neděle 7. listopadu 2010

7.11.2010 nehoda není náhoda :(



















Neděle byla sváteční. Dopoledne bylo krátké, už na oběd jsme měli být v Holíně na oslavě babiččinných narozenin. Oběd se jim vážně povedl. A vůbec všechno. U nás zas toliko nepije, u nás se hlavně schází. Narozeniny a svátky jsou hlavně příležitost k tomu se sejít. Asi marně doufám , že to tak zůstane, ač by to tak mělo být. Přijde mi že mojí generaci schází vazby a překáží spěch. Prostě bratři a sestry k sobě mají hlubší pouto než bratranci a sestřenice. Ti co bydlí dál, vidím častěji než ty co bydlí blízko. Já ne že bych byla kafovač, ale já se scházet budu chtít, otázkou je co dovolí, čas, spěch a chuť. My vyrůstali spolu a mě děsí že naše děti už nebudou… není prostě nad to mít bráchu nebo ségru. Proto tak moc chci aby Maruška měla…

Byla to báječná pohodová oslava. Jediná moucha na ní byla,byla však velká. Maruška se opařila horkým čajem. Pod dlouhými stoly podlézala průběžně celé odpoledne. Najednou však chtěla vylézt u mojí tety, která měla na stole čerstvě zalitý čaj. Maruška se přitáhla za ubrus či jak to udělala a čaj letěl, Bohužel na Marušku :o( To byla rychlost jak vylítla z pod stolu do náruče. Už jsme moc nezachránili . Než jsme stáhli nátělník a začali chladit tak už skákaly puchýře . Maruška do toho byla nevyspalá, čímž se to násobilo…ale má moji neskutečnou pochvalu. Dobu se teda čekalo, než serozseklo jestli máme ještě někoho vézt domů, takže padlo asi pár slz navíc,ale když jsme sedli do auta , Maruška během chvilky usnula. Jelikož Jindra , kterého jsme vezla domů dřív, protože šel na noční akorát vstával , tak jsme ho odvezla k taťkovi aby nemusel ťapat přes město. Maruška teda v autě zdřímla tak 15-20 minut a od té doby už neplakala a byla zlatá. Přitom jí to muselo pálit jak čert. Ona je prostě neskutečně statečný děťátko. Večer jsme si spolu ještě vyrobili svítícího ducha z Pusíka, koupila jsem jí do něj led svíčku. No to bylo nadšení. Pak jsme opatrně umyli a převlékli do pyžama a šla chrupkat. Dokonce se smála, že vypadá jako zebra, ty spáleniny ná hlavně do pruhů,a si jak crčela ta voda ze stolu.

1009

sobota 6. listopadu 2010

6.11.2010 akční kurýrování









Ráno jsem se probudila s ježkem v krku,ale co pro děti člověk neudělá

, na plavání jsme šli. Byla porucha na dětském bazénu, voda v něm byla studená, tak jsme celou hodinu odplavali ve velkým. Když bylo ke konci tradiční volno, Maruška se jako jediná ráchala v té ledové vodě a bylo ji to fuk. Před tím teda hrdinně sjela 2krát tobogán. Ona do něj po první jízdě několik měsíců nechtěla, protože tam je tma. Ale viděla ostatní děti , tak sebrala odvahu. Jelikož původně měla být ta moje mimořádka a po noční a plavání v kuchyni fakt kreace dělat nebudu, tak o obědu Jindra dojed guláš a my si s Maruškou udělali super rychlý mňamózní nudle ze zeleninou a krabíma tyčkama. Pak jsme odpadli a odpoledne strávili doma , abych trochu dala do kupy ten můj nahnutej stav. Na to vážně nejsem zvyklá, moje tělo nachlazení vždy odolávalo.Asi stárnu.

1008

pátek 5. listopadu 2010

5.11.2010 vyždímáno




Pátek a klasika, jen babičky neodjíždí na zahradu ale pečou na oslavu. Ve školce jsem marušce vyfotila dýňáčka, protože chtěla, říkala, že je ňákej umatlanéj :OD Já za den pospalala chvilku, že tu 6tou noční už přežiju. Po školce jsme došli na nákup , páteční nabušenej kauf, no lahůdka. Tak jsme stihli pak už jen kafčo a já si před prací na hodku lehla. Probudila jsme se se zimnicí , chtělo se mi krmit kačeny, k autu jsme sotva došla . Placama na mě šla až mžitky, V práci na mimořádce nás bylo dost, tak mě poslali domů. Sice už to trochu povolilo, a ženská vydrží víc než člověk, šak to znáte, ale bylo potřeba to dát trochu do kupy, aby mě to neskolilo. Takže jsme doma padla a mimořádku prospala.

1007

čtvrtek 4. listopadu 2010

4.11.2010 Na loupačku


Jeden normálně neakční den, tento týden té akce je :o) Když jsme vyzvedla Marušku ze školky, byli jsme s Maruškou na poště , nakoupili jsme tradičně plný kapsy mandarinek. Ted je po cestě zobe místo zmrzliny. Pak jsme si dali s Jindrou konečně kafčo, prostě taková domácí pohoda. Vím že Maruška určitě něco žvejkla, ale s odstupem mi to fakt vypadává :O( Jak jsem byla u našich jen brzo ráno před školkou a pak až v podvečer KO. Kdy jsme odpadla ještě na hodinu do postele, zapomněla jsme babičce přát,dnes je ji 84, tak jsme to napravila druhý den no. Šak tu bude ještě takovejch let, že na tak malý zdržení se nehraje :ODDDD

1006

středa 3. listopadu 2010

3.11.2010 Všední den sváteční


















Večer se zase na rychlo nahlásila milá návštěva , tak zas Maruška , zůstala doma. Já jsme však dnes měla termín na odmontování plynoměru ve starém bytě. Jelikož jsem byla úplně KO, a nemusela s Maruškou do školky tak jsem jela rovnou domů,busem z práce , docela mi to bodlo, páč jsem dnes nemohla ani chodit. Tam si na hodku a půl lehla, v 9hodin odevzdala plynoměr a pak pěšky přeběhla k našim, kde už čekala teta Helena a strejda Zoli. Tak jsme se užili, sice jsem asi sem tam koukala jak můra jak jsem byla nevyspalá ,ale byla jsem šťastná, že je vidím :o) Po jejich odjezdu jsme se ještě pokusila Marušku naládovat do listí, bylo nádherně byla vrstva žluťáků. Dokonce jsme ji obětovala svoji mikinu na ležení v něm, štípalo jí totiž do lýtek , jak šla tetu se strejdou vyprovodit jen v 3/4tákách. Nefungovalo nic. Byla jak torpédo. Hlavně že měla hlavu plnou sponek :o)))) ty jsem ji koupila dnes cestou k našim , když jsme si byla v kaufu pro něco k snídani. Hned je všechna jak říkala „vyklapala“ s její spotřebou věčně potřebujem nový. Někdo nám je totiž žere :oP. V podvečer jsem šla ještě na chvilku lehnout, ty rezervy ze včera mě dnes bodly :o)

1005

úterý 2. listopadu 2010

2.11.2010 Marečkování a banánová carevna









Jindra má dnes ještě dlouhou. Včera večer se ozvala nečekaná návštěva, jež má moc ráda Marušku a vážila si dalekou cestu nejen pro produkt z naší zahrádky,ale i za Maruškou. Tak dnes Maruška ve školce nebyla. Dostala od pána Halíka pamětní minci v hodnotě 200kč vydanou k výročí …….. svaté Zdislavy. Jelikož návstěva odjela až po obědě a Marušky byla zralá jak hruška, tak mě ji mamča dala uspat , ač už jsem chtěla v 1 hodinu vstávat, tak jsem s Maruškou chrupkala ještě do 3h, protože co jiného, když spali všichni. Ale teda musím uznat, že jsem byla vyspalá luxusně. Takřka v jednom kuse. A ne pul hodiny na vzmožení, pak do školky, po školce něco doma pofackovat, zna 4 hodinky spát. Pak vstát do školky a když se zadaří tak v podvečer ještě na chvilečku lehnout. Prostě paráda to byla. Ale uplně nejmilejší bylo, když mě Maruška ráno objevila v posteli , nadšeně písla „jéééé maminkááá se mi vrátila z práce, já jsem myslela že jseš Macík“ A následně na to mě opusinkovala , to vám byla dávka. Macíku říká mojí mamče, svojí babičce, no jako já, protože já mamče říkám Macíku , tak ji babičko neřekne. Zrovna jako když mojí babičce říká paní Duczynská, protože jí tak říká sestřička, když ji chodí brát krev a podobně a babičko ji prostě neřekne.

Pak jsme se s Maruškou vydali pěšky k bratránkovi Pájovi a jeho Janě a za malým Marečkem. Na kávu a pár cvaků. Maruška nadšená že má Marečka. Opičila se po něm. Když mrskal rukama, mrskala taky,když kopal nohama , kopala taky. Velká ségra jak vyšitá.Snad se dočká.

Snědla jim tam proti mé vůli 4 banány a páty chtěla na cestu. A to jsme vyráželi až po svačince. Svědomí jí dohnalo až venku, kde najednou povídá „musíme jim koupit nějaký banány, oni žádný nemaj“ :ODDDDD Cestou dom jsme ještě zašli do Tesca,maruška nechtěla tou schůdnou cestou ,ale chtěla do toho velikýho kopce. Vzpomínám si se smutnou nostalgíí, že v tom lesíku býval nádhernej klid, když za ním nestál ten nákupní gigant a my tam chodili vždycky z jara na fialky a nádherně to tam vždycky vonělo…..

Nakoupila jsem zásobu banánů, No už mi byly k ničemu, dojídal jsem je v týdnu. Slečna svůj náhlý banánový absták ukojila u Páji. :oD

1004

pondělí 1. listopadu 2010

1.11.2010 fotoodpoledne






Jindra má prohozenou směnu protože jim cosi hoří a tak má ranní od rána do kdoví kdy. Takže společné odvádění do školky se nekoná. Tak jsme šli s Maruškou ráno samy , já něco pofackovala , zalehla a po školce jsme měli sraz s jednou paní a její maličkou dcerou. Chtěla s ní vyfotit v parku, Našla si mě sama, asi věčně s tím foťákem v ruce začínám být podezdřelá :DDDD U Marušky se projevila žárlivost a v tu ránu chtěla fotit taky. Dokonce parádně pozovala a hulákala „maminko vyfoť mě“ jelikož byli obě na různé straně a já si nechtěla urazit svůj každodenní model, měla jsme co dělat. Nakonec má paní fotky i s Maruškou, protože vlastně chtěly obě :ODDDDD

No a fotka první. Maruška žárlivec , jež normálně lovim se takhle opřela a povídá „Maminko vyfoť mě“ :oD

1003