26.5.2010 poprvé u Marečka

Dnes jsme byli v sedném nebi a já si pak zas prošla soukromým peklíčkem, Ráno jsme zajeli po školce pro kytku růží do Penny. Přiznávám se že jsme se je naučila mít ráda. Nebyla jsme nikdy milovník nachystaných pugétů, jež čekají na svého majitele i 3 dny, ale když jsem musela hodně počítat a stejně jsem někdy chtěla udělat radost , tak jsem je jednou koupila a vydržely strašně dlouho a já si je vlastně zamilovala, víc něž ty velké drahé co hned skloní hlavu. Janičky měly svátek a ta naše jedna byla na dosah, tak jsme koupili kyti a jeli jsme se poprvé podívat na našeho Marečka. Jak píšu občas mě děsí, že Terezku od Barunky vidíme častěji než děťátko z přízně, nemělo by to tak být, jenže občas něco nejde tak jak chceme. Ne že bychom chtěli vidět Terezku z Bárou míň,my bychom k tomu radši viděli častěji ještě Marečka aby si byli aspoň kvit :o) Maruška byla tak hrrr že ulomila jednu růžičku, hned hlásila, že tuhle dá Marečkovi , jestli jí bude chtít. Jak jsme předpokládala, Maruška v sedmém nebi, Mareček fešák, už mu je 2 a půl měsíce. Dali jsme si kafčo a cíleně provětrali zrcátko u foťáku. Však jsem na to brala všechny své dostupné serepeticky .Nakonec to dopadlo, malinko jinak , než jsme plánovali ,ale to někdy tak bývá, obvzláště u děti. Oranžové zdi mi dělaly neplechu, no ještě že je PC. Byl to krásnej den. Jen mě pak smetla dávka hormonů, potvory jedny.

Noc byla perná, Maruška v noci brečela, že chce spinkat u strejdy, byla k neutišení strašně dlouho, vyprávěla jsme v 1 ráno pohádky,už to vypadalo, že zabere a zas ryk. Možná proto se to ve mě tak plaší. Maruška ještě nechápe směnování, pro ní je podstatné, že nevidí strejdu a že se jí stýská.

Odpoledne byli v Ohavči, Maruška mi vyčítala, že jsem jí tam nechala , že jsme pro mě nepřijela.. radši bych tam byla s nima. Maruška má dny, kdy nechápe,že z práce nemůžu utéct :O(

25.5.2010 outerý

Dnes je Marušce přesně 3 a půl, to to sakra letí. Šly jsme spolu k Jindrovi, abychom něco málo podělaly. Při odchodu se opakoval včerejšek. Chtěla ať tak zůstanem a na strejdu počkáme. Ruply mě nervy lítostí a vysvětlila jsem jí abychom zas mohli takhle čekat na strejdu, že bychom museli mít miminko a zase bychom byli spolu chvíli víc doma. Ani jsem netušila, jaké to bude mít pro mě šílené následky. Možná to beru moc citlivě, protože mám pocit že čas moc utíká ..ale Maruška si od tohodle dne začala hrát s panenkou po mě. Děsí mě že doteď ne, až když objevila tuhle, v životní velikosti , já jí říkala Pavlínka. Maruška jí říká Terezka a všude hlásá že je její maminka. Nevím pořádně co mám z toho číst, jestli se Maruška na 3 a půl letech stala holčičkou a objevila jen panenky.. i když ležely okolo ní pořád a nevšimla si jich. Děsí mě že je Terezka v životní velikosti, že by se Maruška chtěla starat o mininko a hlavně…že by nás asi chtěla mít zas víc spolu , protože to začala dělat až po tom mém dnešním vysvětlení.

24.5.2010 nouzovky

Dnes jsem musela pogruntovat, bo to tady bylo zas jak po výbuchu, sice se stěhuje, ale co je moc, to je moc. Užili jsme se s Maruškou , koukali jsme spolu na Nema. Zamilovala si ho. V neděli teda vykony nic moc ale v pátek a v sobotu jsem jela jak fretka a přišlo i, že jsme s Maruškou pořádně neužili. Tak jsme udělali takové náhradní nedělní pižamové ráno. Maruška mi při odjezdu brečela, že chce být tady, že tu chce spinkat. Oblíkala jsem histerické dítě, které si lehalo na zem. Mám alergii na takovýhle děti co se vzteky válej po zemi a nejde s nima hnout. Maruška jen brečela a nenechala si nic vysvětlit. Lehala si na každým kroku . Na druhou stranu v skrytu duše, ten její důvod úplně chápu :O(

23.5.2010 valná hromada

Hehe jak jinak začít neděli, textíky v projektu jsou pořád stejný. Prostě plavčo. Dnes se dělala společná fotka, tak jsem se přifařila :o)) Pak ohřát oběd a dáchánek, páč jak nezalehnem my, tak Maruška taky ne. Jenže se mi to kapek zvrtlo, Jindra vstával potichu aby vyvenčil Ťapinu a Maruška se jak myška přidala . Takže jsem ji neslyšela, takže jsem nadále spala jak dudek. No v týdnu toho moc nenaspím,o víkendu chodíme spát ve 3, když doháním restíky a fotečky. Takže se prostě sama nevzbudim, když je takovej klídek. Ti dva si navíc venku dali ještě zmrzku a tak jsem vstávala až ve 4. Zralá na kafčo. To jsme si dali, jenže jsemtoho už moc neudělala :O( Marušky využila chvíli nepozornosti a přinesla si láhev s ledovou čokoládou a na stolečku byl během chvilky vyrovnaný pruh vyloupaných obalů. Snědla jich snad 15. Tak jsem ji zatrhla pohár, dělala jsme čokoládový puding s piškoty a meruňkami , abychom vybrali mrazák. No to bylo slz, jenže vychovávat se musí. Nakonec ho stejně dostala, když jel Jindra v podvečer k taťkovi, jelikož má zítra ranní (já vím že by tu šlo zůstat, aspoň ten první den :O( ) Maruška chtěla jít sním, obouvala se strojila, nechápala, že nemůže a po jejich odchodu brečela půl hodiny tak usedavě, že jsem se jí zeptala , jestli jí pomůže ten pohár, To že jo, no jedla ho se slzama v očiškách,ale pak už aspoň nebrečela. Jsem absolutně šťastná, že ho takhle miluje a on jí má tak rád. Snad ani nechci víc.To je to nejdůležitější. Jen někdy je mi smutno , chtěla bych funfovat normálně v týdnu,nejen o víkendu. Čeká nás perný týden bez Jindry.

22.5.2010 Uspáváme sluníčko

Jelikož jsem měla uvařeno od čt. Tak jsme mohli začít stěhovat už dopoledne.Přestěhovali jsme 2 skříňky, hlavně tu Maruščinu, ač je byt zařízený do předsíně se krásně vešla a pobrala jsem veškerý Marušciny věci bylo jich 3 banánovky a 3 velký tašky. Ale jsou to ty co jí už nejsou a ty co jí teprv budou. Jindra pak šel před polednem pro salám k večeři na tousty já na něj zapomněla. Tak jsem to malinko zprůchodnila a šla zatím ohřívat oběd. Když jsem lezla do lednicky, tak velkej reprák, který na ní stále stojí mi křápnul na hlavu. Až se rozlít, já po pozdějším zjištění na hlavě šlic tak 12 cm a krve jak z vola. Ručník nadojeném krví, i když to nebylo hluboký na hlavě je prostě moře vlásečnic, kvůli výživě vlasových kořínků. Takže se tempo zbrzdilo. Po obědě mě zlatíčka nechali spát chvilenku dýl s brutálně bolavou lebkou stejně pořádně nešlo dělat nic, ohnou se šílený. Jindra pak odpoledne koukal na hokej. Maruška pomáhala, já třídila Maruščino oblečení a rovnala do její skříňky. U toho jsem se teda stihla i kochat chvílema. V podvečer jsme zajeli pro babičky do Ohavče. A pak tam jeli ještě jednou , páč mamča při trhání kytek na poslední chvíli ztratila mobil. Jeden se jí povedlo utopit, když přišla průtž , a dnes jich bylo několik. Takže stařičká nokie 3410 vysychá a pro druhý, který máme kvůli volání mezi sebou , ten jsme byli hledat,ležel pod pivoňkou. Taky dědeček,ale dobrej. Díky opožděnému návratu jsme stihli nádhernej západ. Maruška koukala , jak šlo spát sluníčko a veřte nevěřte, ona pak venku byla jako myška, aby ho nevzbudila.

21.5.2010 padla....

Jedna fotka co byla nic moc, veliš v mlze, vyblitý barvy, tak jsem si pohrála.....

Páátek. Ráno jsem dala chvíli chrupku, protože nohy mě už nechtěly ani nést. Pak jsme nabraly babičky a Jindru a odvezli je do Ohavče. Tam se holky vyblbly a my si dali první kafčo na dvorku. Nasadily do květináče macešky na hrob. Pak jsme je tam dovezli a Jindru hodili domů. Já pak uvařila rýžovou kaši a s Maruškou jsme si dali oběd a po dobu co spala, jsem odpadla do stavu mrtvol. Celé odpoledne jsem pak udělala velkej tajfun Jindrovi ve skříních, úsporně a systematicky porovnala ať je další místo na naše věci. Nebylo kam šlápnout , ale výsledek stál za to. Ještě jsme stihli dojít do Hrušky procházkou na nákup, potřebovali jsme slepici na polívku aby pak bylo maso pro Ťapku , no a Maruška tam nechala nějakou kačku. Už jí tam znají. Vlítne do krámu , a než já našla slepici v mrazáku tak si standatně naložila. Kukačku, Lipánek, přesnídávku, sušenku musel vrátit, tech máme doma ještě od velikonoc a rohlík si koupila, chtěla jen „půlek“ rozlomila a druhou půlku chtěla vrátit do regálu :o)))) A ještě chtěla koupit párek, ale ten nedostala , ty budou k večeři. Než jsem to doma dobojovala tak bylo půl 11.Marušky byla vzhůru se mnou a pomáhala. Šťasně přivítala Jindru s Ťapinou a odpadla.

20.5.2010 nedostatek spánku ale pohoda

Dnes měl Jindra v práci volno kvůli hokeji a že prej je to úchylka. P. byl doma nemocnej každý MS aniž by mu něco bylo a ještě řvoucí u TV budil Marušku. A tak jsem dopoledne vařila Severin, poobědvali jsme všichni , pak šli zalehnout, já se vyspala do tří a pak pak jsme přejeli k našim, když Jindra šel na hokej k taťkovi na velkou TV. Po cestě jsme navštívili Lídla, mamča chtěla po cestě balík vody , zvolila jsem jiný krám, kde P. nebývá. Jen zaplujem do krámu je za náma, divný, fakt už jsem si musela rejpnout, jestli má tolik peněz , že ho vždycky potkáme v krámě. No koupil si zas pivo a šel. Maruška se zase radši zavřela v autě a pak mi řekla, že má radši hodného strejdu. Spala jsme trhaně a málo ale je to poslední den tak budiž. Den byl fajn, čím víc času s Jindrou tím víc jsme v pohodě

19.5.2010 Nákupčí

S Maruškou se fakt nudit nelze.Konečně jsem se dostali domů , dopoledne, kvůli Jindrovi , abychom se viděli. Sice si odpočinu míň, když spím až odpoledne, jenže den bez něj je nijakej pro obě. Na zpáteční cestě jsme se stavili v Kaufu,končila akce na naše oblíbené šťávy. Potkali jsme „zlobivého tátu“ jak říká Maruška. Připojil se k nám na nákup a když jssem stáli u pokladny, tak se honem vracel ještě do krámu, hádejte pro co? Pro sušenku Marušce? Kdepak, pro pivo přece. Pak jsme s Maruškou ještě zajeli do Kiku, praskla mě poslední čelenka, maj je tam za 29, a jsou úžasně pohodlný, ale holt někdy prasknou. Už jsem byla celkem KO, jenže bez čelenky bejt nemůžu, bo bych neviděla. Ale stejnak jsme čas tam natáhli. Maruška procházela regály a nejradši by to všechno skoupila Terezce. Říkala „pro holčičku moji“ vybírala však dupačky, což už Terezka né a nebo moc velký. A hlavně moc krásný ale za hodně korunek, ale jednou si uděláme čas a vyrazíme na nákup Terezce, nechám to na Marušce, vkus má. Pak začala vybírat sobě. Přikládala si ramínka s oblečením na sebe a pořád opakovala „to mi bude akorát“ „to mi bude slušet“ :o)))) ve finále čapla koloběžku co tam prodávali aměli jednu složenou a já ji 10 minut naháněla po krámě, ale ani zadek jsem ji nedokázala dát. Za a) jsme už neměla sílu a za b) se u toho tak hihňala tím svým šťastným hláskem, že jsem nemohla. No cukání ji blesknout jsem ji fakt měla. Postavička zezadu na koloběžce , kroužící mezi stojany s oblečením byla úžasná. Ale bylo mi blbý tahat foťák, když dítko vyvádí co by nemělo, i tak jsem ji honila snad 10 minut, ten krám je ohromnej a ne do všech mezer, kde se vejde Maruška se vejdu já.Ona totiž v tu ránu zapomněla,. Kde tu koloběžku vzala, když ji měla vrátit. Ujíždějíc přede mnou volala, že neví….opice. A ještě že potřebuje tuhle velikou (mela vytažený řidítka nahoru) , že ta její je malááá :o))))

18.5.2010 Rovných 60

Dnes vás zahltím Maruščinou láskou, Terezkou

Dnes má taťka rovných 60. Já z práce sotva dolezla. Pitomý nohy. Dala jsem chvíli spánku a vyrazila k zubařovi. Víc jak 3 roky plánuje že mi vytrhne moudrák, v zubech mám 2 díry z kterých mi už dávno vypadly jeho provizorní plomby a má je záplatovat. Když jsme si mohla trpět,když jsem byla doma tak nic a teď když mám mezi nočníma tak mi začal trhat. Díry v zubech zůstaly a přibyla jáma. Díky níž jsem se nevyspala , protože to přišlo k sobě a jdu do práce hladová, protože otevřu hubu na prst. Ještě že jsem si užila než jsme šla spát. Barunka byla s Terezkou na kontrole očkování tak nás potěšili, Maruška zas Hin, Terezku prostě miluje. Zbytek dne jsem strávila pokudem o spaní a napasovala do sebe aspoň malej tvaroh a vlažný kafe. A valím zas makat. Díky nespaní mám čas na Marušku ač bych potřebovala spát. Ale ani číst jí nemůžu páč má „hubu jak konev „ :oP Tak jsem aspoň vlítla k Pc a sepsala projekt . U toho děláme s Maruškou zase kraviny, tenhle věk je prostě úžasnej.

Maruška si večer hrála na pana doktora jak to viděla v kouzelné školce. :o)))

17.5.2010 Tiskáme

Noční byla šílená, krize „jak prase“ jak se říká. Mamča mě potřebovala odpoledne a tak jsme šla spát dopoloko. Maruška umě ještě sháněla, ještě jestli nevím, kde je koník Toník, já ani nevěděla o sobě, natož kde je hopsadlo :o))) Odpoledne jsme jeli vrátit postýlku do bazaru, byli tak hodní že mám to dovolili, mamča ji pořídila, že v ní bude Maruška spát až bude u nich, jenže ona pak b tý zimě u nás spávala se mnou a těch 14dní přes Vánoce u Jindry na svém místě mezi křesly,že si tak odvykla, že jsme ji ani nesmontovali. Ještě jsme zaběhla na úřad, potkala úžasnou sousedku Hanku, jež teď bojuje s tou nejpitomnější nemocí, díky níž musel dát pryč i svýho super mediálně profláklýho psa Šaryka. Ale tohle nakonec dobře dopadlo. Šaryk se dostal do dobrých známých rukou a teď ještě ať ten boj vyhraje i Hanka. Pak jsme si dali ještě zmrzku, byla úžasná i když byla zima. Odpoledne přišli Horákovi přát taťkovi k 60tinám. Byl to príma den, jen nám chyběl Jindra. Maruška dostala balíček, ty se vždycky tak trefíš Jani, ten bez tiskátek ani ránu :o))))