19.3.2010 I když neprší

Ať žije Josef, a že jsme jich měli, už máme jen 3 no a taky je to 23 let co tu není babička. Takže takovej smutno veselej den. Dali jsme si kafčo jako včera. Sice jsme zmlácená po ránu jak pes, ale zkousnu to spíš než fakt, že bychom se neviděli. A tak chodím spát až odpoledne. Jindra jen odešel dřív na pohřeb a my jeli domů sami a že mám to trvalo, ťapina nám utíkala, když viděla, že odcházím i s Maruškou,a mě pak u auta sadnul imobilizér tak blbě, že jsem ho dobu hledala , kam vůbec spadnul a pak ho našla přesně v půlce auta. Z jedný strany se pod něj nedalo vlízt skrz obrubník a na druhá straně by mě zas koukaly nohy do frekventovaný silnice. Takže to byl lov , abychom vůbec odjeli. Po cestě jsme se stavili ještě na nákupu abychom se nemusel i zdržovat v sobotu ráno po práci a tak jsem se dostala do pelechu okolo 4hodiny. Do práce se mí vůůvec nechtělo, no dobrovolná povinná 6 noční.

Maruška si v Kaufu moc přála deštník , stál 30 korun tak ho dostala , musela s ním jí i když nepršelo :o)))) No aspoň se líp fotilo :o)))