Spolešně dlouhý strávený čas se nám krátí, úžíváme poslední dny klidu a pohody. Dopoledne jsme postavili velký dům pro dinosaura z Lega od Ježíška. Montující Maruška se svými neposednými loknami myla k sežrání…. Byl tu Jindry tatínek na kafču. Maruška se do něj zamilovala. Dělá si z něj trampolínu a pořád mu říká „tatínek“ když jí z legrace říkal, že jde domů a veme si sebou Jindru a Ťapinu, to jste měli vidět ty protesty… „Strejda je můj,tady bydlí s náma“ „Nikam nechoď a Ťapinka taky nééé „
Po polední siestě jsme jeli k našim na kafčo, padal asi hodně mokrej sníh, nemohla jsme se do auta dostat ani rozmrazovačem…až po několika minutách jsem prorazila led až hluboko v zámku. Maruška pak nadšeně ometala…večer jsme se vrátili do hnízdečka. Čekal nás poslední společný dlouhý klidný večer. Poslední krásnej večer mé úžasné třileté dovolené , jež zdaleka dovolenou není, ale nic se ji nevyrovná…
Koukali jsme z recese na „Studnu“ Já udělala křenový jednohubky, chroupali jsme brambůrky, pili Johnyho Wolkera s colou. Jindrovo sváteční vánoční pití. Před svátky koupil litrovku a Ježíšek nám přinesl ještě sedmičku. Pohodový večerní pití totálně mňamkový , kdy jsme pocucali večer 2-3 drinky v pohodičce a klidu. Beze strachu co dokáže démon alkohol…prostě jsme díky Jindrovi prožili Vánoce které si jazýček, dušička a srdíčko užilo…Tak zase za rok..
0 komentářů:
Okomentovat