Ráno mě Maruška tak krásně poprosila „maminko pustíš Rumcajse“ že se dívala ráno na pohádku. Díky tomu už konečně pamatuji, jak říká tomu prstýnku (Manka tam dostane jeden od Rumcajse prstýnku říká „cepínek“
Dnes dopoledne se peklo na nedělní oslavu. Bára byla tak hodná, že mi ráno přivezla oba opravené počítače. A tak zas můžu plnit povinnosti jež mi jsou koníčkem to je ta nej kombinace. Dnes bylo krásný světlo a Maruška po dlouhé době seděla právě u toho světla u stolu a ne jako tradičně na Toníkovi. Tak jsem mohla konečně slušně zdokumentovat, jak už krásně jí sama řídkou vývarovou polívku. Teda na týhle fotce je zrovna takovej mišmaš, protože Marušce strašně chutnaly játrové knedlíčky a tak se jí jich dívalo víc a tak se ji tato poslední dnešní porce dohustila nudlemi. Tak má takovou divočejší konzistenci,ale byla výborná. Jen ji nedojedla, neb přišla na to, že ten Lipánek, na který měla takovou chuť , k obědu nedostane, ale že jí bude namazán na dnešní palačinky. Tak jsme polívku dojedla, byla teda trochu vedle, že mám její talířek. Tak jsem ji vysvětlila, že jsem si ho půjčila a na oplátku jsme jí zas půjčila svůj.
Po poobědové kávě byl děda vypraven s Maruškou ven a tady se chystalo na neděli. Když přišel, šla jsem s Maruškou zas ven já. Byly jsme vyslány do Plusu na nákup. Šly jsme okolo hřiště a jelikož bylo poprvé teplo a jakš takš sucho, Maruška byla k neudržení. Hned nasedla na dřevěný vlak, hned letěla točit volantem, div nevyšoupla klika co tam byl. Pak si vzpomněla , že bude klouzat. Ke klouzačce se musí po opičí dráze přes celý vlak, šla za cílem a kromě pohyblivých prken na lanovém mostě, kde chtěla držet za ruku ji zvládla sama. Pak chtěla ještě jednou, Chtěla sem už jít, že zaskočíme jindy , neb nás honily úkoly , ale Maruška tak lítala okolo vlaku, až si našla cestičku, kudy vyleze šikovné dvouleté prtě a absolvovala znovu cestu ke klouzačce. Tak se svezla ještě jednou. Fakt zírám jak je šikovná. Koupila jsem Marušce v akci 3 Lipánky duo, to u regálu stále halekala, ještě koupíme, vzala jsme 3. Cestou domů, chtěla stále pití , to chtěla co jsem koupila na zítřejší oslavu multivitamin v krabici a na cestě venku ji litrový džus v krabici nebudu načínat a ještě chtěla „dobotu“ Tak jsem ji vysvětlila, že pití je na zítřejší oslavu, že doma dostane napít, že tam jsme už za 5 minut. A že ta dobrota je Lipánek Duo. Začala říkat úžasnou zkomoleninu „dáme cipánek dio“ Doma jsme na lince dělila nákup co je mamči a co je moje, neb se to z té tašky rozkulovalo. Byla to otázka 3 minut. Maruška stále mlela „dej cipánek dio, lžiku počebuju“ Nejvíc mě dostává, když s vážným výrazem ve svém věku pronese slovo „myslím“ Opakuje snad úplně všechno a je k sežrání. Se zdržením na hříšti , jsme dorazili akorát na koupání a Večerníčka. Dnes před uspáním, neb bylo ještě brzo . Tak se mnou seděla chvilinku u počítače, a dělali jsme spolu Ločko, to s tou černobílou fotkou modrýma očima. Toho ptáčka tam chtěla dát Maruška. U toho jsme spívaly „travička zelená, to je moje potěšení“ Maruška ji krásně umí. jen se se mnou začala hádat, po tom, jak jsme zpívaly spolu že „peřina moje“ ona si myslela, dle slov písničky, že jí chci sebrat peřinu a na ní se lehnout :o)))
Abych nezapomněla, dnes psal Petr, že by chtěl viděl Marušku. Psal, někdy v poledne, že ve 14h na náměstí. Fakt včas. Za ááá Maruška v tu dobu spí, nebo vstává a za bé to takhle honem nejde, 2 měsíce na ni neměl čas a já tam z minuty na minutu nepoletím, když máme práci s pečením a přípravami. tak jsme se domluvili na příští neděli.
0 komentářů:
Okomentovat