Ráno jsme vstávali u našich , Jindrova choroba a vysílení z ní nedovolilo převést Marušku přes město a zatěžovat ho ještě ukládáním dráčka. Tak jsme sraz plánovali až na ráno. Nakonec plány dopadly ďabek jinak. Baterka jež mě nechala ve štychu při srazu FFF a já na něj skoro nejela odešla do věčných lovišt. Na sraz jsem jela s půjčenou a pak mi ji oživili od srazu si prošla teda 3 nabitími, ale současné 15tistupňové mrazy ji poslali do věčných lovišť. Tak jsme vytáhly sáně, vymontovali baterku a jeli pro Jindru s tím že když ji nabijem tak snad ráno na plavčo dojedem, neboť přes celé město je to fakt předaleko a venku mínus 15 a Jindra k ránu přijede z plesu, ještě aby nás vozil. Nakonec to vyšlo naprosto dokonale.
Ohřáli jsme oběd, minulou neděli nikdo skoro nic nejed a pak nám to na balkoně zmrzlo, šak tam byla zima víc jak v mrazáku, a tak jsme rozmrazili, ohřáli a poobědvali. Uvařila jsem jen hrnec česnečky, Jindra tu moji moc rád a hlavně má léčivé účinkyPak jsme dali chrupku, každý to nutně potřeboval, Maruška vstávala v 6, já po týdnu rachoty a Jindra polonemocen má jít večer hrát na ples. Pak šel Jindra vykutat auto z garáže a já uvařila ledovou kávu pro všechny , Marušku jsem oblbla banánovým mlíkem, ale vypadalo to stejně :o)))) No a proč je Maruška svlečená do tílka? Protože ho měl Jindra a ona to musela mít stejně :o))) Mě vám bylo tak úžasně, konečně spoluuuu, vítání se podobalo tajfunu :o))))) Při kafču jsem zavolala pánovi od něhož jsem posledně brala baterku, měl je nejlevnější a on byl tak hodný že zajel na firmu hned , takže jsme akorát ustrojili Marušku, skočili do Jindrova auta a on nás pro ni dovezl a pak hodil k autu a pak už pospíchal nakládat hraní. Vyšlo to na chlup. Holky jsem na chvíli dala k našim , protože byli děsně akční a já se bála, aby mi při montování nevlítli do silnice. Tak jsem zamontovala baterku.. mohla vydržet ještě 3 týdny safryš, do první výplaty, takhle padla rezerva, ježe jezdit musíme i když jezdíme opravdu jen nezbytně, jezdit se musí, vůbec když je venku takhle. Vydržela přesně 3 roky a 2 měsíce, pamatuju si živě, jak jsem pro ní šla týden před porodem v den termínu a chtěla jsem ji nést domů,že bychom jako potom mohli zrovna jet, protože je těžká :o)))) Oškrábala jsem auto a vyzvedla holky a jeli jsme k Jindrovi. Holky si ještě venku pořádili, to byli jekotu :o)))))) No jako vždycky když Maruška venčí a Ťapina dívočí :o)))) Jo a slečnu Marušku dnes bolí jazyk, v nestřeženém okamžiku zkoušela olizovat kovové zábradlí na pavlači před dveřmi u Jindry, naštěstí to dopadlo líp než v obecné škole…
1 komentářů:
neznám dítě, ktweré to nezkusilo, ty ne???
Tak a´t se jindra vyzdraví..my taky nějak poleháváme:-(
Okomentovat