S Maruškou se fakt nudit nelze.Konečně jsem se dostali domů , dopoledne, kvůli Jindrovi , abychom se viděli. Sice si odpočinu míň, když spím až odpoledne, jenže den bez něj je nijakej pro obě. Na zpáteční cestě jsme se stavili v Kaufu,končila akce na naše oblíbené šťávy. Potkali jsme „zlobivého tátu“ jak říká Maruška. Připojil se k nám na nákup a když jssem stáli u pokladny, tak se honem vracel ještě do krámu, hádejte pro co? Pro sušenku Marušce? Kdepak, pro pivo přece. Pak jsme s Maruškou ještě zajeli do Kiku, praskla mě poslední čelenka, maj je tam za 29, a jsou úžasně pohodlný, ale holt někdy prasknou. Už jsem byla celkem KO, jenže bez čelenky bejt nemůžu, bo bych neviděla. Ale stejnak jsme čas tam natáhli. Maruška procházela regály a nejradši by to všechno skoupila Terezce. Říkala „pro holčičku moji“ vybírala však dupačky, což už Terezka né a nebo moc velký. A hlavně moc krásný ale za hodně korunek, ale jednou si uděláme čas a vyrazíme na nákup Terezce, nechám to na Marušce, vkus má. Pak začala vybírat sobě. Přikládala si ramínka s oblečením na sebe a pořád opakovala „to mi bude akorát“ „to mi bude slušet“ :o)))) ve finále čapla koloběžku co tam prodávali aměli jednu složenou a já ji 10 minut naháněla po krámě, ale ani zadek jsem ji nedokázala dát. Za a) jsme už neměla sílu a za b) se u toho tak hihňala tím svým šťastným hláskem, že jsem nemohla. No cukání ji blesknout jsem ji fakt měla. Postavička zezadu na koloběžce , kroužící mezi stojany s oblečením byla úžasná. Ale bylo mi blbý tahat foťák, když dítko vyvádí co by nemělo, i tak jsem ji honila snad 10 minut, ten krám je ohromnej a ne do všech mezer, kde se vejde Maruška se vejdu já.Ona totiž v tu ránu zapomněla,. Kde tu koloběžku vzala, když ji měla vrátit. Ujíždějíc přede mnou volala, že neví….opice. A ještě že potřebuje tuhle velikou (mela vytažený řidítka nahoru) , že ta její je malááá :o))))
0 komentářů:
Okomentovat