Dneska dopoledne jsem byla s Maruškou na očkování. No musím pochválit všemi směry Přišli jsme do čekárny a Maruška tam dostala od kluka obrázek koníka, který dostal od paní doktorky, že ho nechce, že jich má doma moc. Maruška si ho vzala. Pak jsme šli do ordinace, na své „dobý den“ teda zapoměla, ale při očkování ani nepípla, spíš měla srandu z toho, že do mí paní doktorka píchá a celý den to pak vykládala. Pak dostala obrázek zajíce s mrkví. Při odchodu z ordinace řekla, „nashledanou, děkujeme“ A konstatovala, že mají u dveří obrázek „sluníko a méďové“ Ustrojila se a než odešla z čekárny, prohlídla si svoje dva obrázky od doktora a vzala koníka a povídala „holčičce dám“ pak šla k ní a se s slovy „podělím“ jí dala toho koníka. Doma pak celý den vykládala „byla u paní dotorky, píchla Maruku do čučiky, náplastíček dala, obázek dala“ Pak to díky babičce změnila z náplastíčky na páseček. Tak stále chodila a hlásila „páseček mám“ :o)))) Cestou domů prolejzala všechny kaluže a byla šťastná, že to cáká, pro jednoujsme ji nechala, když jsme byli kousek od domu, boty do odpoledne uschnou. na téhle fotce je zachycená ve vzduchu. Té radosti……
Cestou domů jsem cvakala nějaké objekty u země a pán se ptal co tam vidím :o)))) Musíme vypadat fakt směšně což :o)))))
Kam to spějem, děsí mě všechno co se děje okolo naší planety díky našemu plácání s dary přírody a chování se, tak jak se chováme. Kdybychom se všichni chovali k přírodě tak jak máme, hnulo by se to k lepšímu. Třeba dnes roznašeč přinesl letáky, hodil je za dveře. V paneláku je 16 bytů, těch letáků od OBI bylo přesně 98 jsem je počítala. Padají stromy proto, aby se s mimi takhle plýtvalo :O((((((((((((((( fakt je mi z toho k breku a to je jen malej zlomek.
Po obědě jsem cosi páchala a čekala na mamču jež se strejdou byli babičce vyzvednout invalidní vozík, aby mohla na procházky p Jičíně a tak. A u toho jsem rozbila sešívačku. A protože jsem ji ještě moc potřebovala , tak jsem vyrazila do města, neb bylo půl 5 a v papíráku mají do 5, přesto tam nebyli ač měli být ještě 15 minut. Cestou dom, jsem cvakla tyhle zvonky.
Jelikož jsem ti sešívačku fakt potřebovala a mamča byla zmožena a chtěla ještě s něčím pomoct, tak jsme to nakombinovali tak , že jsem vyrazila s Maruškou do Tesca zároveň pro nějaká nařízený nákup. No Maruška byla celý den hodná, až na vyjímky je vlasně stále v v tom krámě, jak když ji urvou ze řetězu, neposlouchala , tahala jsem ji z regálů, věčně hledala, v z kterého regálu to vyndala. No to bylo něco. jednou mě zdrhla tak daleko, než jsem u pultu koupila sýr, že jsem ji nemohla najít. Nakonec jsem ji našla u banánů, kde si už vybírala, který „koupíme“ Tohle jsem blejskla cestou, připomíná mi to myšlenku dne, co budu dělat, až se vrátím do práce. Jak se mnou naloží. Teď propustíli 5měsíční těhule, ač proti zákonu, prý nemají odvolání. teta hlásila, že propuštění hrozí každému druhému. Po návratu z MD dávají nástupní plat a 3 měsíční zkušební dobu…benzín sice stojí míň než před 6 rokama, kdy jsme koupili Ferdu, od Léta šel dolů o 13kč na litru.. ale ta nejistota… ve všem v jistotách i v srdci.......
Marušce k večeři jsme naplánovali, že uděláme krupicovou kaši. Děda si večer uvařil koleno, zavolal Marušku a dával jí libové maso, to došlo, neb ho tam je málo. Maruška že „ještě maso „ , děda že už jen kůže (jako to tlustý a ten rosol) Marušce dal ochutnat a ona byla k neudržení, pořád otvírala pusinku a volala „kůži chci“ No trochu tlustého ji nezabije a kůže je zdravá na klouby. Takovémhle ksichtík na mě udělala schválně když jsem jí fotila a takhle otvírala tlamičku…..
0 komentářů:
Okomentovat