10.7.2008 do igelitu a gumovek

Tuhle premiéru sem musím dát. Doted jsme déšt přestáli vždy pod pláštěnkou v kočárku, tentokrát jsme museli být na zahradě a trhat višně, ale už nepršelo, ale bylo všude mokro, takže premiéra, Maruška poprvé v pláštěnce a gumovkách... :))))

Dnes jsem trhali višně a páč ty jsou vždycky akutní neb dozrají najednou a je po nich. Tak jsme trhali a Maruška se samo opičila. Páč ji kočičce věřím a vím že má sílu a drží se jak klíště tak jsem tuhle fotku musela dát, byly to rychle 3 kroky vzad, cvak, cvak a 3 rychle kroky zpět, tam se vyškrábala sama a sama i slezla, samozdřejně, že jsem ji pridržovala, ale je to šikulka a má "sílu" jak vždy hlásí.. :))))) A kdo by mě chtěl kamenovat, tak připisuji, chtěla jsem ji z toho žebžíku utrhnout, ale fakt jsem měla co dělat, jakou má to ďouče v těch ručičkách páru.

Je po dešti a kosové si pletou štěstím noty.....

No a Marušcin Milášek, to je ta hračka od tety Heleny bez které nemuže existovat. Je to kocour či kočka ale ona mu stále říká "Míša" I když teda dnes mu dala pěkně počoudit, jsem myla nádobí a než jsem se otočila byl pomalovaný červeným centrofixem. Něco zachránil "Vaniš" a pračka, ale stejně mu pribylo pár růžových skvrn.

FREEBIE WaterLOProject - AtThePicnic

Kopíruji od Si'ti popsáno skvěle....

Je libo špekáček, pečenou kachničku, nebo úplně celé pečené prase? S chlebem? No tak prosím, prosím, žádný problém, posaďte se na pařízek, náš kostkovaný ubrus (ve třech barvách) je prostřen jen a jen pro Vás!!!!!

Protože: 42 naprosto originálních elementů z dílny skvěle švihnutých a zdravě žravých holek z WaterLOProjektu:

42 absolutely original PNG elements from our wonderful crazy WaterLO team:

dowloand part 1
dowloand part 2

9.7.2008 náš strom

Dneska nouzovka, Tohle je náš strom na sídlišti, když jsme byli jako děti, byl náma ověšenej, sedali jsme tam, povídali, hráli si.. dětí je na sídlišti stále dost, ale nevidím je tam, počítače tu další generaci táhnou úplně jinam a myslím že do špatných končín....

8.7.2008 čmelda a mraky

Dnes jsme byli s babičkou na převazu, tak jedna po cestě

a jeden podvečer na sídlišti...

7.7.2008 když je klid a návštěva

Když je za rohem podezdřelý klid.. !o))))

Bafla na nás teta Helena se stejdou Zolim, jeli z Moravy z výletu, ještě je čekalo důmu 222km do Sokolova, ale přibrzdili na kávu, čímž nás moooc potěšili. Ale nechtěji se moc fotit tak alespoň úlovek cestou k autu. Jsou to zlatíčka. Maruška od nich dostala kočičku plyšovou, a to je právě ta hračka, kterou Maruška ještě neměla. Ta co má každé dítě, ta bez které se nikam nehne. Dned už ji dávat nebudu, ale v projektu se objeví, Z jiných dní mám s ní lepší fotky. Ale prostě se bez téhle čičí teď Maruška nikam nehne, a když omylem ano, tak se po ní pak shání.

A jedna o auta, Maruška je tam krásně s dědou a babičkou.

Kit od PST - Serene

Než jsme se vrátili z Krkonoš holky od PST vytvořili nový užasný kit Serene pro nás mají super ceny, tak jsem neodolala, hlavně mi sedl k té vodopádobé fotce jsem ho děsně potřebovala. A tak jsem si ukojila absták po PS 5ti jednokitovkama, to jedno je teda Challenge pro Bohemian Art tak tam je i jejich materiál.

Můj anděl této fotce bude za 4 dny rok rok to to letí

Maruška mimi to už ani snad není pravda

Challenge pro Bohemian Art

Adélka od Katky 70

A moje nejmilejší fotka z víkendu Maruška u Mumlavských vodopádů

6.7.2008 Sraz neděle

V neděli jsme pomalu rozloučili, byli jsme z toho smutní, strašně rychle to uteklo protože ro bylo nádherné. Nedělní odpoledne jsme strávíli s Celenkou , Enique a Katkou 70
Jediné co by jste marně hledali z toho víkendu je společná fotka, moc mě to mrzí a mrzet bude , já ji urgovala několikrát, bohužel před špatnýma lidma, ty co umí zavelet a spachtít to, ty jsem nějak vynechala, ale už vím, kteří to jsou, takže snad za rok. Oni si bohužel nevzpoměli a já tu fotku urgovala holt na špatných místech tady je alespoň více mých

Ženiši pro Marušku od Celenky, jen si vybrat, Tomášek a nebo Honzík? ... :o)))))

A nebo Jiřa od Enique, má krásnej úsměv a zasněně se taky se kouká krásně

Odpoledne jsme si udělali výlet na Pálavu, ani jsem nevěděla, že je to tak blízko. Jak jsme nikam nejezdili, tak nic nevím :( no bylo tam nádherně

Jedno dračí vejce schované v kořenech stromů

mapa

Udělali jsme si ještě vílet na Čertovu horu lanovkou. Je to taky v Harachově. Původní plán byl s Maruškou, jenže u ní se měkdy neví, prostě se nebojí a pak se začne videt na krku pro úplnou pitomost a držet ji 15 minut na lanovce, kdyby zrovna měla to své "bojím" tak zůstala s Petrem dole, pod lanovkou. Stihla se pokakat, ale totálně, Petr ji jen otřel nohy, neměli jsme sebou plíny, neb jsme sebou brali jen to nejnutnější, vzít jen tu jednu plínu sebou mě nenapadlo, bylo mě od rána. Zle a tak jsem byla jak praštěná pytlem, tak mě to holt nesecvalko. Tak jsme ji s Enique umyli na záchodě a až na parkoviště, coz byly apoň 2 hodiny byla bez plínky, jestě se nepočůrala šikulka

Tyto tři fotky jsou z vrcholu ten je 1020 metrů nad mořem

Jedna z jizdy lanovkou

jedna moje dlouhá voda, focená z ruky
Více fotek z našeho víkendu i odpoledne Katka 70
Celenka
Enique ještě nenahrála, zůstali tam na dovolené a bohužel se vyskytky smutné komplikace, ale odkaz pak dodám.

Legenda k tého fotce, celý víkend jsme se drželi spolu, jen na chvíli jsme se rozdělili, cestou na parkoviště. Celenka s rodinou byli o pás set metrů rychlejší a Enique s rodinou plus Petr zase o pár set metrů pomalejší a mě cestou na parkoviště Maruška usnula na koni. Na ruce jsem ji vzít nemohla, poněvadž je mám tak odkecané, že by mě po pár metrech opadly. Tak jsem uhnula celé tělo i hlavu na stranu, aby si Maruška měla kam položit hlavičku a aby nespadla. Záda se mi mohla zbláznit, rozpůlit, všechno, ale co bych nevytrpěla pro svého miláčka. Když mě zadní část dohnala, tak mě akorát stihli vyfotit a Maruška se sundáním z koně probudila a pak koukala i půl cesty domů, než v aute ztuhla. Ale ten kilometr zhruba po Harachově k parkovišti, to byl pro má záda očistec

5.7.2008 Krkonoše sobota

Konečně ve Špindlu na plánovaném srazu s diskuze o digiscrapu z Baby Café. Už v Nové Pace na benzínce jsme se srazili s Enique a její rodinkou. Všichni ostatní mám zase utekli ze Špindlu na výlety, někdo byl na bobové dráze, někdo ve Dvoře v ZOO. My to nevěděli, jinak bychom se přidali, tak jsme se alespoň ubytovali a popovídali spolu, než nastal ten mumraj, na kterém bylo užasné, že se všude zakopávalo o děti, měli jsme společného koníčka a skoro všechny na mareřské, takže témata společná. prostě ten víkend neměl chybu, byl naprosto úchvatnej, přijeli jsme z něho všichni vážně v jakémsi super delíriu. Tady jsou fotky všech specielně upozorňuji na Klarisu její album je pojmenováno BC je kouzelnice s fotákem celý její blog je TADY

Maruška a Natálka od Pedimi dělají dozor nad vylíváním bazénku, byla v sobotu na něj už moc zima a děti strašně přitahoval. Miša od April, jako první počin po příjezdu v něm hled smočil bačkůrku, takže jsme ho zlikvidovali.

Něco z večerní atmosféry, děti šly spát až v 10h takřka všechny , kromě těch, které usnuly dřív. Uspávat je po jednoum nemělo cenu, neb se navzájem budily. Jen naše Maruška spala venku v kočárku,než jsme šli na pokoj, protože původní plán byl, že si holky jednou večer posedí a otcové se postarají o děti, jenže to u nás jaksi nefunguje. Petr se bál, že mu něco unikne. Maruška je naštěstí zvyklá, Petr na ní otvírá okno v nocí už od sestinedělí. na druhou stranu máme vážně odolné dítě, které není nemocné.

A ještě jedna. Ta mě tak napadla, hodila by se do již uzavřeného tématu HUDBA

4.7.2008 voda

Jedna nouzovka, Maruška měla hořečku, měli jsme už být v Krkonoších na srazu, akorát nám na to vyšla horečka reakce na očkování před 14 dny. Tak mě nějak ani nebavilo nic, když jsem se viděla jinde, ale v poledne bylo po horečce tak už jsem se těšila na ráno, že vyrazíme směr Špindl

3.7.2008 Hajánek, borůvky, kohout a zemedelci

Můj malej hajánek, nějak nám vyrostl......

Umění žádné, ale teta přinesla z lesa, kde byla s Veselkovými plný kbelík borůvek, to se prostě musí zdokumentovat, miluju borůvky

Zemedelci (bez háčku) píšu schválně přípomíná mi to střední, strejda s Pájou hrabou trávu na poli, vypadá to, že jsou přímo pod Zebínem, ten je přitom tak 7km daleko. Ve vetším je ta fotka lepší.

2.7.2008 Samá voda

Přídávám pod tento den dodatečně ještě tuhle, podačilo se mi ji doostřit, ale dát ji musím, je důkaz toho, že už taky můžeme česat kohouta :o))))

Zase mokré fotky, ale když je takovej pařák a nejni na nic jinýho síla, a já tak miluju tu zachycenou vodu, tak vás zchladím a umaškuju :o)))) Dnes jsme Marušce poprvé napustili bazének od Báry. Doteď to byly jen rychlovky ve vaničce, ještě po nás, buď nebyl ještě takový pařák, nebo to nebyla na tak dlouho, aby se vyplatilo fučet do bazénu. Sice 3 fotky hodně podobný, ale když......

Tady to je takovéééj vegééét

No a nejvíc se mi líbí tahle, škoda ze nemá ruku a chybí kus kloboučku, ale když tak řádila, občas se tam prostě nevejde celá no..... a těch nahatejch prdelek, ale to sem dávat nemůžu :o)

1.7.2008 Koupaliště

Byli jsem s Maruškou poprvé na jičínském koupališti, sice žádný zázrak nic se nezlepšilo, prostě voda z rybníka a na tu jsem si zvykla na čistější, když jsme chodili k rybníku do Holína, ale s Maruškou se někde plácat, na kole to nejde, benzín drahej, i těch 5 km krát 2 je pro nás teď drahejch, kdyby se to mělo praktikovat častěji, a musíme někde kde je mělko. Takže Marušcina premiéra v přírodní nádrži alespoň co se vody týče, jinak je to komunistickej beton. Mám spoustu fotek, úžasnějších, ale děstské naháčky na net prostě cpát nebudu, šak víte....

Peťulka

Obdivuju fotky Lucky 73 jsou úžasné jsem si vyžádala 2 a hned ten večer zpracovala obě dvě. Chtěla bych jednou umět fotit jako ona. Obdivuju jí, co věcí zvládá, diskuze FFF, DS ještě další, oblejzat blogy, úžasně na nich i v diskuzi komenovat, poradit, potěšit rozesmát, prostě tě Lucko asi žeru :o))))) Při 3 dětech z toho jedny dvojčata zhruba desetiměsíční, klobouk dolů.........

A k týhle fotce si to přečtěte tady ať víte proč k ní tak ráda chodím na návštěvu i když virtuální
KREDIT

A ještě jedno, a pro ty co mě tvrdí co hodin u toho strávím, tohle byla dvacetiminutovka i s nahráním na DST :o)))
KREDIT

30.6.2008 Nákupčí a osvěžení

"Výrobky mléčné, jsou blahodárné......"

Brčkem už pít umím, ale musím se pekelně soustředit :o))))))))))))

Rybniční lady

Moje soutěžní pro soutěž s 24print, jen jsem vyhodila ty elementy reklamní co tam měli být. KREDIT

29.6.2008 Báječné chvíle báječných dní

Tady jedna od rybníka, chodí tam leckdo krmit takže labutě u kachny jsou někdy i přežrané, ale ty kvanta kaprů nikdy nepohrdnou a to se pak vaří voda.....Takže taková pohodová nedělní. Maruška já a můj taťka.

Lehké aranžmá na fotky na skrap, sundat botky, namočit bosé nožky. Maruška byla nadšená, miluje vodu a já měla super matroš na zpracování :o)))

28.6.2008 Slzná sobota

Na silnici první přídy číslo 16 je hlášena uzavírka......brousí silnici a dávají nový potah na hodně dlouhém úseku, tak přijezd k baráku je kdesi mezi semafory, které pouštějí střídavě oběma směry. Jelikož je všude z bočních přijezdovek zákaz vjezdu jela jsem tou, co je nejblíž k baráku, bývala Pracovská cesta, zrušili ji z původní podoby kdy tam byli stromy, keře a srnky v roce 90 kdy to byl při stavbě nové silnice jedíný příjezd do Ohavče. Tak s novým velkým zoomem jsem konečně udělala fotku po které jsem léta toužila. Barák V Ohavči (je vidět jen stodola) a milovaná siluela Veliše. S fotákem kde byl malý zoom proti tomuhle je barák jak nepostřehnutelná tečka.

Koukám a brečím a mý slzy dopadají na plaňkovej plot...... jediný co mě napadá je tahle písnička od Franty Nedvěda. Dnes se u baráku v Ohavči děla plot, už pár let se začínal kácet ale vydržel uctyhodných několik desetiletí. Plaňku po plaňce můj děda osobně a RUČNĚ ohobloval, dala jsem si za úkol dle polí plotu a počtu planěk na jednoum díle spočítak kolik set jich bylo, ale opravdu hodně..... Kdyby se dělal jen plot, nebylo by to takový, ale zahrada se dělila na půl. Bylo papírově dohodnuto dědictví ještě za života babičky, více se k tomu vyjadřovat nebudu, je a není to dobře, jak se to dohodlo, mě osobně je z toho hodně zle, Právě kvůli téhle fotce a tomuto dni nebyl chvíli doházen blog, chtěla jsem to nechat odeznít, bolí to stejně, snad čím dál víc..... brečím. Snyd nejvíc mě bolí ten plot přes půl zahrady, na které jsme vyrůstali, běhali od jednoho konce na druhý, je v tom celé mládí, celý život, všechno štěstí co bylo v letech minulých, prosluněná zahrada, scházení, společné práce, omlouvám se za překlepy, nevidím na to, brečím a nic s tím neudělám, bolí to, reálnej svět jež připomíná ty starý krásný časy se zdá nedotknutelnej, mění se. Nějak potřebuju místa, abych se měla kam vracet, kde vzpomínat a kovový tyčky a drátěnej plot místo teplých dřevěných planěk, na kterých jsem cítila ruce dědy, jež už tu není 19 let mě prostě děsí...

Utíkají mi dny,
oči mě pálí,
ztrácí se doteky
šťasných včerejšků
tiché kouty
jež hladily po duši,
se ztrácejí
nevím kam se půjdu léčit
až zas vyprchám
do prostoru
ulítám na vzpomínkách
když přítomnost bolí
lížu si rány
starými příběhy hladím popraskané já
a beru dech ze šťastných dní.
Až se jednou nebudu mít kam vrátit
až bude bolet i dech
a sdrce až v krku tepat
vyprším
ve slaných slzách.
Vpíjím alespoň perem do knížek
co svým dětem chci říct.......

Tak vždy jsem psala když mě bylo opravdu zle... je to tady. Nebudu to pojmenovávat napsáno za 5 minut, název neznámý, zatím..........

.
Pro odlehčení Quasimodo (či jak se to píše) zvoník od Matky Boží.... strejda vyměřuje , zda jsou tyčky rovně, to je pohled, bojííímm :o)

Trochu zvířecí lásky

Ještě že mám tohle štěstí.....