Sobota, úplně běžná, když si vzpomenu na ty manévry s Petrem, tak takovýhle dny byly vzácný a já se na ně těšila. Dopoledne jsme si hráli s Maruškou,po obědě jsme se chystali k našim, ale měla jsem štěstí na Báru a jejího šikovného přítele, který mi na dálku nastavil počítač , aby mě konečně šel mikrofon, někde se polámalo kolečko. Ač jsem to dělala x keát tak tentokrát to nešlo. Slyšela jsem o tom už několikrát, ale poprvé to viděla, že se vám někdo napíchne na počítač a pracuje v něm na dálku. Lítala mi myš po monitoru, nedělala jsem to já. Byl to teda ořech nečekaně velikej, nakonec bal zádrhel až někde v hloubce počítače.Bylo úžasný jak Maruška krásně spolupracovala , seděla se mnou na řidli u počítače a v rámci zkoušek mikrofonu poctivě a s nadšením zpívala.Teď je její oblíbená odposlouchaná z reklamy „Ty musíš má milá něco na mě vědět“ a „ Pětatřicátníci, hoši jako květ“ jelikož boj byl vyhrán až ve čtvrt na 7, tak už nemělo cenu ťapat k našim. Večer jsem zjistila, že má Maruška teplotu, teda ona se mi zdála, že ji má ale večer jsem ji změřila. A zjistila jsem, že nemám fotku neb doma , moc nefotím, plánovala jsem nějakou venku. Tak jsem cvakla Marušku, když si nasazovala bačkůrky ve chvíli, kdy jsem jí chtěla navlíkat plínu na noc. Kvůli teplotě jsem ji dnes nekoupala.
1 komentářů:
Na té fotce není vůbec vidět, že by Marušce nebylo dobře ;o) Ať jste brzy fit ....
Okomentovat