Dnes v noci měla Maruška noc, co asi jednou za měsíc, prostě se probudí a nechce spát a jen dělat šaškárny. Občas zabere to, ji prostě nekompromisně nechat důsledně pobrečet v postýlce a za 5 za 10 minut spí, s tím, ně že by byl člověk terorista, ale aby ukázal nerozumnému dítěti, že si nedude velet, a že v noci se spí. Jenže Petr přišel z odpolední a vstával na ranní mimořádku, protože po tom průšvihu, kdy nebyl kvůli chlastu v práci na ně musí chodit. Tak jsem ho nechtěla budit, tak jsem holt byla s Maruškou vzhůru. Maruška si chtěla hrát a chtěla asi 15krát čurat, snad ne že by chtěla, ale vyloženě se ji líbilo chodit po tmě v obýváku a lítat tam po vyčuraní svlečená, než jsem ji nahnala na oblíkání. Takže si říkala o čůrání při každých 4 kapičkách. Tak jsme prostě od 2h v noci na asi 5.15 ráno, dělali kraviny, a chodili čurat, takže jsme měli svlíkací a oblíkací maratón. Proto Maruška vstávala až v půl deváté a já samo s ní, protože to byla taková opakovačka na noční…..
Proto jsme do města vyrazili déle, původně jsme měli kupovat i veku, ale „u Jitky“ k krámku, kde dřív byla vedoucí teta Maruška D. a který je teď už před několika lety změnil majitele a sortiment a je zaměřen na zdravou výživu (plus klasika, pečivo a tak) už veku neměli. Akorát jsem stihla koupit mamče v květince Dracenu, taťka nikdy neví, co jí koupit k narozeninám, tak to nechá na mě a já ji radši za tu stovku koupím rostlou kytku, která ji vydrží dlouho, než řezanou. A dohodli jsme se s taťkou, že ji letos k narozeninám koupíme rybičky, protože ve dvou akváriích co máme, a každé má 150 litrů teď plavou 3 malé chuděry :o)))) Tak taťka dal, co mi přidali k důchodu a já jsem doplatila ten malý zbytek asi 130kč…..dost mě to mrzí, člověk by snesl a zaplatil mamince modré z nebe, ale když to teď nejde,těším se až bude líp…. Ale věřím že bude mít radost, zrovna jsem sehnala její milované červené závojnatky a zrovna za super cenu, no super….za 55,- ale stále dobré, bývají i za 100,- Kč. K nim 5 čtyřpruhých teter, to jsou takové veselé rybičky, co plavou v hejnu, vždycky jsme jich měli mraky, ale teď prostě….zas budou. A dolů jsem koupila 3 zlaté čichavce,měli jsme je vždycky, bylo zvláštní že vždycky vydrželi tak 3 roky a jeden jediný z každého kupu vydržel tak 10let, míjel životy všech rybiček. Prostě z každé várky čichavců vždycky byl jeden kmet, ať byli zlatí a nebo modří. A ještě 3 skaláry. Malinký, však nám vyrostou , šak ty xxl velikosti stáli co kapr v rybárně pro čtyřčlennou rodinu na dva obědy….mě chybí vykulenej smajlík ….
Marušce se ve zverimexu strašně líbilo, vyjmenovala mi všechna zvířátka co tam viděla…“myši, králíci, ptáci…“ a jmenovala to všem celý den, ještě jsme ji stačili ukorigovat, aby to nevykládala před babičkou. Taky vykládala, že dala paní prodavačce „koruny“ a že jsme „koupit, rybiky“ Ještě te%d mi to vykládala, když jsem vkládala fotku sem a ona ji viděla….
Kukuřice, mi připomíná strašně moc, a rozvinula ve mně úvahy hodně šíroký a trochu smutný. Viděla jsem totiž kukuřici v obchoďáku, určitě to nebyla tahle z pole, co si člověk musí ohlídat, aby byla akorát, aby si člověk na ni nevylámal zuby, v krámě mají na klasech tu cukrovou. Ale tak nějak vzpomínám na ty časy, kdy jsem si cestou domů narvala „na družstevním“ batoh kukuřic a chroupala je buď za sirova a nebo si je pak večer doma vařile ve velkým hrnci s akurátním poměrem soli a cukru a pak si na nich pochutnávala a leckdy si pěkně h…. připařila. Dnes je v obchoďákách s dostání snad vše, jen chybí ten klid, každý někam spěchá, život je příliš rychlej a lidi na sebe nemaj čas… Dřív bylo v neděli všude zavřeno a byl takovej nedělní klid všude, byla to taková nedělní atmosféra, která mě příjde, že už dneska chybí. Dnes jsou v neděli narvaný obchoďáky, protože lidi nestíhají nakoupit v týdnu. Všechno někam letí, klid se někam ztrácí a já vzpomínám na starý časy, kdy si člověk urval v poli klas kukuřice, osápal s něj šustí a pak vedle na mezi si o okusoval a veřer si pak z šustí dělal třeba pajďuláky….
0 komentářů:
Okomentovat