čtvrtek 8. dubna 2010

8.4.2010 naše holky



Maruška sebou nosí přiruční hračky ven :o)))



Dnes jsem byla malinko míň mrvá, tak jsem se stavila v bytě a pobrala Marušce jarní bundy, teda snad jí ještě budou a stoličku na krmení. Vzhledem k její neskladnosti a určitým okolnostem ještě nepovedlo vrátit, tak jsem se na to vrhla dnes. Povolení na vrácení jsem dostala včera, tak jsem ji vyloupla ze sklepa a vydrbala, protože ten sklep jí dal počoudit, a tak jsme měli drbací den. Na sluníčku krásně vyschla a cestou domů jsme ji odvedli. Překročit práh onoho domu mi dalo trochu zabrat, pořád vidím jak to dopadlo. Pořád vidím ty hodiny dřiny a výsledek…lidská drzost a vypočítavost prostě nemá mezí.Maruška si dnes vzala bv bytě poděděného psa, tak ho vlekla všude, bohužel nejlíp, když jsem měla plný ruce.

Pak jsme slupli oběd, já se pokoušela uspat Marušku po obědě a místo toho to byl velkej záchvat smíchu, způsob jakým schválně zpívala , to bylo duo. Nakonec usnula taky. Za chvíli pak přijela Bára s Terezkou. Nějak zapomněla moje přání na ICQ a hned mě nevzbudili. Ale užít jsme si jich ještě stihli, Maruška na Terezku ňafala psem a ta se strašně smála. Maruška byla štěstím bez sebe, když tu Terezka byla. Je to úžasný, zároveň mi to připomíná co by moc a moc chtěla. Mamča potom letěla k mudrovi a tak jsme tady vegetili s Maruškou, já u toho po kouskách sepisuju textík k projektu a pokud v noci neumřu tak to zas o víkendu publikuju :o)))))

Když jsem šla do práce, zjistila jsme že nemám klíče. Stalo se mi jen jednou že jsem je doopravdy ztratila, když jsem se stehovala do našeho krcálku a před barákem mi stál naložený vozík nábytkem…uf . tentokrát byly zapomenutý u Jindry, měla jsme moc tašek a ještě tu židličku. Tak zamykal Jindra a ten kus nákladu mi přebral až za dveřmi. Takže tam zamykla on, u našich mě otvírala mamča, takže jsem to neměla jak zjistit, jelikož jsme se dostala do pelechu až v pul 6 tak jsem spala až do 21h a pak hned letěla do práce. Zlatej Jindra dojel domů , napsal mí že tam jsou a tím mě uvedl do klidu a taky mi je přivezl, tak jsme nemuseli štipat zámek. A já jsem ráno aspoň nevzbudila sladce spící.

0 komentářů: