Po práci na rehábko a pak pro Marušku – Ta se stihla na hřišti školky zprasit . Dali jsme pak kafčo a pohodička. K našim chodíme pěšky , abych měla v záloze auto, kdyby bylo večer hnusně , z práce stejně jezdím rovnou domů. Ale ty návraty jsou pohoda, holky blbnou , povídáme si . Klasická ranní, miluju ji, večerní ukládání Marušky. Naše řádění ve vaně , jsme schopný se máchat hodinu – fakt si nepamatuju co kterej den padlo za hlášku :O( potřebovala bych se k pc dosta častěji, sice u něj přes den probíhám , ale psát projekt mi nejde. Maruška má milion, otázek a nápadů a zdělení na který chce odpovědi a já se nedokážu soustředit, protože ona mluví pořád.
Jen jedno co mě rozselo si vybavuju. Pořád děláme ve vaně kraviny s mycím medvídkem. Dávala jsem jí ho do ručičky , byl suchej ještě a Maruška mu povídá : „jseš tvrdej, osahej se pacičkama „ :oDDDD Ona mluví na medvídka a já za medvídka, je to naše koupací každodenní hra při ranní a je u toho bžunda.
1 komentářů:
Taky máme období,kdy musíme mluvit za všechno:-)
Okomentovat