Zrovna dnes jsem si řekla, jak se první rok počítá každý měsíc. Já je počítám stále, dnes je Marušce přesně 2roky a čtvrt. Každej den s ní byl úžasném…. Dnes jsme šli na cvičení, Maruška byla tak natěšená . Vzali jsme auto a do kufru kočárek, auto jsem nechala na sídlišti, stavila se jen pro bačkorky na cvičení a kočárkem jsem razili směr areál. Když jsme šli z kopečka pro ty bačkůrky tak Maruška volala „nechci k babice, chci cvičit „ :o)))) Ze cvičení dneska dávám víc fotek, žádný umění fotografický, ale prostá dětská radost , nadšení a úsměvy a to je ta energie.
už lezeš…..?
Tahle měla bejt ostřejší,ale není. je tam špatný světlo, nejde dát moc rychlej čas, Ale je totálně vystižná a pro mě pro dnešek srdcová…..
Tady je důkaz.. že ho ještě nezastrčila.. Přesně před 27měsíci v tuhle hodinu poprvé koukla na svět a první co udělala, tak na mě vyplázla jazyk…. a ty rarášky v jazyku má stále…
Ze cvičení k našim, dnes je popeleční středa , tedy půst, no brambory s tvarohem úžasný, miluju je a Maruška se svým apetitem a tím že ráno nechala snídaní , to byl v talířku vítr …..
Jedna pobědová spací, tak krásně držela slona za nos :o)))) Po obědě spala snad jen půl hodiny, ani jsem neslyšela, že přišel Martinek a to jsem se na něj těšila. Ona se Maruška tiše vyplíží k babičce a já ji neslyším a vytuhnu neb vím, že je o ní postaráno tak spím po obědě jak dřevo. A za tu chvíli se vyspím víc jak za celou noc, když jsem ve střehu. Po odpolední kávě jsem nechal u babiček a jela jsem autem pro stůl k mé kamarádce a spolužačce ze školy. Měli ho totiž v kůlně na spálení, kulatej kus uřízlej. Dřív ho měla její sestra v malé kuchyni a mě se zrovna hodilo, ze uřízlej je, protože ho můžu přirazit k oknu nad kamna. A krásně se k němu vejdou 2 židle. Hranatý by tam zavázal a tenhle je použitelném i v našich malých prostorech. Odvezla jsem ho do kutlochu ( vysvětlení pro ty, co se ptají proč stále kutloch….v hnízdečku a domově je prostě teplo .. a tahle ledárna…). Tam jsem ho zrovna vydrbala a na zpáteční cestu naložila konečně tátovi štafle. S Maruškou vzít nešly, to by je měla chuděra přes hlavu. A tak tam zas máme víc zabydleno. Pak jsme ještě chvilku pořádili u babiček , Maruška byla dnes jak pytel blech. Když jsem přijely, byla nahatá, neb se polila , chodila po bytě a vykládala „nahatá sem“ „planda sem“ No řádili jsem do večerníčka. cesta od auta zas trvala…. Maruška stavěla „panáka“ hrabala ve sněhu, plácla ho na sebe a říkala „jetě klobouk udělám“ Jetě čepici udělám“ Jetě nožiky“ „maminko néééé pacuju“ Treperenda.
Tohle se nedalo nevyfotit, ty dětský nápady.... na co můžou být dobré rukavičky....
Po příchodu domů jsem s Maruškou dělala ještě falešné Tiramisu, zrovna bylo v akci pomazánkové máslo za 9kč a šlehačka za 11kč , tak to vyšlo o třetinu levněji, protože právě tyhle hlavní ingredience jsou nejdražší a zítra má přijít na kávičku paní Pristandová. Maruška strašně pomáhala. Tady je vidět jak má dloooouhej ten svůj plajzák. Než jsem vyklopila pomazánkové máslo do mísy, tak lízala šlehačku, která byla do půlky střední šlehací mísy a ta opice tam normálně došáhla tím dlouhým jazykem. A pořád u toho mlela „dobota mmmmm“ pak jsem namáčela piškoty do kafe s rumem a ani jsem je nestíhala vybírat jak aktivně mi je Maruška házela do mísy :o)))) No kuchařinka každým coulem. No mytí nádobí bylo na půl hodiny těch pár kousků, neb utřené kousky mi Maruška znovu máčela v kbelíku na oplachování. Mám ho tam vedle sebe na zemi, protože než nateče od karmy teplá voda skrz ty ledový zdi tak mám plnej dřez ledový vody. Tak radši oplachuju v teplé a vedle. Tam dosáhle Maruška a takže máme umyto několikrát.
Pak jsem šla chystat koupání a spaní a Maruška si vzala šlehač, šoupala s ním po stoličce a říkala u toho důležitě „žehlím“ no.. to se nedalo zaznamenat .. dnes je přemaruškováno, ale znáte mě….fotky s příběhy…snad vás nenudím, za pár let pro mě budou mít tyhle příběhy velikou hodnotu.
0 komentářů:
Okomentovat