pondělí 22. prosince 2008

22.12.2008 Rybika bude dobrá

Dnes jsme byli s Maruškou na kontrole u dokrorky. Kašel ji už trápí jen málo a někdy v noci ale radši máme ještě kapat a nechodit ven. Na zpáteční cestě jsme s Maruškou koupili kapra. Potom jsme museli každých 20 kroků zastavovat, protože Maruška měla potřebu koukat do tašky na rybičku. Pořád jí chtěla hladit. Doma jsme ho pustili do vany aby si Maruška užila … no pak mě totálně dostala , říkáme si , na děti něžně. Kapr se zabije v noci a ráno jakoby odplaval. Maruška se koukala na kapra ve vaně a pak povídá „rybika dobrá bude“ ….no má jasno poměrně brzo :o))))))


Večer se s ních chtěla koupat, když ale na vlastní kůži poznala, že je voda studená. (Babička jí dovolila, at si ho před koupáním pohladí nožíčkou) tak to vzadala. Říkala, že je to teplý , když jí řekla, že hohle je studený (nějak si to spletla, jinak už to umí) tak si pak s blaženým vzdycháním lebedila v teplém umyvadle. :o))) No a s rybikou koupat už nechtěla :o)))


Pak jsme spolu stavěli Betlém. Maruška mě hned v jesličkách vyjmenovala obyvatele, že je to Marie, Josef a Ježíšek, každá postavička se jí líbila a pomáhala zapichovat, ale nejvíc se zamilovala do kominíka. Jí ho taky vždycky měla nejradši. Je ti to už víc než 20 let. co mi děda ten Betlém vyřezal. Pamatuji se jako dneska na to, jak je dělával. Vůně dětství je vůně lepidla Kanagonu a mýdla (na lupenkovou pilku ) a dřeva . O tom jsem už psala. v kronice. Já byla poslední vnouče, kterému Betlém udělal, sice mi už tam nikdy nestihl dořezat mnou vytoužený koně, ale to je to nejvzácnější co po dědovi mám , neb je v tom, jeho srdce, jeho práce, jeho ruce. Dodnes dávám na stejné místo husu, nic jiného kromě jesliček nevím kam zapíchal,ale husu jsem hladila několik hodin a brečela jsem bylo to 9 ledna 1989 když umřel. Betlém ještě nebyl uložený a já u něho ležela a dotýkala se hmatatelna, co tu zbylo…

Maruška celé odpoledne lítala dívat „na panáky“ a pokoušela se přestavět kompozici Betlému, strašně se jí libí.


Odpoledne jsme věnovali přípravám a stavila se Alenka. Na večír jsem jela do Ohavče pro stromek schovaný ve stodole. Tam při jednou vyzvedla Alenu u naší společné kamarádky. proto jsem jela pro stromek už dnes , abych mohla Alču při jednom odvézt domů. Stromek a ostatní jsem vyhodila doma na chodbě a jela ji odvézt. Chtěla ještě něco zabalit a dát mi to, tak jsem chvíli čekala a tyhle pejsky, jsem si tam musela vyfotit…. Ač jsme pospíchala pak prišlo zdržení, potkala jsme spolužáka Bořu jenž bydlí ve stejném vchodu jako Alča. Tak jsme po několika letech museli dát řeč…


No a okolo půl 1.. by teda patřil do projektu den následující :oO jsem dostrojila stromek. Jsme zvědavá co Maruška ráno. čeká ji překvápko, že Ježíšek přinesl stromeček . letos o den dřív, ale alespoň si to užijem. Už se těším na ty Maruščiny světýlka.



3 komentářů:

megat řekl(a)...

your picture very beautiful and make me excited. I come again

Anonymní řekl(a)...

Posílám štěstíčko
na všechny strany,
aby byl každý
stále zdravý,
aby měl v kapse
vždy pár drobných,
aby měl také
pár přátel dobrých,
aby měl důvod se smát
a každý koho potká
měl ho rád.
Řada přišla i na tebe,
nenechávej si ho jen pro sebe,
jestli máš někoho
komu přeješ lásku a zdraví,
ať se to od tebe také doví.


Ty nej vánoční svátky přeje přejí
ze srdce rodinka s malými dráčky
Sirotkovi-papagaja

Barbora řekl(a)...

Tak holky, taky Vám oběma přeju veselý Vánoce!!! Hodně pohody, dárečky pod stromečkem a žádný starosti :-)