Za ranního kuropění a sněhovými jazyky jsem uháněla směr Lomnice. Tam jsme naložili zbytek osazenstva a bagáže a jeli směr zámek Sychrov. Předpovědi letos byly děsivé, kolikrát byla větší zima spíš na jarmarku velikonočním, ale letos ho asi nebrubnem. Měli jsme luxusních mínus 13. Vlhčený ukazovák při listování lístky přimrzal k bločku a modral a o vracení peněz ani nemluvě, Ale jinak to bylo bájo. Když jsme se šla proběhnout tak s fotákem a ten frajeřil, fungoval až do večera.
Večer jsme zašli do Lomnice na náměstí kam přijel jako každý rok Mikuláš. Nejdřív mě mrzelo , že nepřijel Jindra s Maruškou, mohli i busem , ale po tom co jim tam vybuchla půlka ohňostroje najednou a vysklila okna ve dvou patrech na nově opraveném zámku jsem nakonec byla ráda. Po překonaném strachu Marušky z ohňostrojů a to je snad jedíný strach který měla , by měla po týhle ráně psotník až do konce života.
Večer jsme poseděli u kafe, bylo tam 5dětí od roka a půl do pěti a to mě Maruška už vážně chyběla. Ta by si to tam užila. Ale Jindra s ní byl doma obětavej. Dopoledne i odpoledne byli sáňkovat. A to je pro toho zmrzlíka fakt oběť :o)
Večer jsme volala Marušce do telefonu mi skoro brečela ať přijedu domů a já bych tak chtěla. V týdnu mě pořádně neviděla a pak ji prchnu. Ještě že to je n dvakrát za rok.
0 komentářů:
Okomentovat