24.9.2010 takřka finále....

Nad tímhle kanálem Maruška tvrdila, že tenhle vrabec přináší štěstí :OD

Konečně pátek. Na dlouhou dobu poslední páteční ráno, kdy končí noční. Máme nařízené pracovní soboty. Šestá noční, po odpolední ranní, jen po ranní bude volno. Jindra sundával a věšel u táty záclony, my odvezli babičky na ves, k obědu si udělali jahodový knedlíky. Takový jen ty lehky tvarohový kuličky přelitý rozmačkanejma jahodama, byli v akci taky bylo jasno. Oběd vařenej za 15 minut i s přípravou a boule a z za ušima. Pak jsme zalehly, sice trochu dýl, ale lehly. Jen co jsme zavřela víka volal Jindra Maruška vzhůru a tak se nespalo. Tak jsme šli stěhovat. Poslední krabice, takový ty co jsme tady přes ně nechtěla skákat, co jsou na delší umístění. Třeba zbytek hraček a ty velký, trvanlivé potraviny ze špajzu co postupně musíme zredukovat na jednu špajzku. Ač toho toho vypadalo málo, jeli jsme 15krát. Maruška inspirovaná krkonošskýma pohádkama u každé cesty výtahem recitovala před jeho dveřmi, než se rozšouply „horo horo otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho“ no já z ní byla mrtvá smíchy, každou cestu. Potkali jsme holčičku co s ní chodí Maruška do školky tak hned hlásila , to je moje Saša“ a pořád ji scháněla. Večer přebírala hračky co dýl neviděla, neb byly v tý studený díře .

Maruška probírala hračky co měla v bytě a dobu je neviděla. Našla bílýho pejska. Povídá mi, že je lední, protože je bílej, tak je prostě LEDNÍ

Jindra přišel chudák z práce v jednu chudák, Spát jsem šla po 36 a půlhodině a usínalo se nádherně. Padla jedna tuze důležitá věta. Takovou dobu jsme na ni čekala a když padla, tak mě tak překvapila , že jsem nedokázala nic říct :oD Ale je mi neskutečně vzdušno….

Jsem zapomněla, když jsem fackovala kuchyň Maruška chtěla pustit dvd se zvířátky, nešlo mi to, puštěný bylo, obraz na neznámým kanále, no žádnej spánek no. Maruška si vedle mě sedla a povídá mi „musíš se soustředit, snaž se “ :oD

Jsme šli spát pomalu v půl 5…