středa 30. září 2009

30.9.2009 odměna

Byla dnes v plánu akce zet, ale já jsme s Maruškou ještě vyrazila na cvičení už zase začalo po letní pauze . Maruška byla nadšená a jak jen slyšela, že půjdeme na cvičení , tak hned hlásila, že dostane odměnu :o))) Hned si vzpomněla, že na konci po cvičení dostávají bonbony. Cvičila s velikým nadšením :o) pak jsme jeli k našim na oběd , Marušku jsem tam nechala a jela domů na akci Zet, vytřídit věci co jsou Marušce už malé a udělat ve skříňce místo na větší, uložit kraťasy a připravit kulichy :o)))) Takže tady byl obr bordel :o)))) Přišel nakafčo Jindra, no člověk musí načerpat síly a chvíli po tom přivedla mamča Marušku tak jsme dali kafčo v pěti, Maruška byla nadšená má tady Ťapulínu , objímala ji už na schodech. :o))))Pak jsme je šli všechny vyprovodit skoro až domů a tak ještě jedna večerná nouzovka.


úterý 29. září 2009

29.2009 malá kuchařka

Dnes je krásné datum, občas není co fotit a dítko nespolupracuje a huláká „nefoť mě“ ale nezdokumentujte to, když chodí v mé mikině a tvrdí že to má akorát :o)))) Dopoledne přijela Barunka. Maruška byla nadšená protože ji miluje. Měli jsme v plánu něco vyvést ,ale byla vlezlá zima tak jsem nakonec skončili procházkou u našich na kafču. Maruška tam slupla polívku a koblihu od Báry, tak už jsem ji pak doma jen uložila na spaní. Po spánku zas přišla na chvíli Barunka, po těhukontrole. Marušce ukazovala kopající miminko. Maruška byla nadšená a zase pořád mlela, že chce miminko :o) no velká ségra jak vyšitá. Večer mě rozsemála , ona když vyvalí pupík tak ho vážně má velkej, když se prohne. A večer to vykulila a povídala, že tam má miminko , ať si sáhnu :o))) Tak jsme povídali o tom, že miminko bude mít až bude veliká :o))))


Počasí se hodně pokazilo byla zima. tak jsme nikam nešli, v podvečer jsme se pustili do bramboráků .Ten bordel si nedokážete představit. Napomínala jsem Marušku ale ta byla tak natěšená a zabraná, že reakce takřka nulová. Když jsem loupala brambory tak mi nedočkavě stříhala česnek nůžkama. pak pomáhala strouhat. sypala koření a pak mouku a když nastalo míchání to bylo největší nadšení :o))))) To nechtěla přestat ani když bylo zamícháno a pořád dělala placičky v ručkách, že má palačinky :o))) Na pečených bramborácích se mi tak ocitly vytlačené tlapy dinosaurů …. Maruška krmila :o))))))))))))


Nějak jsme to neodhadli s množstvím nejlepší jsou čerstvé tak jsme udělali raneček, zabalili do osušky a dali si noční procházku přes město a dovezli Jindrovi. jen co jsme to řekla Marušce , kam tenhle raneček nesem tak jsme se pomalu ani nestihla obout. Čapla ranec a letěla ke dveřím , že donesem stejdovi dobotu. Po sestě se mi ji povedlo udržet v kočárku ,ale u Jindry si zas vazala raneček a čekala na něj před vchodem. Zavolali jsme ho tefonem. Nechala jsme ho Marušce, ať to vyřídí. Povídlala mi že nemá svůj červenej, jestli ji půjčim černej :o))))) Do telefonu hlásila „ strejdo pojď dolů, máme tu pro tebe dobotu“ úžasně skládá věty a skloňuje ve svém věku, protože já jsem jí řekla že má říct strejdovi , ať přijde dolů, že tu pro něj máme večeři a ona to řekla tak jak jsme to napsala. Šikulka moje. Pak už stála před vchodem a čekala až to bude moct dát tomu svýmu strejdovi. A to jsem ještě zapoměla že si po cestě tam zpívala tu svoji oblíbenou jak ji trochu plete a zpívá „chvátám, chvátám nemám chvíli nic (nic zpívá místo klid) , já tam, já tam dávno už měl být“ :o)))) a celou cestu nadšeně vykládala, že jsme dovezli strejdovi dobotu a úplně jí svitila očička. Ona se ráda podělí a s těmi co miluje úplně nejradši :o)))


Navic v tento krásný den otevřena nová dikuze kde nezáleží na výbavě,ale na chuti fotit. Všichni kdož hledáte dokonalost fotky v srdci a ne v technice jste vitáni

pondělí 28. září 2009

28.9.2009 Velký Vřešťov

Dnes bylo nádherné sváteční pondělí . vyrazili jsme do blízkého kempu na kukačku , tam co jezdil Jindra dřív na ryby. Ale teď i kdyby jste mě zabili si nevzpomenu na název, vím že je v názvu Velký Vřešťov (druhá název doplněn po 2 hodinách trápení mozku :o))) ) , ale to druhé nevím ani za nic . ten němec mi pořád někam schovává písmenka. Maruška teda byla jak rebelka, zlobivá, neposlušná, dokonce si ani na čuraní neřekla ostuda, ale hlavně že pořád chtěla chytat ryby :o))) a pak i kačenky

Byla to parádní prochajda, rybník šuměl jak to moře..i když teda jsem ho vlastně, nikdy neslyšela, ale tak nějak si ho představuju. Marušce jsme musela mýt botky, neboť jsem ji posadila na můstek, že ji tam vyfotim a pak zas odnesu s tím, že já tam dosáhnu ze sucha a ona by musela bahnem. No jasně, že musela do bahýnka :o)))) Tak jsem ji myla boty na dřevěném můstku nad vodou a tam vám to šplouchalo, šumělo a sluníčko svítilo, že by jeden spal :o))) Sice zlobila no, ale užila si dětí a psů. Dali jsme si tam obídek a já dostala svoje milované Latté s hustou pěnou. Maruška kručela, že by spala , tak jsme chtěli vyrazit, ale pak se probrala .




Tak jsme vyrazili ještě kousek do lesa, tam se Marušce noc líbilo . A mamce taky, lístky se začínají kroutit podzimem, tak je co fotit, jen v lese byla velká tma, tak to byl oříšek na hlavičku, ale trénink dělá mistry že :o))) snad něco vyšlo. Maruška dostala v lese Ťapinku, tak byla nadšená že jí má na vodítku a byla strašně důležitá , okřikovala ji „nech toho“ „neutíkej“ a podobně :o))))) no a velikostně byla snad o půl metru větší :o))) Když začala Ťapi lítat a Marušce začaly podjíždět nožky , tak si s ní sedla na cestičku aby udržela vodítko a nepadla :o))))



Jindra ještě měl resty, tak jsme přijeli dřív a zašli do Penny utratit poslední dvě stovky za věci potřebné a i jinak potřebnonepotřebné . Tenhle puget růží tam měli ta půlku což bylo 25korun. A i když není…vždycky se má najít pár drobných na malé radosti, tak jsme je koupili mamče, neboť si je zaslouží. nevydrží tak dlouho jako čerstvé, ale tam o to nejde, tam nejde, podstatná je vzpomínka a dělání malých radostí :o))) Ještě jsme stihli u našich rychlé kafčo, skouknout fotky a domů.

neděle 27. září 2009

27.9.2009 co přináší Včelka Mája

Neděle a naše nedělní snídaně :o))) Noční donáška od Jindry :o))). Marušku jsem nechala snídat samotnou až si vybere , vždyť je to takhle jen jednou za čas a ona byla šťastná jak blecha, očička ji svítila. Sraz u kafča jsme měli až na odpoledne , tak jsme poslechli přání mamči že jestli budem moci ať přijedeme na oběd. tak jsme zbalili zbytek zákusků k odpolednímu kafču a jeli k našim. Paní Horáková slaví 60, tak jsme vyrazili aspoň popřát , když už tam mamča byla , ale ta nás zahlídla, že jsme přijeli tak přiběhla dolů a domů. Protože už bylo k 11h tak jsme se do 6 patra bez výtahu (teď ho tam předělávají) nevláčeli a zavolali tetě Olince telefonem. Maruška nadšeně do telefonu volala „všechno nejlepší“ to pak ještě volala jednou do svého červeného telefonku. Pak jsme šli dát po obědě dáchánek. po dáchánku kafčo a pak vyrazili domů. Bylo nádherně a tak jsme se rozhodli pro prochajdu. V létě si člověk řekne, že krásně bude i zítra,ale teď už je teplých dnů pomálu.


Vyrazili jsme na Prachov k Pelíšku. Akorát jsme dorazili na parkoviště a Maruška hned hlásila „Včelka Mája“ auto snad ani ještě nestálo….a já kde? ….tady… no u stánku jich tam měli navěšených postaviček i s Vilíkama a Maruška ostříží oko. Než jsem stačila zamknout auto tak Maruška si už slavnostně nesla svoji včelku Máju, očička svítila. Ten náš strejda ji splní pomalu všechno co jí na očích vidí, pak se jako divěj že to občas všechno obrečím, když ten co nás zná půl roku se chová jako táta a ten vlastní se chová jak cizí. Při tom co mám všechno vyved mě to nevadí , jsem radši když ho nevidíme a on styk nechává náhodným 5 minutám kdy se potkáme. Jen mě to prostě po tom všem hned tak nepřestane dojímat, prostě já vím, že to takhle má bejt, že takhle je to normální ,ale po tom všem nenormálnu u nás mám co dělat abych nebrečela hned. Ustojím to už aspoň až do večera. Když tu sedím sama a sepisuju to. Maruška před chvíli čůrala a chtěla napít, pak přikrýt a měla starosti , abych přikryla i Včelku Máju. Drží ji pevně v ručičkách, protože si jí její dětská dušička přála, že se jí libila, a že ji má od strejdy, tak ji miluje….






Holky se u Pelíšku fakt vyblbly, Maruška tam potkala jiné děti, Ťapinka jiné pejsky, prostě absolutní pohoda :o))) Maruška zas komusi něco vystižně vysvětlovala viz, fotka. Opět tam jednu rodinku fascinovala svou vyřídilkou na svůj věk. je vážně neskutečně ukecaná :o)))))

Jindru jsme vyložili u ťaťky na sport a jelikož bylo teprve půl 7 tak jsme ještě bafli na naše. Tam jsme hromadně pořádili, no hned dostali i večeři. Marušce venku řádně vytrávilo , snědla jeden a půl chleba a jablíčkovém kompot k tomu. Jo v lese vytráví :o))) O tom jak ted spí v objetí s včelkou Májou jsme už psala :o)))) Je malá, má ji semknutou v ručičkách :o))))

sobota 26. září 2009

26.9.2009 akční holky



Dnes se u nás dopoledne dlouho pelíškovalo, Maruška byla zlatá u pohádek tak se dalo. V noci mě totiž skolila nějaká zde řádící půldenní fujtajblice. Takže jsem měla pocit ,že nedožiju rána, vážně záhul, ráno jsem ani nemohla Marušku vytáhnout z postýlky. Ale k 10 hodině jsem se jakš takš zmátožila. Stavil se Jindra na skok na kafčo. jeli hrát už na 12h tak mám tu nechával Ťapinku. Tak jsem měla o zábavu postaráno. Holky spolu malovaly :o))) Stálo nás to pár pastelek teda, ale byla bžunda.




po obědě jsme do Ohavče vyjížděli o něco dýl, nějak mě pořád nefungovalo tělo. Maruška učila Ťapinku telefonovat . Ona vyštrachala tenhle stařičkej plastovej telefon a teď volá všude. Volá babičce, dědovi , Jindrovi s kým zrovna je a co dělá. Třeba tady zrovna telefonovala babičce, že přijede, že tady má ‚ ťapinku a maminku a že strejda hraje.. težko vybrat nejlepší momenku … holky moje milovaný. Odpoledne teda zlobily jak čertice obě ani myška nezabrala, no když ty dvě jsou spolu :o)))) Pro přiklad když už jsme potmě balili , tak už Ťapinka byla uvázaná abych ji nemusela nahánět potmě. Jasně to Maruška nesnesla , najednou visela na plotě a odvázala ji. Jenže já si všimla, že v zimě v mokrý trávě od rosy lítá jen v ponožkách. Tak jsem na ní houkla kde má boty a jednu symbolickou malinkou ji lupla. Maruška hned poslechla,ale pustila Ťapinu a a tu já hned flopem chytala za konec vodítka, protože si to mířila k autu, jež stálo u silnice,neboť si možná pomyslela jak chodím k autu bez ní, jak jsem naklála, že ji tam chceme nechat. No zcela akční odpoledne v tomto stylu. Aspoň není nuda. :o)))


Večer byl poněkud vlhkej, pořád se tluču mezi hormonama , dojetím a štěstím z pohody. Tohle všechno je ve mně, a je toho tolik ale takového že to sem psát nemůžu. Lidí co to můžou vědět to vědí a kdo mě dokáže v noci rozbrečet to ví taky. Tož tak :o))

pátek 25. září 2009

25.9.2009 myška

Ráno jsme vyrazili na plavčo, ale po celém Jičíně vypadla elektrika a prý dlouhodobě, že je to někde vy vysokým napětí tak nás poslali domů. Tak jsme vyrazili na nákup, nakonec jsme našli že na agregát funguje Tesco. Tak jsme tam koupili párky , že si je ohřejem u taťky na plynu ať má Maruška aspoň tak nějak teplej oběd i když velmi provizorní. Ta nám tam předváděla hudební produkci, neskutečně dlouhou hru na xylofon a těch písniček co nám zazpívala , šikulka ji fakt umí tolik, a když jí došly písničky tak si vymýšlela svoje. Zpívala o strejdovi o Ťapince, o babičkách . o dědovi o tetě Heleně, o Janičce , o Lojzíkovi na všechy si vzpomněla, o každém vymyslí písničku, prostě slovy místo mluvení zpívá a ještě u toho bučí do xylofonu. Fakt mě mrzelo, že jsem neměla kameru po ruce. Nakonec elektriku pustili asi po 3 hodinách tak jsme doma ohřáli už jen polívku protože k párkům se toho víc už nevešlo.



Aby jste si nemysleli, že Maruška jako spolupracuje :o)))






Tak jsme stihli sbírat oříšky , malovat, Maruška učila malovat i medvěda viz. foto :o))) Prostě pohodička.


Pak jsme šli na večerniček a babička se překonala. Ona která se po shlédnutí myši se ocitá na druhém konci vsi , tak odchytila Marušce malou myšku. Takovou už odkojenou a ještě ne tu tryskomyš. Maruška byla naprosto nadšená. No maminku už po našich manévrech v listí neměla tak jsme ji přidali 3 dny života , neb s námi cestovala domů. Maruška jí udělala pelíšek ve velké sklenici a šťastnější dítě by jste těžko hledali. Jak si poctivě běhala mýt ruce po sáhnutí, když chtěla mít myšku doma. Poslouchala jak hodinky. No je to náš zvířátkofil.

čtvrtek 24. září 2009

24.9.2009 už se sypou jádra ořechů ...

Dopolední kafčo, prostě pohoda, holky bez sebe nemůžou existovat a zjišťuji že jsem závislá na kofeinu.. :o))))) Před obědem jsme přejeli k našim na oběd neboť odpoledne se konal přesun do Ohavče. Čekaly na nás padající ořechy a jabka, tem půlrok od jara se tak rychle překulil , ale neskutečně hezky a hladce.



Babička už chtěla ořechy klepat,ale byli ještě málo zralý,ale pro klid v duši jsem uspořádala boj s tím naším největším klepadlem, protože na nás staletém ořešák nic menšího neplatí :o))) Dokonce se mi ho povedlo zaseknout o větev a klepat tak jak se má, Maruška z toho měla obr legraci a chtěla se taky houpat :o)))) já zas tolik né páč mě z toho obr klacku bolely sakra ruce. Fotku o které píšu určitě poznáte, aneb jak těžké je fotit nejen děti, ale i s dětmi. Když jsem našla fajnově kompoziční oříšek zralý na vypadnutí , tak ač byl vysoko, tak si Maruška vzala klacek a než jsem ho stihla vyfotit, tak mi ho vyšťouchala. :o)))))



Tohodle medvěda přivezl Ota, jeho přiběh sem líčit nebudu. Jen jsme si s ním uvědomila to co vím celý život, že se nutně potřebuju obklopovat předměty jež byly a jsou součástí mých milovaných lidiček. Taková moje malá úchylka, ale pak když se mi stýská, můžu si ten kousek něčeho pohladit a ten človíček je hned blíž , i když tady třeba u nikdy nebude. Úplně ho chápu že toho míšu nemohl vyhodit.. a Maruška si ho zamilovala . Nezáleží na vzhledu, na stáří ale na milionu jiných okolností :o)))






A pak jsme šli trhat jabka. Maruška strašně moc pomáhala. věčně jsme ji museli sundávat ze štaflí. No když už na vrch žebříku vylezla loni tak co se dalo čekat letos že.



V podvečer jsme byli rozházet ještě nahnilá a schnilá jabka do pole. To bylo legrace u toho. Komediantka jedna.

středa 23. září 2009

23.9.2009 Nedáme se...

Proč chodíme občas všude pozdě je třeba že jsem Marušku dnes oblíkala 3krát než se nám povedlo odejít k Jindrovi. A tam pohodička. cestou domů jsme nakoukli do květinky na zvířátka a Maruška dostala od paní prodavačky jeden zlomený karafiát, ještě loudila další kytky pro maminku. Pořád jí říkala „ještě kytičku mamince dej „ a ukazovala na orchideje co zrovna vyvalovala :o)))) No domů donesla už jen květ, trn jsme dali do hrnka no a než byl oběd tak jsme ho našla v hrnku zbytkem šťopky nahoru. , tak nic no… :o))))) Pak jsme honem uvařila omáčku s brokolicí a těstoviny,Maruška protestovala, že tohle není dobrý , když to měla na talíři, vymetla talířek do čista a pak se ještě docpávala chladnoucíma suchýma těstovinama.



odpoledne jsme vyrazili ven. Mamče bylo zle celý den, jednou si naplánovala cestu k nám a nevyšlo to. Šli jsme hned k rybníku a stavili se pro Lenku. ta nám ukazovala nový foťák.




Čistě dokumentačky, když to tu mám jak kroniku. Další panelák rozpracovaný zateplováním a výtahové dveře, kterým dáváme sbohem. Předělávají teď výtah dle směrnic EU. Ale na tahle čísla nezapomenu blahé paměti provázejí dětství a první dobrodružné cesty výtahem.






Pak jsme šli s Lenkou k rybníku házet. Maruška si tam užila i honění s holčičkou, pořád se s někým seznamuje , každého se ptá jak se jmenuje a co to má :o)))) Pak jsme na momentík přibrzdili u našich a pak dom. Stavili jsme se b Kaufu nutně jsem už potřebovala zubní pastu jež kupuju už 14dní, vždycky přinesu něco jiného a pastu né. Maruška se v Kaufu normálně pokakala, to se mi neslalo co nemá plínky, nahlásila až když měla hroudu v kaťatech. Měli jsme dnes tu smůlu, že jsme potkali Petra…namazaného. říkala jsme ať pustí Marušku, že to musíme dát do pořádku. Připité uši neslyšely, tak jsme zavolala trochu hlasitěji a on na mě hned vyjel, že na něj řvu. jenže nebylo úniku :o(((( pak s náma šel kus protože Maruška je prostě zvyklá že jí někdo vyprovází nebo ona někoho vyprovází . Dělá to se všema, tak se zeptala i jeho no :o(( Na přechodu s ní vůbec nepočkal a vlítnul s ní rovnou do silnice. Já jsem šťastná že se mi vždy na kraji silnice zastaví a ví že se má rozhlédnout a dávat pozor. Včak ji z toho taky zkoušela policie :o))) No tak jsme se jenom zmínila, jak to děláme správně, že se musí dávat pozor. Ten po mě vyjel takovým brutálním řevem, s jeho klaským „co ne něj řvu“ přitom jsem to neřekla ani víc nahlas. Začal tam na mě řvát , a já věděla kakm to vede že říct ať nás nechá a jde, že to bude ještě větší řev. Tak jsem čapla Marušku šupla jí do kočárku a začala utíkat. Naštěstí to za náma vydržel jen chvíli. Hulákala mě, že se nesmí ani rozloučit s dcerou. A proč by nemoh, ví že může Marušku vidět když se bude chovat normálně a tohle normální není. Maruška se dostala do stádia kdy se doma začala počuravat ač už chodila bez plínky , nechtěla mi doma jíst. To už je naštěstí zažehnané. No ale proš bych já měla dodržovat něco nepsaného, když on nedodržuje to co má dané soudem, Za pár dní už nám bude dlužit 42 000 mna alimentech, když ho potkáme, nekoupí Marušce ani lízátko. Tohle není táta, možná jen podle papírů, jinak ani ťuk….Bolí mě plíce ještě teď od toho běhu. Od pádu ze stromu cca před 7 lety z něco přes 2 metry prostě běhat nemůžu, protože mě ta noha fakt bolí pořád. teda ne pořád,ale při běhu a ostré chůzi.. tak mám příšernou nekondičku. Ale lepší když bolí každej nádech než nechat na sebe řvát :O(((((