Sobota, úplně běžná, když si vzpomenu na ty manévry s Petrem, tak takovýhle dny byly vzácný a já se na ně těšila. Dopoledne jsme si hráli s Maruškou,po obědě jsme se chystali k našim, ale měla jsem štěstí na Báru a jejího šikovného přítele, který mi na dálku nastavil počítač , aby mě konečně šel mikrofon, někde se polámalo kolečko. Ač jsem to dělala x keát tak tentokrát to nešlo. Slyšela jsem o tom už několikrát, ale poprvé to viděla, že se vám někdo napíchne na počítač a pracuje v něm na dálku. Lítala mi myš po monitoru, nedělala jsem to já. Byl to teda ořech nečekaně velikej, nakonec bal zádrhel až někde v hloubce počítače.Bylo úžasný jak Maruška krásně spolupracovala , seděla se mnou na řidli u počítače a v rámci zkoušek mikrofonu poctivě a s nadšením zpívala.Teď je její oblíbená odposlouchaná z reklamy „Ty musíš má milá něco na mě vědět“ a „ Pětatřicátníci, hoši jako květ“ jelikož boj byl vyhrán až ve čtvrt na 7, tak už nemělo cenu ťapat k našim. Večer jsem zjistila, že má Maruška teplotu, teda ona se mi zdála, že ji má ale večer jsem ji změřila. A zjistila jsem, že nemám fotku neb doma , moc nefotím, plánovala jsem nějakou venku. Tak jsem cvakla Marušku, když si nasazovala bačkůrky ve chvíli, kdy jsem jí chtěla navlíkat plínu na noc. Kvůli teplotě jsem ji dnes nekoupala.
sobota 28. února 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentářů:
Na té fotce není vůbec vidět, že by Marušce nebylo dobře ;o) Ať jste brzy fit ....
Okomentovat