neděle 29. listopadu 2009

29.11.2009 léčka klidem ...

Nedělní ráno, Maruška vstala mnohem čipernější , ale bylo znát že její telíčko s něcím bojuje. Nějak ten náročný týden byl znát na všech a tak jsme hronadně pelešili u pohádek. Maruška potřebovala vyhrát svůj boj nad čimsi co se o ní pokoušelo a my jsme se svezli s ní. Na gauči nebylo tolik mista pro všechny 3 tak jsme ležení rozšířili o mobilní lůžko. Maruška se uvelebila hádejte u koho … u Jidry. Musím říct že už jsem si takhle dobře už dlouho neodpočala. Vím že to zas ztratím v týdnu, kdy budu do tří honit resty a Maruška bude co chvíli vzhůru .. u Jindry spí vždycky celou noc. Asi má v dušičce klid, že nás má všechny pohromadě. V podvečer Marušce klesla teplota. Jindra potřeboval něco udělat u taťky a Maruška z poklesem teploty ožila a chtěla ven, kam ještě nemohla. Tak jsme to vyřešili tak, že jsme jeli k našim na otočku, ale kvůli Marušce autem. Maruška se učila stříhat :o))) a stihla zlobit Lojzíka…Cestou domů jsme si zas vyzvedli Jindru. Jen co jsem zastavila byl u auta Petr. Tohle setkání bylo očekávano s napětím, kdyby byl Petr normální neležela by na něm otázka jak dopadne. Tohle dopadlo tak, že ač nečekaně se potkali tváří v tvář tak Jindra šel ještě honem pro Ťapinu a Petr pospíchal za svými dvěma kamarády. Celý on.. to co na mě řval pár dní zpět do telefonu nedokázal zopakovat do očí…a když jsem se na to zeptala,uhejbal očima jak malý dítě co něco vyvedlo a neví jak se k tomu teď postavit, co na to řict a radši uteče. Jediný co z něj vypadlo je , že jsem měla pravdu že takhle to nejde. Pozdravil Marušku a šel.. všechno se odehrálo tak ve 3-5 minutách. Víc to nebylo. Když Petr odešel Maruška se ptala „kdo to byl“ …. Vždycky ho poznala, teď už podruhé ne..





0 komentářů: