Pak že je 13ctéhonešťastné číslo. Konečně se po týdnu vidíme.. já se přiznávám jsem závislák a ač Maruška tenhtle pojem nezná, tak dle příznaků je taky. Čapli jsme tašky a frr domů. Tam u tomu říkám domů, né tý studený díře. Hned jak jsme přijeli naházela jsem do teplé vody pomalu vše do jsem potřebovala rozmrazit, mělo to být vyndané večer,ale to bohužel neklaplo. Vykostila jsem kuře, přihodila sklet z mrazáku a dala dělat vývar aby bylo na pořádnej hrnec polívky. Jedno z mála co teď Jindrův táta jí a k obědu upekla kuřecí stehna. No Maruška byla v sedmým nebi. Když může vzít do ručky celé stehno tak není šťastnějšího dítěte , dokonce i Ťapinu odstrkovala :o))) Před obědem jsem ještě zamíchala tuže oblíbené falešné Tiramisu, měli v akci šlehačku tak jsem toho hned využila. Po obědě jsme se natáhli, maje toho všichni plný zuby. Pak jsme na chvíli přidřepli ke kafi a já šla pokračovat. Z dopoledne vykoštěného kuřete jsem udělala roládu a upekla ji, aby Jindra nemusel v týdnu vařit, když už hlásil, jaký bude nástup po 2 letech na noční krutý, jak špatně je snáší. On pak šel tátovi uvařit čaj a donesl mu čersvě uvařenou polívku a já ještě spáchala slané záviny ná zítřejší oslavu. No za sobotu jsem se fakt nehnula z kuchyně :o)))) Až večer jsme chvíli k klidu poseděli.
Od Jindry jsem dostala k Valentýnu srdíčkovou bonboniéru. Mě tyhle americký svátky fakt neberou, ale mile to potěšilo, no a čokoška je super vždycky.
1 komentářů:
človk by řekl, že budeš ležet aty tak makáš:-) a dárek od chlapa potšší valentýn, nevalentýn:-)
Okomentovat