12.3.2010 dětská upřímnost ....

Konečně pátek, naobědvat a pobalit na víkend na cestu domů. Po cestě jsme se stavili v Kauflandu na nákup. Psala jsme Jindrovi ať si řekne co chce uvařit na co má chuť za odměnu za ten masakr s tou televizí , napsal si o čočku a než jsme přišla z práce tak si jí i koupil i s kilem uzeného, takže odměnu už musím jen uvařit, koupit jsme ji nestihla. Takže jsem potřebovala jen pár maličkostí , jakmile jsme zastavila u Kauflandu tak k autu přišel Petr. No doufala jsem že je v pohodě (střízlivej) a letěla pro těch pár serepetiček. V autě proběhl následující rozhovor:

Petr: „.. Maruško táta ti dá pusu“

Maruška : „ já nemám tátu já mám strejdu, to je teď můj táta“

„běž pryč, já mám jinýho tátu“

…..

Petr se jí ptal, jestli se nějak špatně vyspala a omany to „nééé proč? „

na chvíli si ji vyndal z auta, když jí dal zpátky do autosedačky tak Maruška prý řekla :

„zavři mě a už jdi domů, táhne na mě“ prý mu to několikrát zopakovala když nešel. Natvrdo mu prý řekla „jdi pryč“ píšu jen zhruba v autě mi to Jindra citoval ale než jsme to pofackovali , tak přesná citace uniká“ ale realita je vidět. A to přísahám, že jsem Marušce nehustila do hlavy vůbec nic, jen jsme jí řekla že tátové jsou ti, co se o děti starají. Co chodí do práce aby jim mohli koupit jídlo, hračky…a ona ve své hlavičce, že svých zážitků, starších i nových , ze svých pocitů prostě vyvodila tohle….

Prý se tvářil divně ale neřekl nic. Vyzvídal, kdy je jarmark , že by přijel s přítelkyní. Jindrovi prý povídal , že je ve měsíci a že je nevyspalej, že mu v noci volala co má dělat a on jí řek ať si dojde k doktorovi. Nevím nakolik tomu mám věřit osvědčená babičkovská metoda co mě zatím vždycky fungovala mi tenkrát ukazovala, že on bude mít jen jednu holčičku a mě ukazovala dvě. Spoleh na to není, no jsou možnosti, že metoda nemusí mít pravdu, nebo kecá on a nebo ona to má s jiným. No jestli si myslí že jí zajistí tak nevím nevím…mám své zkušenosti, uvidíme co přinese realita.

Večer byl fajnovej pohodovej, byli jsme nějak ulítaný a utahaný tak jsme na chvíli hrcli ke kafču. Maruška se pověsila Jindrovi zezadu na krk a povídala mu „ty jsi můj tatínek“ a pořád to mlela dokola. Víte co to se mnou dělalo? :o))) dnes už mu zase říká strejdo,ale jednou to bude, táta není ten co zplodil dítko, ale ten co se stará aby bylo zajištěné a vyrostl z něj super človíček.