Dnes je ten nejdůležitejší den v mým životě. Budu se rok co rok opakovat , ale den kdy mezi nás přišla naše milovaná Maruška budu naměkko dokud budu běhat po světě. Den kdy jsme poznala co je mateřská láska. Myslela jsme že vím co je, ale její sílu jsem poznala teprve v 10.50 před 4 lety. Od té doby vím jak silná dokáže být a myslím si že člověk víc milovat nemůže a přitom vím , že den ode dne Tě miluju čím dál víc ty moje sluníčko.
Ráno jsme vyrazili k našim, přišel tam totiž včera dárek k Maruščinným narozeninám a já už tam včera nenašla sílu a čas jet.
Mám asi úchylku,ale pokud to jde, tak v ten den a v tu hodinu si chci Marušku vyfotit. Tak jsme jeli k rybníku , Marušku jsem na chvíli převlíkla , ona byla ochotná, protože v tý parádě se vyfotit chtěla :oD no a na zpáteční cestě jsme si vyzvedli Jindru už jsme ho neviděli kvůli práci 3 dny a teď ho to skolilo atak ho poslali z práce domů. Aspoň byl s náma , sice nachrchlanej ale byla s náma. Vsadil se se mnou , že tu chřipku od něj chytíme, já vím že jsme holky odolný a tak jsme do toho šla , už teď vám můžu napsat že prohrál Jindra. My máme pořád jen tu svou rýmu a ještě nevalnou :OD
Dovařila jsme polívku, dodělala pařížák, zdlábli jsme oběd a dali si malej dáchánek. Odpoledne přišli mamča s taťkou na kafčo, Marušku jsem aspoň vyfotila s pařížákem a svíčkama. Ten jsme upekla jen tak na rychlovku aby bylo co ke kafi a tak jsme si zafoukali, no potřebovali jsme zdatného podpalovače, když jsme nesehnali ty nesfoukávací.
V podvečer jsme si s Maruškou vyráběli andělíčky. Jednou vám je nafotím, ač už je máme týden (píšu se skluzem) tak ještě vyfocení nejsou.
Večer jsme pořádali masáže, Maruška to umí naprosto skvěle. Nikam jsme ji v den dé nehnali tak usnula těsně před půlnocí.
1027
1 komentářů:
Maruško, všechno nejlepší!
Okomentovat