9.1.2009 Výročí

Dnes je tomu 20 let, co tu není děda. Bylo přesně počasí jako dneska,den před tím byla zabíjačka a bylo mínus 18 jako dnes. Ten den si pamatuju jako dneska. V kronice jsme ho popsala, znova to psát nebudu, nebo možná někdy, tamto je psaný rukou. Mám čas sedět u počítače jen večer a dnes jsem odstrojovala stromeček, páč už byl zralej. neudržel jehličku, ale já chtěla až budu ráno doma. Ve čt. jsem byla po doktorech a dnes jsme byli po vánoční odstávce plavit. Tak jsem chtěla odstrájet,a až budu nějaké ráno doma, aby se neroznosil ten bordel za dopoledne po celém bytě, neb v noci luxovat nemůžu . Maruška mě v noci vykládala, že půjdeme do bazénu a chtěla hned. Říkala jsem ji večer, že půjdeme ráno. Kolikrát straší ve čtvrt na sedm a už chce snídani. Snažím se v noci opět umiňovat pití, když už může jist, protože toho v noci vyžbruní kvanta a odvykání od nočních plínek by bylo náročné, neb máme 3 za noc. Ale mám vyzkoušené že v noci pije ze zvyku, když ji dam cucnout malounko, usne taky. Jen mlíko má slíbené, že bude zas až k snídaní, tak vždycky ráno vstane a hlásí „snídani chci“ . Jako klasicky, pátek plavání, máme vstávat, neb v 8.40 máme být v bazénu a Maruška v 7.45 stále spí jak dřevo, tak ji musím budit. A ještě tak krásně nalepená na má záda. Připlácla sek ránu se slovy „k mamince du“ a my museli vstávat. Bylo to užasné, jak se tulila. Cestou z bazénu jsem projela bazary, neb sháním pidi stůl, co by se mi tam vešel a skříňku po umyvadlo. Oběd Maruška opět zdlábla s přehledem, po tom, co ji to teď všechno trápilo a nejedla, je to tuplem radost. Když hlásí „oběd chci, polívku chci, druhý chci, kopot chci“ To je vážně radost :o) odpoledne jsme byli v kutlochu s taťkou, přivrtali jsme dvě poličky. Z jedné mám obvzlášt radost, vymyslela jsme ji do hluchého, nevyužitého prostoru vedle sporáku. Dala na ni truhláři 2 zbytky odřezků pracovní desky, takže je omyvatelná a neplatila jsem materiál a super polička mě vyšla na 150kč. Postavím na ní konvici, nebude mi překážet na krátké lince. Do podpatra naskládám vše co je potřeba ke kávě a čaji, takže to bude po ruce o konvice a pod poličkou se alespoň vykreje odpadkový koš. ještě na ní musím ušít záclonku, aby se schovala káva a ostaní serepetičky a jsme připravený na kafe. S taťkou jsme ještě skládali Marušky postýlku, bude mít jinou, než měla, klasickou, tamta byla větší a u nás teď každý cm místa dobrý. Tahle je od popelnice, krásná kompletní, jen se dokoupí tři šrouby a ještě jednu serepetičku sehnat. jen jeden díl je rozklížený, jsme zjistili , tak ho sklížím snad zítra. Den utekl jak voda….