Ráno jsme jeli na plavčo, Maruška je zas ve své kůži a je kachnou, potápí se jak o život. Teda ať mi miláček promine,ale tenhle smutno veselej příběh musím zapsat do vzpomínek. No on je smutno veselej. Jindra mi volal, že potřebuje tátu odvézt na pohotovost , že ho strašně bolí břicho. Tomu se nesměju, to může být cokoliv a vlastně jen dobře že výsledná diagnoza byla nezávažná. Řekla jsem mu ať nelítá pro auto, žeje tam hodíme, pak zajedem do Tesca, protože nutě potřebuju DVD na fotky a budeme čekat na signál k odvozu. Na pohotovosti mu prý vynadali, že to nevydržel do pondělí a když je honem neslyšel, tak ho posílali na ušní. My zatím courali po Tescu. Maruška měla poprvé skoro suchou plínu. Máme s nočníma problémy ač bez plíny je od roka a půl, je to prostě žbrůňa a v noci bojujem. Měl si vybrat odměnu. Vybrala si mlíčko a párek . Ptala jsmese jí zda nechce jogurt, Lipánek, nebo bombóny. Ona skromná dívenka ni odpověděla „néé, vždyť mám pití a párek, to mi stačí „ :o)))) zlatíčko. Pak jsme jeli pro kluky na chyrurgii.ještě chvíli počkali , Maruška byla hodňoučká a jak myška. Diagnoza „zaražené větry“ no říkám štěstí ,. Že nic vážného, včak takové bolesti to muže být cokoliv,ale když vzpomenem ty manévry kvůli tomu., musíme se smát. No vemte si jak by jim tam bylo, kdyby ho zrovna uzdravili… Domů jsme dorazili až okolo 2h. dala jsme píct kuřecí stehna a než se udělali usnul utahanej Jindra a vedle něho Maruška. Tak jsem vypnula troubu a šla spát taky. Tak jsme obědvali až ve 4h. Pak jsme vytáhli ze sklepa rudlík a udělali závažný čin. Přestěhovali moji pračku z té studené díry domů k Jindrovi. Pak jsme dali kafčo , tentokrát došla ochutnávka na cocočíno. A Jindra šel pomoct taťkovi. Já pak ještě přestěhovala koš s prádlem,narvala jsem do něj co se ještě vešlo, žehličku a piglovací prkno…Takže když už mám u Jindry tyhle věci, tak začíná doopravdickej život v jiném DOMA. V doma, kde už je jen a jen klid a pohoda. Ještě nás čeká hodně krabic,ale snad to zmáknem co nejdřív. V týdnu máme každý jinak a víkendy jsou krátké. Večer jsem vygruntovala a vyprala první pračku. Pokoj voněl čerstvě vypraným prádlem, jak se šušilo a já tam poprvé cítila to DOMA.
neděle 28. února 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentářů:
tak to už vypadá, že se ve svém moc "neohřejete" Vy se tam neohříváte, já vím:-( taky budeme mít pleny na noc asi dlouho:-(
Okomentovat