27.10.2009 ..vím co chci a co ne.....

Dopoledne bylo hodně hektické, strávily jsme ho i s Maruškou u zubaře s pokusem stihnout náhradní plavání jež nám bylo nařízeno na tento den . V čekárně bylo aspoň veselo a v ordinaci muka.. období dvouletého kojení, kdy jsem pomalu nemohla pít mléko abychom vyšli na mých zubech zanechalo těžké následky…předevčírem mě vypadla plomba jež nahrazovala půlku zubu o který jsem díky zubaři přišla (byl tak dlouho nechráněně rozvrtaný až se mi rozpůlil) opravoval mě kaz jež se mi udělal.. nikdy se mi tak nedělali až teď po těhu a kóju. Bez umrtvení a pěkně do hloubky byl hajzlík, a já se musela tvářit že to vůbec nebolí , protože v ordinaci byla Maruška a hračky jí nezajímaly , ale pan zubař jo. Tak aby se pak nebála, jak jsem koulela očima a protáhla veškerý mimický svaly snad neviděla. Takže jsem odešla od zubaře s tím, že nevím jak se nám najíst.. na jedné straně půlka zubu do kterého všechno vleze a je to taková skořápka že už prd vydží a na druhé půlce provizorní vložka, jež mi nevydrží standartně víc jak 2 dny a další návštěva u zubaře za 2 měsíce. Takže teď se tam bojím kousnout aby chvíli vydržela, a až vypadne, poleze mi všechno do bolavé hluboké díry kamsi až ke kořenu… půjdu asi koupit mixér…

Navíc jsem špatně rozuměla .. poslední plavací hodina v půl 11 končila a ne začínala, takže jsme plavali 5 minut a museli opustit bazén…takže náhradní hodina nevyužita.. no nechtěla jsme rušit zubaře když je objednací doba 2-3 měsíce , vůbec, když jsem doufala, že mi dá zuby dokupy..tak se Maruška aspoň vyřádila pod fénem.. foto dokumentační to se musí vidět :o)))

Jelikož bylo teprv 11h tak jsme přibrzdili u našich na skok, když jsme chtěli být odpoledne s Jindrou . Samozdrejmě, že nás nepustili dom bez oběda, honem přilupovali brambory jen aby si nás užili . Fotka dokumentační, panelák už je vyšperkovaném, teď se mění cesta okol něj..… Maruška předvedla předpisové dítě. Snědla polívku, pak paličku z kuřete a teprve po ní brambory jež se teprv dovařili…po mase.. samotný .. nechápu a zazdila to miskou jablečného kompotu. Pak jsem jí uspávala , řešila kaštany v babiččíně polštáři jež tam má kvůli léčbě, usnula s nimi v náručí, bez nich to nešlo :o))) Byla jsem ráda, že jsem ji ukorigovala , aby je nechala v polštářku zavřené. Skoro bylo 58kaštanů úplně všude…Pak se stavila Bára, to bylo radosti. A pak k Jindrovi. Nabrali jsme ho cestou. Původně jsme chtěli zajet ještě na pidiprochajdu za město, ale než jsme u našich pověsila prádlo, dojela pro benzín skoro se smrákalo a v polích kam jsem chtěla lampy nejsou. Tak jsem aspoň vzala svíčku , že zajdem na hřbitov u baráku , než se vyvenčí Ťapinka. Prd.. jsme si to akorát naplánovala.. chtěla jsem jen dát věci domů, že Jindra zatím půjde s Ťapi a my za chvilku dojdem…věci jsme domů nesla sama, Maruška mě prostě zdrhla za Jindrou a než jsme dorazila , tak už seděla u stolečku a popíjela jahodový džus…To samé se mi stalo v sobotu večer, taky se mnou nešla domů jen odnést věci a zdrhla mi za Jindrou. Prostě mě nepotřebuje , ale nevadí mi to, jsme šťastná že je šťastná a že ho tak miluje…

…tak to má být.. k tomu pár vět jak vzácný jse(m)š host…a chce se žít, žít tak moc…

cituji z písničky co chci říct, myšlenky mě dali v noci hodně zabrat, vědí jen zasvěcení..

Tak sjíždím You Toube , chce se mi psát romány a mlčím, radši bych to řekla a vím že to neumím. Vypadlo ze mě pár vět ve stavu daném dost pomotaných ale to nejdůležitější tam bylo. Tenhle odstavec zní jako šifra, adresát bude vědět…