30.9.2010 ouřady, ouřady....

že my na ČEZu vždycky máme číslo 13...

Maruška je na tom líp, venku bylo nádherné babí léto, nefoukalo a tam kde svítilo sluníčko, bylo vážně teplo. Tak šla Maruška se mnou do města.

Vzala si prasátko co jí ráno koupila mamča za pětikorunu v hrabáku. To bylo zas radosti. Došli jsme na ČEZ, tak vyřídili prd, protože jsem myslela, že si stav elektriky opíšou sami , vůbec když je skříň s ní zavřená a já se do ní nedostanu…to nic…tak jsme aspoň zašly vyřídit přídavky. Tak byl kluk co měl větší prasátko , to bylo radosti. Cesto domů Maruška že má žízeň, no nechtěla nic jiného než mlíko z mlékomatu. Tak ač jsme s sebou neměli tak jsme holt koupili další „lahvu“ jak říká Maruška a do ní natočili mlíko. Než jsme došli domů tak půlka lahve byla vypitá. Maruška nabízela i pánovi ať se napije, nedal si,ale za ochotu dostala makovku. No užili jsme se. Jsem asi macecha,ale když už..tak jsme ráda, že má takovou rýmu, protože jinak bych ji neviděla :O(