Dopoledne bylo kombinační jako obvykle to bývá když přesouváme vybavení kuchyně mezi mou studenou vybavenou a Jindrovou teplou ale pročesanou. Nejdřív nebyla sůl, dobrala se večer na kachnu a když už jsem se chtěla pustít do vaření zjistila jsme že nemám paličku , tak Jindru čekal ještě jeden výlet ke mně do kuchyně. Já zatím bojovala s tím co jsme měla s výrobou domácích nudlí, neboť z krku a drobu jež jsem chtěla jen slupnout protože co s jedněmi játry,a srdíčkem a žaludkem, jenže v kombinaci s kusem kůže u krku jež se vařil Tapince vznikl tak úžasnej vývar, že jsem se za bojových podmínek , bez válu a pidiválečkem pustila do výroby domácích nudlí. Protože tenhle vývar si je zasloužil. Normálně je dělá taťka, naučila jsem je ho já. Je to jeho zábava a už je dělá i na kšeft :o))) a tak jsou vždycky jeho,ale tentokrát nebyla po ruce. No nebyly vlasový jak by být měli a polívka byla na nohy stavějící, takovou miluju :o)) když už byla i palička udělala jsme TOHLE z roštěnek co jsem ulovila asi před měsícem a něco za půlku a šupla do mrazáku. No bylo to fakt mňam.
Po obědě jsme si dali nedělní siestu, no názorně jsme Marušce ukazovali že jdeme spát všichni a proběhlo to i prakticky….:o))) musím vám ukázat toho úžasného mikuldu co má Maruška od Jindry, dnes mu šlo totiž o život :o))))
pak jsme si udělali naše oblíbený ledový kafčo a dnes teda nabušený, Nějak bylo znát přepracování…ráno jsem našla nanukáč v lednici, a jelikož nabyl lehce slehnutého stavu ten zbytek, tak celej padnul do kafe. No bylo to přijemné :o)))
Pak už něco Jindra potřeboval u taťky a tak jsme se vydali na podvečerní kafčo k našim procházkou, aby se Maruška rádně provětrala. Péct se bude po neděli, cestou domů jsem chtěla nakoupit potřebné a nakonec jsem objevila tak úžasnej dárek, praktickém a neskutečně levnej, přitom léty osvědčenej, že jsme v krámě nakonec zapomněla , že jsem šla pro tuky na pečení :o))))
1 komentářů:
Já jsem napnutá, co to asi je....-)
potřebovala bycha si 10 takových dárků.
Okomentovat