Je pátek a nám začíná prodloužený víkend. Sice jsem si brala (a zázrakem i dostala) dovolenou abych byla vyspalá na cestu a neusnula za volantem,ale nakonec se jelo Jindrovým autem . Je pravda, že mě díky tomuto rozhodnutí poprvé urazil,a že je umění mě urazit, páč se to hned tak někomu nepovede. Ale řekl, že chce jet autem, na které je spolehnutí a to se ve mě hnula hrdost teda. Můj 16 letej Favorit Ferda mě nechal ve štychu jen jednou jedinkrát. Sice za jediné sněhové vánice co ten rok byla, ale to už je tak zákon schválnosti. že mě v ní prasknul kulovej čep. Chtěla jsem jet já, páč strašně ráda řídím, tuhle cestu znám z její většiny a hlavně mám o hooodně větší kufr. To že jel Jindra jsem ocenila až v neděli odpoledne, kdy jsme se vraceli a mě bylo zlééééé.
Takže ráno jsme vstali , Maruška si natáhla tričko s dinosaurema byla přichystaná že jede na výlet.to je fuk, že měla holou prdelku :o)) Já měla vše nachystáno a Jindra měl ještě hromadu pochůzek, mezi ně patřilo i to, si koupit ponožky, chtěli jsme vyrazit do 9hodin, nakonec v 9hodin, přišel Jindra se snídaní, no jo chlap, tohle beru v pohodě, po tom čím jsme prošly, je tohle maličkost :o) U našich jsme naložili babičku, jež jsme vezli na pokec ke švagrové. Když jsme totiž uhnuli malinko z trasy, jeli jsme skrz naši milovanou Bělou. Bohužel od loňského května mnohem prázdnější, protože už není strejček František, ale pořád je tam milovaná teta Slávinka. Docela jme se smáli, že babička tam nebyla víc jak dvě noci naposled když byla svobodná. Od té doby co měla děti a i v době, kdy už byly velké, prstě v sobotu přijela a ranním nedělním vlakem už jela domů.Teď po 60 letech tam byla na 2 noci. Zpátky DOMA. Byl to náš nápad, ýe by se holky užily, jestli to spolu zmáknou se o sebe samy postarat. Protože tetička nevidí a babička zas nemůže bez 2 francouzkých holí, tak se prostě musí holky doplňovat :o) Byla tam s mimi naše Miluška, Ta sice taky nevidí, ale je moc moc šikovná a ještě jakási tetička Marie , kterou jsem viděl asi podruhé , příbuzná asi bude, ale kam ji zařadit nevím. Když jsme přijeli , už se dovařovaly brambory, pak jsme opekli sekanou jež jsme si přivezli a zdlábli oběd. Vzhledem ke zdravotnímu stavu našich holek jsme je nechtěli zatěžovat, tím že přijedeme na poledne, a tak jsme si prostě oběd přivezli :o)Ale hlavně, že jsme spolu :o) Po obědě jsme si dali kafčo. Maruška s tetou Marií byly otrhat jahody, tak Maruška byla nadšená, ona jahody miluje a ještě dostala s sebou. Dokonce všechny, protože ač je v Bělí vždycky tak moooc dětí, tento víkend nepřijede ani jedno. Jindra není ještě moc zvyklej na rodinné dlouhé kafčo, musí si ještě zvyknout že rodina může být veliká, báječná, kdykoliv se ráda vidí a drží pohromadě. Navíc se debatilo o lidech které on ještě nezná tak aby se nenudil, tak jsme vyrazili směr sraz dřív s tím že ještě koupíme někde salám. Protože struktůra opékaček se rozsekla až minulou noc a tak jsme buřty neměli. Stavili jsme se ve Skutči, nikdy jsem tam nebyla,. Překvapilo mě jaké je to malé útulné městečko s ouzkými uličkami, takové já prostě ráda. Koupili jsme buřty a něco k tomu. Pak zaparkovali na náměstí a došli si na zmrzlinu. Pak si dali ledovou tříšť protože byl hlásán den co trhá teplotní rekordy a měli pravdu. Jindra koupil jednu pomerančovou tříšt na zkoušku, nemám ráda, když jsou jak cecek. Byla přijatelná a hlavně studená a Maruška mi ji hned zabavila :o) Jindra pak došel nám dvoum, pro větší do půllitru. Dal tam natočit 3 druhy, tak byla duhová, no hádejte, jestli Maruška tu svoji oranžovou ještě chtěla, no jasně že nééééé :o))))) Koupila jsme ještě dětem pytel lízátek a vyrazili jsme směr cíl.
Dorazili jsme mezi prvními. Většina lidiček to měla dál a vyjížděli až po práci. Došlo mě jak je Maruška ukecaná protože hodně dlouho mezi přibývajícími dětmi byla slyšet jen ona :o)))Nafasovali jsme chatku, vyložili věci z auta oknem do chatky a začali vegetit. K večeři byl buřt guláš. Jidla zde dodávaná, budu radši jen jmenovat, né popisovat..radši. :o))) Atmosféra a super lidičky, tenhle mínus vyrovnaly.
Do večera se sjeli všichni, večer se pekly buřty a děti svílily tyčinkama a hromadně šly spát před půlnocí,, no bááájo. A my békali do 3 do rána u kytáry a povidali , no pohodááá.
0 komentářů:
Okomentovat