9.1.2009 Sníh se valí....

Dnes je to 21let co umřel děda, při noční jsme si všimla kolikátého je až vešer,ale stejnak jsem to tak nějak cítila pod kůží..co to bylo jsme zjistila až večer….takový dny člověk nezapomíná, pamatuju si každou minutu z něj.

Šla jsem spát do ložnice, taťku máme od včera v nemocnici a kdoví na jak dlouho :O( bohužel s jeho přístupem k zdraví se to dalo čekat :O(

Chtěla jsem dnes po noční dáchnout jen dvě hodky a fungovat ale cosi bylo proti mně a já se vzbudila až ve čtvrt na 12. Oběd u Jindry se nekonal ač bych stíhala, čas dvakrát natahovalo auto zasypaný sněhem, rod rána byla kalamita, a sypalo se a sypalo. Překvapivě u našich měli k obědu dnes to, co jsem plánovala já k obědu :o))) Maruška se ve špagetách fakt vyžívala :o))) Akorát mě mrzelo, že jsem zaspala, chtěla jsem s ní jít dopoledne na chvíli sáňkovat :O(

Pak už jsme šli vyhrabat auto, najednou koukám že Maruška pomalu na střeše a vyhrnuje sníh klackem s kterým si teď do sněhu malujeme obrázky. Mamča ji jednou v létě posadila na ty zadní dveře a od tý doby jí otamtud sundávám, ale dnes v tý závěji fakt byla k sežrání. Jen do auta nám to trvalo. Vyšlapávala ve sněhu neporušeném na trávníku kruhy, jak to dělala dodoledne s babičkou. Prťavý tělíčko se nadšeně brodilo vysokým sněhem a já si nutně potřebovala odložit těžké tašky v autě. :o)))) Pak jsme venku ještě pobyli.

Šli jsme ještě ke mně domů vyhrnout sníh. Potkal nás nějakej zatoulánek. Bláznili s Ťapinou a Maruška jim dělala sekundanta :o)))) Pak už jsme jen roztáli u kafča, hráli si a dodělali komplet video z Vánoc.

Jindra měl den D a já byla nějak vyždímaná, jen jedna noc doma, zítra zas valim na noční , tak pro malou radost ať máme alespoň nějaké požitky z tak krátkého víkendu .Objednal pizzu.