čtvrtek 11. března 2010

11.3.2010 Když si čteme




Dnes jsme po práci vzala kočár a vyrazila na nutnou ouřední obchuzku. I s Maruškou. Na pojištovně si nabrala bombony pro dědu, babičku Macíka, babičku Dučinskou, pro maminku a po cestě je v nestřeženém okamžiku stihla všechny sníst. Na pojištovně se suprácky zabavila děrovačkou, budu jí muset vyhrabat. Stihli jsme koupit dárek tetě Marii k 60.Levně a výstižně.

Pak přišel k našim Jindra, Byla třeba odstěhovat těžká darovaná (založní) televize do sklepa. Proti mé vůli s ní nastoupil do výtahu sám a držel jí, neměl čím zmáčknout tlačítko a už ji tam nemohl položit. Co čert nechtěl tak než jsme ho o patro níž (tu 80kg krávu táhnout po chodech by’t jedno patro to bylo proti mým rukám) zavolali tak si ho přivolal někdo ve 4 patře, pak v sedmém a pak nešel výtah dobu zavolat dolů, vůbec nereagoval a on tam chudák držel tu 80kilovou bednu bez možnosti ji položit. To byl před noční a dřívějším náběhem do práce na složení materiálu vůbec záhul. Kdybychom tam jeli jen tak tak se to nestane. Tohle prostě píše život….

2 komentářů:

Andrea řekl(a)...

a jak dlouho jí držel?

Andrea řekl(a)...

a jak dlouho jí držel?