5.1.2010 poslední siiesta a směr

Maruška dnes byla jako andílek. Ráno jsme vstali a já jí povídám, že až ona bude spinkat, tak maminka bude pracovat, že si pustíme pohádku a budeme ještě odpočívat. Jednou chtěla mlíčko a pak napít. Když jsem jí šla dát napít koukám že ručky hodin, jsou na sobě, bylo přesně 12. Ona mě nechala spát do 12 a byla hodná, hrála si koukala na krtka. Pak jsme honem uvařili oběd.Fotili jsme s Maruškou hrnek, koupila jsme ji ho včera v Kiku za 29 kaček když jsme si tam byla pro levné praktické čelenky na vlasy .Tak chtěla ať vyfotím kočičku. Snědli jsme oběd. Pak přišel Jindra.

Dali jsme si kafčo a pohár , páč potřebujeme nutně zdělat čerstvý ananas žééé a pak jsme si malovali prskavakama. Tu nejmenší za srdíčkem malovala Maruška . Pak povídala že je to andělíček….já ho tam taky vidím :o)))

Pak jsme jeli k našim a já se vydal na noční. Až mě překvapilo, že se mi po skoro 4 letech (protože po zjištění těhu mě dali do kanceláře, neboť práce na lince je hodně těžká) z hlavy nevykouřilo nic, naběhla práce a rychlost zůstala tam kde byla, prostě jsem se postavila a jela. Až se divili, kde se to ve mně po takové odstávce bere. No 10 let práce už je prostě pod kůží. No hned jsem jela po celý lince a chytila ty nejtěžší posty, takže to co nás školili se nekonalo… že prý měnili na postech zatížení a musí se střídat práce lehčí a těžká.. prostě vše jak bylo…směr lazaret…Ač boty při zkoušce vypadaly jako nejpohodlnější co jsme kdy měli, tak ukázali své a já ráno nemohla dojít domů ani ve svých. Nohy a na kaši a nevím jak povolí když mají kovovou špičku…vstříc lepším zítřkům…oléééé