dojímalo jak Maruška ráno vykládala Jindroví že "maminka ještě spinká" já ji slyšela , ale bylo užasný jak se sbazila nevzbudit. Každý ráno mě nechá takhle tak 10 minut. Tale to jak to vysvětlovala Jindrovi, bylo úžasný. Dopolko jsme zas dělali velký bubliny, prostě paráda, pomalu jsme pobalili a vydali se směr zámek Kozel. Z Marušky jsme v autě měli záchvaty smíchu. Pomalu brečela, kde jsou děti, vysvětlili jsme jí, že jsou v autě před námi a že jedeme přece na ten výlet za kačenkami. To zas brečela, že děti nevidi, ale jen co se v jejím úhlu vynořilo auto před námi , tak nadšeně zvolala „vidím děti“ a uplným rozkazem Jindrovi velela „strejdo jeeeď“ (no jako mě na křižovatce vždycky když zastavím :o)))) Cestou do parku zámku Kozel jsme dali hromadně zmrzlinu, všechny děti raketu, tak Maruška měla taky, to jináč nejde. No a její nejlepší bílé tričko s motýlkem , které jsem ji navlíkala na focení v nádherném parku už má batiku navěky , děti, no, hlavně že jsou šťastný :o))))


Naprosto úžasný park, skoro jsme stihli i zámek, ale situace se poněkud zamotala a čekat s prťaty hodinu v takovém vedru se nedá. Ovšem, kdo by řek….. Maruška vyváděla , že chce na zámek … ji ta historie vážně nějak bere :o))))


Takovejch nádhernejch koutů a Maruška zrovna měla chvíli „neci fotit“ a že má častěji chuť se fotit stále a samotná mě k tomu vyzývá na velmi nefotogenických místech….

Máchání v kašně podlehly všechny děti :o)))

Houba užasná veliká a neprotestuje a aspoň jsme si mohla na chvíli lehnout do tý úžasný voňavý trávy :o)))))))))))))


Ze sochy Chytré Horákyně byla Maruška unešená. nadšeně jí prohlížela a volala „ovečku má“ i když je to koza nooo, já vím že se to nemá,ale tomu nešlo odolat, nejdřív jsem ji musela cvaknout a teprve potom vychovávat, že na sochy se nesedá :o))))))))))





V restauraci z podivným přistupem jsme si dali oběd.. neb ty nedostatky jsme zjistili až po tom, co jsme objednali. I Maruška se ptala po obědě, kdy bude, tak jí dle pravdy říkáme, že to záleží jak to budou mít hotové v kuchyni… Maruška se normálně sebrala strčila hlavu do dveří vedle výčepu, které zároveň ústily i do kuchyně a začala tam vykládat „chci oběd“ no někdo je v té kuchyni musel popohnat, když už nic jiného spravit nešlo. Než s velkým zpožděním obsloužili i naše zbývající tak si děti hrály na hřišti. Maruška poslední jízdu se skluzavky dopadla takhle, tak jsme navlékly poslední čisté tričko z příručního batohu. tentokrát jsem musela jít Marušku i umýt na záchody, pak si slavnostně a nadšeně kráčela ke kočárku pro čistý věci , jen tak ve spoďárech a botách , no spokojenější dítě by jste těžko hledali. Akorát z krmení kačenek nemám fotky za a) už byly nějak přežraný a za Bé Maruška házela tak intenzivně, že jsem ji musela držet za triko, aby tam, nezbuchla.




ještě jsme se stavili v pidi uzavřeném komplexu v parku s pidivstupným a tam se děti vyřádily

V tom vedru je pitný režim důležitý. Maruška k němu nabádala o půl roku mladšího Rudíka . Pořád „napij se“ „na zdraví“ a když dopil, tak ho prázdnou lahví poslala do koše . :o))))




Dali jsme ještě kafčo a zmrzku, na ní jsem Marušku svlíkla do spoďáru maje dalšího náhradního oblečení až daleko v autě. Tam už teda Maruška jevila známky únavy. Už jí nebavilo nic, ale jen co jsme se vydali směr rybník tak ožila a cestou k autu v kočárku dokonce celou cestu zpívala. a V autě odpadla se zavrčením motoru a probudila se až před Boleslaví. V Jičíně jsme tedy vystupovali s řevem , chtěla k babičce a dědovi. No já jí jako motivaci cíle dala, že se k nim vracíme, ona pak lépe usedí, když se na něco těší. jenže pak je vyžadovala :o) stejně byla vyspalá tak jsem vyházela věci a skočili jsme do auta a jeli k našim. Tam jsme projeli fotky , Maruška se tam vyčvachtala ve vaně, děda byl rád, že si s ní pohrál a v půl 10 jsme přijeli domů a já ji jen uložila. Všichni byli šťastný že jsme se vrátili v celku a na mě padlo totální vyčerpání, ale krásný vyčerpání. Byl to takovej první takřka „rodinnej“ velet. prostě první ve třech a s báječnou partou. Ty krásný chvíle jsme si vychutnali ve třech….Naprostá pohoda… takhle to miluju


Kdo je odvážnej tak další fotky jsou TADY a je jich moc, no prostě miluju zvířátka a hemžení dětí.


sobota 4. července 2009

4.7.2009 Výlet do Plzně Dinopark, ZOO

Tahle akce byla plánovaná strašně narychlo a dle toho taky vyšla, naprosto božskej víkend a poprvé ve třech….Je sobota ráno, původní plán byl vyrazit v 6 ale to bylo ještě tohle a támhleto a než jsme opustili Jičín, bylo skoro 7h. Ovšem vstávání Marušky bylo nezapomenutelné . Normálně mi každé ráno je první věta „dobré ráno“ dnes se probudila , když jsem z hrníčka sypala do kapsy drobný na parkoviště a tak.. Maruška vyskočila hned na nožky a první věta toho rána zněla „dáme do kasičky“ :o))) Tak ji říkám že ne, že tohle je na zvířátka a tak hned měla velikou radost. Tohle těšení na zvířátka a dinosaury ji udrželo v pohodě celou cestu, byla jak andílek . V Plzni jsme lehce zakufrovali neb cedule ZOO nebyly k nalezení a nakonec vypadaly úplně jinak než hlásil web. No ale našli jsme ,byla jsem trochu zmatená, neb přední vchod Plzeňské Zoo vypadal jak zadní,ale nakonec jsme měli jasno a na parkovišti jsme se sešli v plné sestavě rodinky Celenky , Gabiks a Mišulky, v ZOO se k nám přidali další. Maruška ač podle fotek na webu hlásila, že se bát nebude, tak se nebála, tvrdila že se dinosauři bojí jí. V Dinoparku se jí moc líbilo , neutíkalala, nebrečela ale pod žádným dinosaurem se vyfotit nenechala. Aby se pod něj postavila. Tohle je jediné másto, kde se nechala , u vajec :o))) Ale ještě večer mám předváděla Tyranosaura Rexe . Povídala,že měl miminko (to měl ) a dělal grrrrrrr … ale ona to umí tak suprácky napodobit zvuk toho modelu :o)))) až jsem čuměla jak krásě v něděli večer říkala, že viděla „dinosaury“ a v pondělí už krásně říkala „dinosauři“ dokonce mě tvrdila že dinosauři jsou i krokodýli co má Berousek na plakátech do cirkusu.


Další zážitek byl v 3D kině, který je součástí Dinoparku, Vzala jsme ji na koně abych vepředu nepřekážela. Z brýlí byla nadšená,jako všechny děti. Chudinka se lekla jak realisticka přiletel Pterodaktylu, za krkem mi pískla a malé ručičky se mi zaryly do obličeje. Chvílemi zaplakala , ale myslím že se spíš bála těch repráků, v malé místnosti byly přímo za námi. jinak přiběh mláděte dost prožívala, když mládě plakalo, celá nešťastná povidla, že pláče a byla smutná taky, když se ujalo jiné stádo, měla radost. fakt zlatíčko.


Pak jsme pokračovali do ZOO, bylo to velké hromadné nahánění dětí a nadšení ze zvířátek , sice jich toliko nebylo jako u nás, třetina ZOO je teď v přestavbě, ale děti si to užili fantasticky.


Tyhle obě fotky jsou focené přes sklo…


vím že mi to letí, ale jsme ráda, že se mi je tam povedlo nacpat oba a nepropadnout do ohrady, i když tady by se nic nedělo, jen veřejné pobavení davu :o)))) Byla to část se zvířaty z vesnice, koně, kozy, králíci… tak moc mě mrzí, že Maruška nemůže v tomhle vyrůstat jako já, že už to prostě nejde…..Byla totálně nadšená a okolo králíků lítala a hlásila , že jsou z klobouku . jednu chvíli mě totálně dostala. Tady v té části jsme si dávali oběd jako všichni, Maruška už nedostala neb dnes byla jako ostaní děti nezdravě a šťastně pro jednou nacpány hranolkama , které dětí nadšeně likvidovali v Dinoparku při dešti. Pak jsme si dali navrch každý jeden kopeček zmrzliny. Maruška olízla párkrát a pak světe div se… dala svou zmrzlinu Aničce od Mišulky a povídá jí „ Jdu na králíky, kdyby tekla olízej“ a odkvačila ke králíkárnám . Tohle mě stálo vážně záchvat smíchu, jak si to ta Maruška umí vyjednat a že se pro králíky vzdá i svojí milovaný zmrzliny.





Tohle je focené u muzea zemědělských strojů, které bylo na tom samém místě. Já myslela při obědě, že Maruška je u králíků, neb zaplula na kopeček a tak se nedalo kam utéct tak jsme jí nechala, Dojedla jsem a šla pro ní. Maruška nikde a ona se kochala v muzeu zemědělství a už tam svým přistupem bavila jakousi rodinku, oni tam to toho muzea byly dřevěné schody do patra. Pak mě o kus dál, když už jmse kráčeli dál do ZOO vtrhla do spodní části muzea, kde byly menší stroje a já ji otamtud nemohla dostat, prd zvířátkam historie jí už zajímá :o))))


Jeden Rudík od Gabiks před obletovanými králíky….


T téhle tokací série mám obr radost. Hlavičky s chocholkami přitulené k sobě. Povedlo se mi ostřit na ně, takže oka drátů z fotky naprosto jak zázrakem zmizela……


Pak jsme se vydali na Penzion Bukovec, kde Celenka sehnala úplně super levné ubytování . Tam se za náma stavila Hengy s rodinkou. Děti utvořily super partu, nejmladšímu Rudíkovi byly čerstvé 2 a nejstarším dvěma necelých 6. Jsme se strašně načechrali , když Maruška přišla se staženýma kalhotama na půl žerdi, že bobek, dvě děti s ní přišly jako procesí… já se ji a dětí ptala, zda dělat, nebo jestli už kakala. Prý kakala . Tak mě tam dovedla a tam další dvě děti čekaly jak čestná stráž, až ten bobek seberu, jasně, že procesí šlo za námi… :o))))

Co dělal jeden, dělal druhý. byl teplý podvečer a pršel tepej letní deštík, děti běhaly bosky a jen v teplákách a byly totálně šťastný. Dali si melouna, pak zas maso z grilu, večer jsme dělali zas velkýma bublifukama bubliny….prostě naprostá paráda. Maruška nám přes usmutím předváděla dinosaura. Navíc pořád tvrdila, že bude spát s Tomášem :o)))) Nevím ale kterého myslela, zrejmě toho od Celenky, toho zná přede jen déle.. z principu první noci by měla :o))))) ale taky si bráchy Čermákovic plete.Tak kdo ví s kým chtěla spinkat :o)))



Prostě absolutní pohoda.a po uspání dětí kytara , bylo tak úžasně, že jsme s Jindrou trhli rekord, 3 a půl piva jsme vypili dohromady :o))))

pátek 3. července 2009

3.7.2009 Připravy na výlet



Je pátek a přes všechy časové presy jsme vyrazili dopoledne až do města, potřebovala jsem pečivo n víkend, maso na gril a pár drobností, stihli jsme to i s mácháním v kašně a zmrzlinou. Pak domu na oběd




Kafčo na dvoře chutná nejlíp a ještě se stihne pomoct mamče.


Kocour chytil jakéhosi hraboše a nadšeně si s ním hrál. Maruška ho pak šla nadšeně zkoumat na naše výstrahy seděla teda jen na bobku , ale chudák kocour pozoroval svou večeři z povzdálí. Maruška byla tak nadšená „myškou“ že nešla odtrhnout.




Ukořistěné perníčky …..


prostě pohodička, večer jsem ji uspalala a balila na náš velkej výlet. proto tady to psaní vázne, protože po něj jsem byla tak vyřizená že jsme padala večer ze židle o hodně dřív.



čtvrtek 2. července 2009

2.7.2009 Spolek ke hře :)

I když jsem to zmiňovala několikrát, povedlo se to až dnes, teda nepočítám-li organizované akce jako cvičení. Sešly jsme se tři holky, co jsme spolu chodili na základku a tak nějak časově jsme se shodli i na mateřské. Jaroušek od Romči je o něco starší než Maruška, vím, že je narozený někde v létě a Tomík od Lenky je zas o něco mladší, ten je začátkem února. Tak si děti moc rozuměly .. a všechno dělaly hromadně …Marušku jsem poslala čůrat na trávu.. jasně, že šly všichni, akorát Maruška k toho byla naprosto u vytržení, protože viděla poprvé čurat kluka… :o))) nejdřív jsem teda myslela, že vůbec poprvé,ale pak mě došlo, že svlečený kluky vidí v bazénu před plaváním.Ale dnes u toho čůraní ji asi „trklo“ no byl na ní úžasnej pohled :o)))))


A já zas jak úchyl na hřišti.. jsem si zafotila .. když ony jsou děti tak úžasně bezprostřední, a z pěkné momentky já mám prostě radost….




Za cenu super zábavy jsme domů přišli až ve 12.40 a možná tomu někdo neuvěří, ale ve 13.00h jsme seděli u stolu s obědem…a ten na zítra už se zapíkal v troubě. rychlost spočívala v tom uvařit hoolt pro jednou rýži v sáčku (tu obyč jsme stejně zapoměla dokoupit, no ale co my s Maruškou sníme , že) a tak k dnešnímu obědu byla rýže s tuňákem, my ji s Maruškou úplně milujem, přitom je to oběd za dvacku pro nás dvě a Maruška měla vymetej talířek do čista a já jakby smet :o))) No a na zítra už se v době oběda zapíkal rýžový nákyp se sušenýma švestkama, to bude mňamka.


a tahle je dokumentační ale kvůli srdíčku jí dát musím, ze zvyku jsme zapnula po přichodu domů počítač, kvůli míhání okolo skypu a ICQ a přes poledne dočíst pak diskuzi, až Maruška usne. Maru si vylezla na židli a jak naběhla tapeta na ploše, tak dala dvě pusinky strejdovi, jednu mě a jednu sobě.. po tom všem co se dělo,po tom strachu co mi líčila poskrovním slovníkem ve 2 letech větou mrazivou….. mě tohle doopravdy těší.No bojovala jsme s ní docela dlouho při likvidaci haldy nádobí, jež jsem napáchala za těch 20 minut :o))))) Pak jsme šli k Jindrovi.


a navečír s ním kus cesty společné do Kauflandu pro nutný chleba a brčka. Já myslela že černá taštička v batohu nahmataná je ledvina se vším, co sebou nosím a v Kaufu jsem zjistila, že je to kamera. Jak jsem ji nesla sebou včera…. No naštěstí jsem měla u foťáku v kapsičce 200 na benzín. Dalo mi to akorát, zbylo mi 11kč, No jasně že to nebyl jen chleba a brčka, že. Nějaké jogurty pro Marušku, pro jednou párky k večeři a naskákalo to. To že mám jen těch 200jsme věděla až na pokladně :o))) Navíc mě na pokladně blbě napočítali Lipánka o 3kč víc, páč byl zmuchlaném a ze slevy tak stál míň. ty 3 kačky jsme si nechala vrátit, samy mě z pokladny poslali. Tak jsme měla 14korun a za ty koupila Marušce marcipánového pejska. Moc se jí líbil a akorát to dalo, tak jsme jí ho koupila, To bylo radosti…A jak málo stačí k radosti a Petr jí ho tenkrát ani nekoupil, když s ho přála. A já zas ucítila ten nádhernej klid, že tohle už nemusím řešit a že klid , štěstí a pohoda je naším každodenním chlebem a já za to nepřestanu bejt vděčná protože …..


za tenhle beztarostnej úsměv a chichotání to stojí…..Tohle jsme dělali kraviny na kočárku…



Moje životní láska

Maruška

Žába

středa 1. července 2009

Ocenění

Děkuji za toho ocenění

Štěpánce Š.

Justíně

Hengy

Miraze

Lilítko

Gabro
(tu jsem ocenila já,ve stenou chvíli tak dopisuji)

připisuji a děkuji

Katka s Nancy

Kattja

Kincsem

Zde jsou pravidla pro udělení tohoto ocenění:

1. Umísti ocenění na svůj blog.
2. Nezapomeň zahrnout i link osoby, která Ti ocenění udělila.
3. Nominuj 7 nebo více blogů ( vždy obtížné).
4. Zanechej zprávu na jejich blogu, abys jim dal vědět, že mají na Tvém blogu ocenění.


Here are the rules for this award:

1. Put the award on your blog.
2. Include a link to the person who gave you the award.
3. Nominate 7 or more blogs (always hard to do).
4. Leave a message on their blog letting them know they have an award on your blog.
*****
Moje nominace :
My nominations:

Aikwen

Dadouch

Nejenn

Gabro

Jéje

Nemůžu prolízat kdo už dostal a kdo ne, koho jsem zaznamenala tomu jsem podruhé neudělovala a dala jsem jich 5 povinných proto, že kdybych vypsala všechny ty oblíbené blogy tak by to byl seznam předlouhý, takže děkuji za ocenění a ode mě ho máte všichni kdo tak krásně blogujete a podáváte mám své přiběhy ve fotkách i slovu.
Liduš


1.7.2009 Boj o zmrzku

Dopolední cesta k babičce vzali jsme to vyjímečně autem, protože než bychom tam došli, zas bychom mohli ťapat dom na oběd. O pár nejhezčích výrazu jsem přišla protože jsme večerní fotila na plný manuál a jasně zapoměla ráno přednastavit, Ruce k ničemu a k tomu ještě hlava , to je vražedná kombinace ….Paní Horáková dělala mamře trvalou a Maruška z toho byla u takového vytržení, že nechtěla ani zdravit . Když už si Olinka balila natáčky, tak jí Maruška povidala „udělej si taky“ a Olinka, že až doma, že musí teď vařit. Maru měla hned odpověď „nahamej tady“ Když se holky zkrášlovaly tak babičky si vedle povídali. Ta naše a ta p.od Olinky. Měli tam puštěnou věž, Maruška hned přiběhla a hlásila , že nemůže tancovat, že nemá sukýnku. Tu si hned ve skříňce vytáhla , navlíkla, překlapla si věž na dechovky, ručičky nad hlavu a už se vlnila.



Snědli jsme oběd a já se pracně propalovala k hotovému DVD, při hledání čehosi jsem si dala všechna prázdná do jednoho packu a zapoměla na spatné balení Vermatimek, a tak jsem to musela nechat několikrát stornovat při hlášení chyb, až jsem se propálila na ty bezchybné, těch 5 potentočkovaných jsme vzali Marušce a Ťapulíně na hraní, no zlikvidovali je hodně rychle…



my kávičku, Maruška kornoutek s kterým pak bojovala s Ťapi


Po táhle fotce následuje fotka jak Ťapi oblizuje zmrlinu. Maruška ji pak strčila celou do pusy a pak hudrala , že to moc studí :o)))))) Stihla jsem ji jen okřiknout, zasáhnout už ne, podle času fotek mezi tímhle vystrčeným čumákem, olíznutím zmrzliny a jejím zmizením v Marušce je půl minuty :o)

Záznam boje a jíné dnešní TADY


Pak jsme šli na hřiště, tak pár momentek z něj…







Jeden krasavec za oknem cestou domů a zas jsme nemohla Marušku dostat domů, i z toho hřiště to byl záhul….