Neděle, odpoledne jsme strávili na kávě u našich. Vypila jsem kávu a šla si s Maruškou hrát na hřiště. Dnes ji brala víc klouzačka než houpačka. Nejdřív teda ne, chtěla jen vylézt nahoru a koukat, nějak zapoměla jezdit ,ale koukat ldy udělá z těch 2 metrů krok vedle, tak jsem ji 3 krát nanavigovala a pak se to rozjelo a vic než hodinu lezla na tu velikou klouzačku a jezdila dolů jak o život, přišla Lenka, tak jsme u toho povídali a já u toho běhala jistit u schodů a u výjezdu :o)))) pak si zas vzpoměla že jezdit nebude, že jen "máma, dolů" tak jsme pár jízd jeli spolu. Klouzačka je bytelná, ale na ten muj zadek tak tak :o(((( :o)))))
Na zpáteční cestě jsem poznala, Jak mám zlaté dítě. Byla z toho klouzání tak unavená že celou dobu cestou domu brečela. Nechtěla jet ani na kočárku, ani na koni, jen pěšky a to taky brečela a vztekala se, jak byla unavená. Tohle vážně neznám, bylo to poprvé za jejích 20 měsíců života. Je to prostě můj usměvavej andílek.....
1 komentářů:
už jsem to psala, ale stejně musím zas - maruška je nádherný bobek, úsměv je prostě její vrozenou podstatou.. je krásná.
Okomentovat