15.9.2011 Naskakuju do rozjetého vlaku....

Naskakuju do rozjetého vlaku. Plány byly mám sepsaný ještě měsíc a půl a nepublikovaný. Pak to skončilo u poznámek, pak jsme nestíhala ani ty poznámky. Jak jsme přebudovávali naše hnízdo v rámci možností do čistoty a funkčnosti večer nebyla síla ani stáhnout fotky natož dělat záznamy. Když se to zklidnilo a čekala jsem na desku do kuchyně tak jsem myslela že aspoň vytáhnu fotku z každého dne , když se mi vybaví příběh či hláška dne dopíšu krátký text a pak prostě navážu. Jenže jak jsem neměla ani čas oddělovat z karty ty nej fotky a jsou jen na dvd páč na záložáku došlo místo , přibývaly dny a ubývalo sil přišla jsem na to,že po 3 letech jsem zklamala a že v projektu prostě díra bude :O( Do toho jsem pro radost i v rámci prvních pidizakázek zpracovávala aspoň fotky nejnutnější. A propast byla čím dál hlubší. Jak ta Macocha co jsme na ní před cca 14 dny byli. Fotky z ní ještě leží v pc.

Po neděli mám odevzdat svoji první ofiko solo focenou svatbu a do toho dnes přišlo focení nového človíčka Nikolky a já si řekla tééééď a nebo nikdy. Prostě na tyhle něžný fotky nemůžu dát už od vás xkrát urgovanej pohřební rámeček jež jsem honila hromadným filtrem v Zoneru. Tak jsem kvůli Nikolce a odevzdání té svatby potila 2 hodiny novej podpis. Takže naskakuju s Nikolkou do rozjetého vlaku a pokusím se udržet, protože ta ztracená data v podobě Maruščiných hlášek mě mrzí úplně nejvíc.

Snad sem dodatečně něco dohodim, jsou vytrvalci jež nakukují díky. Ale teď jedu dál. Krabic jsme se ještě nezbavila, už fakt nemůžu, sotva se valim a až nastane kolotoč s prťouskem, jak mu říká Maruška, už bych to nedohnala nikdy. A ty krásný chvíle chci zaznamenat.

Takže jsme zas tady a doufám že se udržím, nic tak náročnýho jako tohle budování nás snad už nečeká…..

TADY aspoň shrnuto to, co jsme vyváděli za té mé velké díry.

Takže 15.9.2011 jsme si dali volno, dopoledne jsme něco ošolichala. Jindra zajel s Maruškou k tátovi a na zpáteční cestě ji nechal u našich. Do porodnice nemůže, má ještě rýmu. Po 15h mě vyzvednul Šneky s Jájou a jeli jsme za Míšou a Nikolkou do porodnice. Nazpátek mě vyhodil u našich a já šla pro Marušku. Ještě jsme to stihli na skok k Lence a pak kačeřím krokem jsme dovalili domů na 8h.