11.12.2009 Pasována na plaváčka ...

Tak dnes mi hlavní fotky chybí…dopoledne jsme byli na posledním kojeneckém plavání.. lektorka Eva předala Marušce diplom. Myslíte že jsem mohla Marušku vyfotit? Nemohla. Na plavání jsme chodili 2 roky a čtvrt , počítám věk, nepočítám letní ostávky. Každou lekci jsme odchodili, vždycky jak zázrakem, když nás potkalo nějaké neplotování, tak to bylo v době, kdy byla z nějakého důvodu výluka, takže jsme na žádné hodině nechyběly. Pár kurzů jsme měli i navíc za nemocníčky a od lektorky, když opravdu byly děti hromadně nemocné a kurz po naši hodině zel prázdnotou. Děkujeme všem. No a…Když Marušce byl předáván diplom, tak poprvý a za ty dva roky a kus se rozhodla , že má po plavání mokrý plavky a musela si je sundat, takže si diplom přebírala nahatá… no co mám na tohle říct :o))))) Takže i kdyby fotka byla je nepublikovatelná. Akorát jsem vám zapomněla diplom vyfotit no. Plavání byla naše radost, v době s Petrem pomalu jediná nadstandardní protože fakt nebylo,ono vlastně i teď, taky není, protože jsme samy a alimenty nemaje. Co tou motanicí chci říct :o)))) prostě Maruška miluje vodu a plavání a ať bylo jak bylo, tak na tuhle radost jsem ji vždycky nějak našetřila. Z korunek co dostala Maruška od někoho, na přilepšenou, k narozeninám, k svátku, co jsme kde vydělala navíc i když to bylo malounko. Nastřádala jsme ji na tenhle kurz, protože prostě miluje vodu a plavání. Tak jsem se snažila abych jí to mohla dopřát. Dnes jsme byli naposled, po novém roce jdeme do „kačenek“ čeká nás brzké buzení a vstávání, už teď jsem musela někdy Marušku budit, ale bude to paráda. To její nadšení z vody miluju. To jak je šťastná. … Pak ještě dětičky dostali dáreček k Vánocům, perníček s PFkou z plavání. No perníčková Maruška ho musela hned sníst.. ale mám náhradníka, sice není ostrej, ale na to nemám výbavu no :O( Ale jeho místo je jedinečné… Zjistila jsem, že když otevřu dveře u auta na místě spolujezdce. Tak mi pod mimi roste jetelíček :o))))

Jedna Maruška u kaluže než jsme vběhli v našim na oběd, před ním jsem se byla ještě objednat na kosmetiku, dostala jsem dárek od Ježíška jménem Barunka. Top bude pro mě španělská vesnice trochu. Vím že je denní a noční krém, protože ho léta kupuju mamče k Vánocům..teda dokud se neřešil financ. Teď už je to jinak a u mě vrchol mazání je namazat ruce indulonou. Takže přiští pátek mířím do pro mě mystického světa :o))) Ale teda u objednávání jsme se nasmáli strašně . Jak tam paní ležela tak se Maruška zcela nahlas zmínila , že „paní je v nemocnici“ a než se mi ji podařilo dostrkat za dveře tak se několikrát ptala „proč je paní namazaná „ :o)))) než jsem nechala zapsat termín vedle v kadeřnictví tak okamžitě se vyptávala na všechno tam“ co to děláš“ „proč to děláš“ no s ní se člověk vážně nenudí :o))))

Po oběde a chrupce, jsme vypili rychlo kafčo a jeli domů. Po cestě jsme se ještě stavila na poště , kde mě čekaly 2 dopisy s pruhem. Jeden klasika kvůli dávkám a druhý od soudu. Že Petra odsuzují ke 4 měsícům odnětí svobody a že má na to podmínku 2 a půl roku. Že dluží 21 000 no teď už je to 48 000…Papír je z května, právní moci nabyl začátkem srpna a mě došel až teď..nevím jak tyhle systémy fungují .. přijde mi že blbě.. víc to rozvádět nebudu..je to tu veřejné… Ale pošta vyla výživná, 2 dopisy s pruhem a v porádku dorazily 2 zásilky z tiskárny, takže dárky jsou doma. A tisk je luxusní…Pak jsme doma pobalili na víkend, i když jen o dům dál, měla jsme co dělat abych to unesla. Jedna obr taška, dvě malé a ještě plnej kbelík. Plánovala se akce Zet a stála za to…. Udělali jsme opožděnou oslavu Maruščiných narozenin. Jen takovou užívací, spočívala v tom, že k večeři byli Maruškou milované párky pro jednou a pak jsme se podělili o jednu pizzu na bukovým dříví.