U nás v Jičíně, začíná už 20.cátý ročník festivalu Jičín město pohádky. Marušku jsem odvedla do školky a jelikož jsme do poslední chvíle nevěřila, že ten den dovolený dostanu, tak jsem nešila nic nového. Takže dopoledne jsme dala do kupy Maruščinu loňskou masku motýla. Obešla jsem 3 krámy,jestli by neměli tykadla. Loni je zlomila hned na začátku průvodu. Pak jsme ji vyzvedla ze školky a šli jsme spolu k našim, kde měla kus kostýmu. Trochu se nám to zatoulalo od loňska,a mamča taky nevěděla že mám dovču tak motýlkovskou sukýnku hledala až ráno. Marušku jsme oblíkli, ta byla nadšená jako loni, že je motýl :o) a šli jsme na seřadiště průvodu. V papírnictví před II.ZDŠ se mi dokonce povedlo ulovit poslední motýlkovský tykadla. Loni jsme za ně dala necelých 40kč, a ještě byla s hůlkou. Překvapilo mě u pokladny 65kč :O( ale na druhou stranu mě něco na tom potěšilo. Že jsme nad těma pětadvaceti korunama mávla rukou, Jo je to dost, ale je to i malej unesitelnej rozdíl, jak udělat dítku radost. Blažilo mě, že se nemusím drbat za uchem a dumat, zda mi před koncem měsíce nebude ta dvacka chybět na chleba… není to sice slavný, ale proti tomu co bylo, si prostě ŽIJEM :o)
V průvodu by jste nenašli více se vrtící a vlnící dítě , jako byla Maruška , když hráli dechovku ze starého hasičského vozu :o))) A po průvodu jsme si to užili. Já jsem měla v pytlíku nashromážděné drobné, od Jindry Maruška měla na kolotoče, tak tak jsme si šli užívat. Na řetízák, na kolotoč… to chtěla na kočičku. Koupila jsem ji korálky i náramek ze dřevěných korálků. Oba dva stejný. Dřevěný ožezávátko klauna. Koupili jsme si velikou cukrovou vatu, po ní se myly v kašně. A Maruška si rychle zvykla :o)))) Najednou povídá : „já mám hlad, dáme si svačinku“ a přimo si to napálila ke stánku s perníkama, kde si na spodní šňůře odkolíčkovala perníkové sluníčko a dolesla ho na pokladnu a povídá „zaplatíme“ No a protože je to vyjímečně tak jsem holt jednou za perníkovou svačinu zaplatila 45kaček. Šly jsme si sníst svačinu do předělaného a nově otevřeného zámeckého parku. Jasně že jsem chtěla Marušku znásilnit fotákem, aby nebyla nafocená jen v těch davech , co byly ve městě. A okouknout park, jak ho předělali. A hlavně na chvíli od toho mumraje na náměstí. V parku jsem se sešli s mamčou,která mi přinesla batoh s teplejšíma věcma na večer, chtěla jsem večer jít na dvě místní kapely Větráky a Kance , pokud Maruščina čilost dovolí. S mamčou jsme si dali kafíčko a medovník v nově otevřeném občerstení přímo v parku,já tam ještě nebyla. Navlíkli jsme se do teplýho a místo na kapelách jsme skončili u stželnice a povídali si s Luckou , Honzou a Amálkou. Holky se vyblbly , to bylo mega loučení . Domů jsme došli v půl desátý. Maruška se akorát vykoupala a po decce teplýho mlíka usnula jak mimino. Byl to báječnej den, potkaly jsme spoustu známých.
0 komentářů:
Okomentovat