neděle 31. ledna 2010

31.1.2010 Pořádnej kus salámu



Hledejte Marušku :o)))))




Je neděle a budík řičí hluboce před sedmou. Dala jsem si rezervu na vyhrabání a oškrábání auta. Jindra akorát přijel z plesu kde hrál a přivezl spoustu maličkostí jež vyhrál na plese, Maruška byla nadšená, dostala angličáka, čaj, jež si vystavila „na parádu“ , sprcháč a pomelo. Nejvíc nadšená byla ze šišky Vysočiny, jež byla o malinký kousíček kratší než ona. S tou jsme jí pak museli vyfotit :o))))) Jindra byl zralej padnout do postele , no a já taky ač jsem v noci nepracopvala, ale tělo se nějak bránilo, když čichalo, že příští noc už bude. Ač jsme vyšli o hodně času dřív auto se mi včas vyhrabat nepovedlo. Dveře přimrzlé totálně, námraza po celém vnitřku a když se mi povedlo oškrábat i tu, tak jsem se zase nemohla vyhrabat z parkoviště, ač jsem nestála na ledu. Nakonec jsem se pokoušela vyštudovat proč a divala se na přední kola od volantu, teda na to jedno a ono se vůbec netočilo. Jak byl ten šílený mráz a převodovka zatuhlá, že se tam musely rychlosti div ne natloukat kladivem, tak nebyla o milimetřík dosedlá jednička. Tak jsem ji tam dorvala a ejhle ono to jelo :o)))) Na plavčo jsme teda přišli v půlce hodiny. To navíc ještě slečna měla den neposlucha a v šatně se odmítla svlíkat s tím, že to neumí. Kolikrát se svlíká sama několikrát za den, když to vůbec nepotřebuju a teď to z minuty na minutu zapoměla. Instrukrorky na nás byla moc hodné a nechali nás plavat i s další hodinou i když to byly starší děti. Maruška teda neposlouchala a místo tréningu plavání chtěla pořád hopsat na koni z pěnové žížaly. Potápět se dnes moc nechtěla, ani skákat do vody. Jako obvykle, to ji nemůžu utrhnout. Dnes pomáhala aspoň uklízet míčky a polívat velkou klouzačku vodou, když děti klouzaly do bazénu :o))) Díky starším dětem jsme poprvé plavali spolu v hlubokém bazénu co má na dno tak 3 metry. Pak jsme se po bazénu stavili na nákup , jenže slečna měla den, kdy si dělá vše po svém (po kom to asi zdědila) a ač mě venku mrzla mokrá hlava, protože těmi šidítky co mají v bazénu bych se sušila hodinu , tak kráčela po půlkrocích. V krámě to došlo stádia, že jsme vrátili do mrazáku i „kukačku“ , neboť místo mého přání jít k pokladně bořila krám. To bylo slz , tak slibovala, jak mohla, že už to neudělá. K Jindrovi jsme dorazili akorát před polednem. Aspoň se vyspal trochu. Ohřáli jsme oběd a zalehli. Jindra jel vyřídit daně a odházet sníh ze střechy garáže, aby nepropadla a pak přijel až na odpolední kávu. Já jsem v poobědovém spánku a potom pohádkování narala aspoň trošku síly. Pak jsme vykutali opět auto, odvezla jsem Jindru dom, páč měl doma ještě práci a zajeli ještě do Kaufu na potřebný nakup. S neposlušnou slečnou a divokým parkováním, páč pro hromady sněhu už není kam jsme došli domu v půl 9 a já se akorát oblíkla a mohla mazat do rachoty.


sobota 30. ledna 2010

30.1.2010 Sobotní řádění



Maruška se probudila s brekem, že ji Ťapina leží na peřině a nemůže se přikrýt.. no ležela tam s prominutím jak k…. :o)))Pak Marušce došlo, že ke tam Ťapina vlastně, neboť přišla s Jindrou až v noci a to bylo jásotu. Dopoledne jsem uvařila a šli jsme ven na prochajdu. Jindra vyhazoval přes 2 hodiny sníh od garáže aby vůbec vyjel…Maruška usnula před obědem, čestrvej vzduch jí zmohl. Tak jsme jedli dýl, pak vyprovodili Jindru ke garáži, jel hrát na ples.

Udělali si ještě prochajdu po náměstíčku v závějích.








Maruška měří Ťapinu



Večer jsme vytáhla svých pár serepetiček, druhé světlo mám ještě doma a rupla žárovka tak tady svítí jen 225w jedna. Tak aspoň pár atmoškových… jsou tam i rozmazaný,ale takový ksichtíky se špatně mažou :o))) Proberu to až bude čas. Focení byl masakr.Když jsem vešela rovnala pozadí, Ťapina mi na něm pořád stála a ně to nešlo. Když se zadařilo, nechtěla být tam co Maruška, abych je teda vyfotila spolu. Když Maruška nespolupracovala a dělala si ze mě kůlnu tak byla pryč. Jen co Maruška byla ukecána úplatky a chvíli spolupracovala, tak mi tam zas Ťapina lezla, ale ne k ní ,ale před objektiv, tu tam byla hlava, tu ocas, tu zadek….snad z toho vyberu pár kousků.. No a jen co jsem skládala pozadí tak Ťapina na něm zase neustále stála, při focení néé a nebo blbě :o))) Maruška si snědla kukačku za odměnu, vykoupala a vytuhla před mlíkem :o)))







Všechny fotky TADY ale fakt i ty mázlý a i ty kde se plete Ťapina

pátek 29. ledna 2010

29.1.2010 Pidi výlet na kafčo



Po práci jsem naložila Marušku na sáňky a jeli jsme do města vybrat do bankomatu na příští měsíc ať nemusím letět v pondělí, pro pečivo a s dotazem k foťákovi. Po čerstvém sněhu to po chodníkách zase jelo luxusně. Poté jsem se prala se signálem u našich s jednou nutnou platbou. Nenávidím Ufona, zabralo mi to půl hodiny, doma tak 5 minut. Pak jsme vyhrabali auto a jeli do Kbelnici ke spolupracovnici Ivě, postavili si tam za tu dobu co jsem nebyla v práci domeček, Darovala mi vyřazenej monitor, aspoň si u našich polepším, mám tam 13ctku s divokýma barvami a obraz se kolikrát klepe, že na něj neví vidět. K baráku cesta nevyhrnutá tak jsem to vyřešila oboustranně výhodně. Vzala jsem sáňky, tam se vezla Maruška, nazpátek monitor a po silnici pak už obě. Jen Maruška pořád sháněla Rumcajse… kdež jsem volala Ivě, že jsem nechala auto před Rumcajsem (motorest) , tak se sháněla Maruška kde je Rumcajs :o))) Domů jsme dorazili dost pozdě. Jindra přišel hned po práci a dali jsme si konečně noční kávičku. Mě se táák stýskalo.

čtvrtek 28. ledna 2010

28.1.2010 STK


Po práci jsem vzala Marušku a jeli jsme s Ferdou na STK. Myslela jsem že při čekání si tam něco pocvakuj. úplně vidím, jak jsme tam byli před 2 lety. Maruška akorát chodila první měsíc a batolila se po parkovišti :o)))) Místo focení jsme byli zalezlé v autě, protože opět byla ohromná chumelenice. Ferda má jedinou chybičku, no na to, že mu je letos 16 to jde, ty jediný chybičky jsem se bála, ale nesouvisí s technikou , ale prošli jsme, všechno závisí na dané situaci. Marušce se tam moc líbilo, mě teda né, udělali mi čáru přes rozpočet, jsem myslela , že mi s usmolené 1000 něco zbyde a já musela ještě sáhnout do zbytku co jsem měla do konce měsíce. Neb technická nestála o trošku víc ale rovnou pomalu o 300. Tak mě zbyla na víkendovém nákup 50koruna :o)))) Vaří mrazák a na chleba a zeleninu do polívky to stačilo. Marušce jsem už svačinky mléčné nakoupila den předem. Příští měsíc už bude líp, i když se budeme krotit , když jsme zvyklý a musím něco našetřit do rezervy, ten leden mě dal zabrat příjem pár halířků a výdaje standardní, ty už snížit nejdou plus baterka a technická :O(((( Maruška venku po technické hlásila, při pohledu na budovu „máme stejný“ a ukazovala na červenou a zelenou známku. No šak je to jenom dobře :o)))) ale vyfotit se to nedalo, z nebe padaly snad hotoví sněhuláci. Na parkovišti u baráku jsme zapadli, chtěla jsem to dorovnata a prohrabala se na čistej led co byl pod sněhem. Dobu jsem vytláčela sama až mi pak pomohl jeden chlápek. Mám teď trochu přihnutý pastový křídlo, no ale čekat do jara se mi nechtělo.

Pak jsme jeli rovnou k Jindrovi.Maruška už tam chtěla spát. Pak poprvé brečela,že jdu do práce. Slzy jak hráchy a „mě se bude stýskat“ vysvětlila jsem jí, že tam musím aby byla korunky. Ona na to „na Kukačku?“ Já že ano a tak jsme si slíbili, že až bude po výplatě, že půjdeme koupit kukačku. Mrkla jsem chvíli net a vyhrnula hlavně sníh u nás doma před barákem, byla tam vrstva pořádná. K Autu jsme to vzali oklikou , abychom se ještě prošli venku. Marušku jsem nazvala „hrabač závějový“ vrhala se do všech závějí s velkým nadšením a hrabala do jejich hloubě :o)))) měla sníh všude.

27.1.2010 Co prováděj kouhouti :o)))))


Ráno jsem myslela, že umrznu. Byl největší mráz, co kdy pamatuju. Tady bylo tak mínus 24,ale rekord někde u Sokolova byl mínus 31. Když jsem mrkla, přimrzala mě víčka k sobě. Jinovatka na obočí byla jak za polárním kruhem. V poslední zatáčce mě tak ztuhlo mrazem tělo, že už nechtělo potvora ani jít a udělat krok bylo nad lidské síly. Normálně jsem začala za chuze přimrzat, měla jsem jen manžestráky, širší rifle, pod které se mi vejdou tepláky byly v prádle. Šla jsem okolo autobusů , jež přivezly lidi do práce a normálně jsem měla chuť se k nim přitulit , jak byly teplý :o)))) ale na chodníku vedle nich bylo o chloupek tepleji, tak jsem zase mohla udělat rychlejší krok a trochu roztála a došla do cíle. Poprvé jsem byla v práci doopravdy ráda :o)))) Z toho mrazu jsem byla jak přešlá mrazem :o))) normálně mě všechno bolelo a padla na mě první krize, ješ se podepisovala na tempu. Tak jsem si místo svačiny dala 10 minut spánku na postu a bylo mě líp. Jen jsem se připravila o svačinu a do půl dvanáctý šilhala hlady , tělo má takový rezervy a že si z nich mrcha nebere. :O((((( Chleba jsem dlabala aý v půl dvanáctý a venku byla taková zima, že se mi z něj normálně kouřilo :o)))))

Po cestě domů jsem koupila Marušce Lipánek a na benzíně nový škrabky na auto. Babička šla na otočku s Maruškou kHorákovým, než s ním oběd. Ten jsem snědla z boulema za ušima, kdy zas bude králíček , se neví tak jsem si ho vychutnávala . Než přišli, stihla jsme si na půl hodinky dáchnout.. no dáchnout , já usnula jak špalek…

S mamčou jsme chvilku koukali na jakýsi slaďák, jsem film neviděla ani nepamatuju. Pak jsme jeli tetě Marušce popřát do Holína, ke včerejším narozeninám. Jak jsme vynechali pro udondanost družstva v neděli. Udělala nám dobrotu. Maruška tam měla sek,co musím zapsat. Na záchodě nají nezdotykovou baterii, , ale ve zdi jsou ještě záslepky po původní baterii. Člověku občas nedochází že Maruška něco nezná , když tak dokonale komunikuje , má strašně široký slovník. Tak když se ptala co to mají ve zdi za díry, tak jsem jí automaticky opověděla , že to je, jak tam byl dřív kohoutek. Vím že baterie by ji zmátla, ale zas mě nedošlo, že kohoutek taky, že zná jen toho opeřenýho. Tak se vzápětí zeptala. „co jim to tam udělal kouhout ? „ :o))))


Cestou od auta zas pobrala 2 hroudy sněhu, jednu dědovi a jednu babičce. Nosí teď takové dary nedary :o))) Ty pak dáne do umyvadla a ona si je rozpouští ve vaně . No jsme rádi, že si vzpomene :o)))) Večerní koupání bylo pohoda,Maruška už mě vyžaduje, koho by ve vaně polívala. :o)) o noční mi to bude chybět,ale nemá se cenu rozpařovat před cestou do mrazu a když se zmažu jen co vlezu do práce :o)))


Tady sice dole cosi zavádzí,ale je to srdcovka ulovená při večeři...

úterý 26. ledna 2010

26.1.2010 v zimě se ZOO maluje


cestou z práce jsem koupila Marušce dva Kostíky, to bylo radosti. OK obědu byl králík, jak já ho zbož’nuju, už jsme ho neměli několik let ač dřiv jsme ho měli každý týden a to i dva. Tak jsem si pochutnala. Mám ho vážně ráda. Pak jsme si ještě dobu malovali s Maruškou zvířátka na tabuli. Pomalu všechna. Maruška diktovala co chce, tak jsme namalovali celou farmu i ZOO. Maruška se naučila namalovat jabko. Vždycky ,když namaluje bubáka, dělá „bububu“ :o)))) pak jsme Jeli k Jindrovi, ač tu není. Tak se užít s Maruškou.

pondělí 25. ledna 2010

25.1.2010 Hostina



Ráno jsem nemohla najít šálu, doma kam ji dám tam ji najdu, tady prostě ne, no. Takže jsem byla nucená jit bez ní. Normálně bez ní chodím,ale bylo mínus 18. Musím napsat na férovku, že mi „zmrzla huba“ a to že totálně, už druhý den se projevila rýma a když přijde na kašel, tak bolavej.Dnes po práci, mě skoro vůbec nebolely nohy, což přirovnávám k zázraku :o))) Maruška byla dopoledne hodná, přinesla jsme všem z Penny koblihy. Pak jsme jeli s Maruškou domů. Setřela jsem tam chodbu a pobrala povlečení.pak jsme šli k Jindrovi a s Maruškou jsme tam převlíkli pelíšek do čista.je tu bez něj smutno.Maruška moc nechtěla obědvat, k večeři jsme dojedli vepřové na paprice, Maruška snědla porci a chtěla ještě, po tom volala „ještě chci“ omáčka už nebyla, tak jsme ji dala zbylé těstoviny s grankem, holt to měla jako moučník. Zazdila to ještě více než půlkou rohlíku a u toho vykládala „to je hostina!“ :o))))))

Cestou domů zas Maruška musela nutně lézt na auto a odhazovat drtečky sněhu co tam byli. A měla z toho velkou legraci.

neděle 24. ledna 2010

Kit Love Essence




24.1.2010 Nedělička

Dokumentačka jak spolu holky spěj….







Jindra přijel z plesu v půl 6, chtěla jsem aby se vychrupal, ale on nás přesto dovezl na plavčo, abych nemusela škrábat auto a pak pro nás po plavču dojel. Pořád říkám že je to andílek. Udělala jsme rychlooběd a pak jsme sebou plácli na gauč. Všichni jsme byli utahaný jako koťata, probudili jsme se hromadně ve tři. Myslela jsem že, pojedeme ho Holína , ale chtěli jsme se užít, Jindra byl sice vzhůru ale utahanej velmi a tak jsme si užili společné fajnové odpoledne. Protože se zase týden neuvidíme. Večer jsme se koupali spolu, jako do té doby , než jsme se odstěhovali z bytu , kde jsme bydleli s Petrem. Tam jsme to dělali a bylo to strašně fajn. Za ten rok má Maruška neskutečně obsáhlý slovník a tak jsme si ve vaně povídali a to že hodně. Nejzábavnější téma byly, že chce miminko, že si o něj řekne strejdovi. Že ho bude mít v bříšku. A že mu udělá mléko a přitom ukazovala na svoje mimiaturní prsa. :o))))




Maruška přebírala babičce prstýnky...