čtvrtek 11. prosince 2008

11.12.2008 šok na entou

Ráno jsem se musela smát, když jsem slyšela za dveřmi Marušku , jak si přinesla moji plyšovou činčilu a babičky na ni, jaké ji dá jméno a Maruška že „Budulínek“ je znát její žebříček oblíbenosti. :o))))) Fotka , peklo, se Maruška se zmocnila šlehače a hlásila „vrčim“ (to tím šlehačem)

Dopoledne jsme vyrazili do města i s mamčou . Cosik jsme tam potřebovali , jen úřednice za kterou jsme šli měla zrovna Áčko. Tak jsme vlezli do hrabáku, Maruška bavila obě prodavačky. Po obědě jsme měli jít na kávičku k Horákovým, ale přišla jim nečekaná návštěva. Copak o nás, řeknem si, půjdeme jindy, jenže Maruška málem vyrazila dveře a šla k nim sama. Tak ráda je má .


Pak jsme šli do kutlochu. Posunout den kdy budem bydlet blíž k cíli. Nooo plány byly, ale pokud nebudu moci něco najít, co jsem umisťovala dneska, tak si na to pozvu Báru, protože mě uvedla do stavu měkkosti , chtělo se mi brečet, tak jsem to ustála, ale hned jak jsem přišla domů a uspala Marušku, a byla ti sama tak brečím jak želva. Ta potvůrka zas kula pikle. Už měsíc zjištovala, zda na ní budu mít jeden den čas, a zda budu mít hlídání , myslela jsem že chce něco pomoct. No a dnes mi volala a chtěla datum narození. Já zrovna dávala čurat Marušku, tak jsem držela telefon ramenem, tak mi to nescvaklo, že je to podivné … no a pak se stavila a k Ježíšku mi přinesla papír z cestovky a koukám na něm moje jméno….hlavě zase nespínalo….po šoku mi to seplo. Dala mi výlet do vánoční Vídně. Míru šoku v kombinaci s radostí nedokážu popsat. Nedokázala jsem říct nic, jen snad blbě blekotat nesmysly. Žádné šilené emoce radosti, prostě šok .. :o)))) ufff až doma a tady mě tečou slzy. Barunka je zlatícko. Strašně se těším. To vám ani nemusím psát, že :o))) Maruška byla hodná, využila jsem chvíle, když Maruška koukala na Večerníček a honem nosila do sklepa. Jinak by chtěla Maruška se mnou a to by bylo do druhé ruky Marušku a ťapat s ní několikrát schody. Když jsem nesla poslední várku bylo po večerníčku Maruška že potřebuje čůrat. Já plné ruce a zašněrované boty. Poprosila jsem jí, jestli si vezme táhle nočníček a šikovná to zvládne. Šikula, za minutku jsem byla zpět, v nočníku bobek, odmotaný papír (určitě si šmidlala po prdelce ) a Maruška spokojená, chtěla „o(d)měna“

Fotka: vajíčka v náhradním hnízdečku . jedno prasklo a bylo tam přes jarmark a v pondělí jsem si toho nevšimla, to bylo smradu jak v cařihradu. Tak Mají náhradní hnízdečko v komoře.



1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

nádherně svůj život umíš zachytit nádherným povídáním