1.3.2010 Když je den s velkým Déééé

Ráno jsem vstala nějaká zmořená, možná to bylo i vyhlídkama na den. Maruška ráno vstala , svlíkla se a přišla se přitulit. Strašně ráda se peleší nahatá, nic víc v tom nehledejte. Jindra nakouknul, když jel pro auto, strašně to potěšilo , jenže byl tak rychle fuč, že jsem mu ani nestihla dát pusu. Než se mě dalo tělo do provozu. Koukali jsme s Maruškou na pohádky, pondělní ráno před odpolední je naše taková malá neděle. Pak jsme jeli k zubařovi. Vždycky jsem od něj venku během 5 minut . Tak než abych dávala Marušku kvůli 5 minutám hlídat s tím že jsou natažený o čekárnu, jeli jsme tam spolu, V čekárně si hráli s kostičkama a když jsem přišla na řadu. Tak jsem stratečně dělalala že to nebolí aby se tam Maruška nebála, ta pozorovala co se děje a zrovna to nebyla pětiminutovka, nebo možná jo.. ale nekonečná , protže za půlkou zubu (o něž jsem přišla díky panu zubaři) se mi ten co tam byl pěkně vyrychtoval. Vznikla tam pitomá malá skvíra v které všechno viselo a já tam lámala párátka a kartáček a k prdu. Tentokrát bych to bez umrtvení neustála, i tak to vylo na Brufík na 2 dny a toto fakt beru až ve stavu nouze. Ještě jsme to s Maruškou stihli po návštěvě sado maso salonu domů. Jindra to měl taky luxusní. Převrácenej kanion v cestě, místo 3ú4 hodiny jízdy 3,5 hodny. Do toho Ťapina, co se chtěla venčit , na následky se neptejte, ale tu bídu to dopadlo skvěle. Když šel na nákup do Tesca, lifrovala to ochranka ven, že je tam bomba. Při dobíjení telefonu sena 20 minut ztratil signál…