pondělí 25. května 2009

25.5.2009 Slečně je 2,5roku

Dopoledne jsme pofackovali co bylo třeba. v poledne jsem nechala Marušku usínat v postýlce, to je její jediný zlozvyk, že to neumí v poledne v ní usnout, vždycky jí uhoupu… no bylo to s řevem , ale povedlo se. i když mezi brekem byla pauza a v ní otázka (zrejmě šťastná vidina) „vstávat budu u Ťapulínky. Když jsem řekla, že dnes ne, tak usínání pokračovalo s brekem, ale odpadla. Snad systém ušení usínání bude stejně rychlý , jako když jsme ji učili spát samotnou v postýlce dle zaručené metody, jen tady je to těžší o to, že máme jen jednu mistnost, ale aplikovat se to dá. Jen jsem předváděla , že taky odpočívám….. no úplně důvěryhodně pak…. Pak se stavila Barunka akorát Maruška vstávala. Poté jsem vyrazila ven, nechat si zněmit gynekologa, přistup který aplikoval můj původní ve čtvrtek na Báře mě dostal, vzpomněla jsem si na mé kontroly, jen o té poslední byl vstřícný.. Bára se byla okamžitě přepsat a jelikož právě pan doktor bral a je jeden z nejfajnovějších tak jsem ji dnes následovala. A naprostá paráda, komunikace místo arogance je úžasná věc. A já si moc dobře pamatuju, že pan doktor měl zrovna před 2,5 lety službu. Pomohl totiž na svět Marušce. To to letí a tým malý velký slečně je už 2.5roku. Cestou si takhle v kočárku „četla“ a byla hodná vydřela se sestřičkou v sesterně.


Pak jsme si dali na oslavu zmrzlinu . Maruška hned hlásila, že jí „mají v okně „ v okýnku u pekárny, už to má zmapovaný. Potkali jsme dědu a pak jsme šli k babičkám. Mamča už volala zda se nepodaří zprovoznit vysavač. Našim jsem ho dala k Vánocům, nechtěla po mě nájem ani na živobytí za listopad tak jsem jim koupila vysavač za ty peníze, který nutně potřebovali. Taťka s ním luxoval veškerý bordel po oknech u s těmi kamínky a nevyklepával fitr, čimž ho odkecal :O((((


Tak ode dneška jsou u našich žaluzie na těch nových oknech. mamča po nich léta toužila a s novými okny už nebylo co řešit, ty letitý rolety šly pápá i s původními okny. Pomohla jsem jí co šlo, už toho má chudák plný zuby, je toho teď moc. Pak jsme ťapali domů, myslím že jsem u Kauflandu viděla Petra,nechtěla jsem zírat,a le tuhle postavičku nepřehlídnu, koukal na nás , ale nešel k nám, to je dobře…




Maruška mě cestou domů zdrha na hřiště, včerejší půlhodinový loučení nemělo efekt, tak prostě účelně zdrhla a bylo, to vyplácejte dítě na hřišti za to, že si chce hrát.. ta opice má taktiku :o))))

1 komentářů:

Jeje řekl(a)...

Paradni kyticky!! :)