Dnes dopoledne jsem byla u mudrů a moc mě nepotěšili neb můj problém se bude řešit až za 3 měsíce, problém je kojení. To se snažím ukončit už zhruba 2 měsíce. Ale při Maruščiných nočních stavech je to hodně nemyslitelné. Teď se budí několikrát za noc, nespí ani není vzhůru, pláč a vtek, probudit nejde, zklidní se, až když má to prso, chytí mě u toho ručičkami, když se zklidní, řekne s odlehčením „u maminky sem „ a usne . Na to fakt nemám nervy brát jí úlevu z těhlech stavů. Teď je protivná i přes den, ale hodně. Není jí asi akorát, Dnes pomalovala zeď v kuchyni , a pak ještě to chodila ukazovat a říkala „namalovala sem“ :o((())). Odpoledne jsem jela pracovat na kutlochu. Našla jsme tam tehle lístek, to byl můj první počítač a byl z bazaru, ze to tak 7 let zpátky. Kupovali jsme ho tenkrát v bazaru v Lomnici, byla jsem tam s Béďou v Jičíně to měli všechno mnohokrát dražší stál 4000 a přehrával i DVD, nový počítač v té době stál okolo 20 000kč. Tak jen pro vzpomínku , se tu vztekám s tímhle dědečkem, že otvírá fotku 5 minut…. Tehdy to bylo taky tak, ale to byly fotky ještě menší. A když jsme měli hard disk 4,7 giga, to vám bylo místa, dnes máme 80GB málo a je to hned narvaný :o)))) Cestou domů jsme se stavila na nákup, než došlo mlíko. Domů jsem dorazila, když už Marušku uspávala mamča, ale zvonit jsem musela, neb jsme nesla 2 kartony mlíka, na nich krabici s ostatním nákupem a ještě pověšenej kbelík se zbytkem primalexu ta tu pomalovanou zeď. Ruce mi mohly upadnout, než jsem to donesla , ale holt jsem to musela zmoct. Pak jsem zazvonila, opřivší si roh kartonu o zeď neb to byla takový hromada, že jsem ji ani nemohla položit, přes ty 2 kartony mlíka, jsem ani na cestu neviděla a nakládla jsem si je tak, že jsem naložila na střechu ten komín, a pak ho spustila na ruce, no au au, ale došli. Marušky v tu ránu ožila a taoisme s ní bojovala do půl 10 té. Ctěla několikrát čůrat, to dělá když nechce spát. Tak jsme ji řekla, že když v tom nočníku nebude nic, když ho tak mermomocí chce, tak že bude sekec mazec. Ta z něho pak nechtě slízt, vykládla mi všechno možný, chtěla u toto držet za ručičky apod. a slezla z něho,a ž když se vyčůrala. V posteli mě pak kopala, to dělá, když je hodně unavená. Kopala i do prsou , tak dostala jeden plácanec přes nohu, protože to vážně bolelo a ona mě pak pohladila po nich ručičkou a tak nevinně se zeptala „maminko, ručikou můžu?“
pondělí 2. února 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat