Dnes dorazil poštou Ježíšek, o jednom jsme věděla, super čepice pro Marušku , kterou jsem moc sháněla a jedna milá osůbka jí sehnala v Londýně a poslala nám ji. A druhý byl záhadný, jen podle nicku ve vršku jsme poznala, že někdo z diskuze. Prý kdyby to šlo, tak ho pošle anonymně tak taky nebudu jmenovat, holt „Ježíšek“ a jak dobře umí péct ten Ježíšek. :o))) Lidičky, jste zlatíčka…. :o))))
tady Maruška přerovnává cukroví z plechu do krabice. Občas ďobla, ale moc jí to šlo, je strašně šikovná. Krásně to do krabice rovnala. Nikdo ji nenutil, to dělala dobrovolně. Já jsem pak jela do Ohavče pro auto věcí a do večera bojovala v kutlochu. Jen mě při zpáteční cestě přestaly jako naschvál fungovat stěrače. Ferda posunuje, ale v tomhle počasí je to závada podstatná. Cestou domů jsem musela 3 krát zastavovat a otírat okno. , abych vůbec viděla na cestu. Snad na to šikula strejda zítra přijde, jinak budu muset lovit odborníky. jako naschvál, když teď auto potřebuji.
Večer, když jsem uspávala Marušku volal Petr. Ptal se, jak se máme, že posílá Marušce pusinku, že nám přeje krásný svátky, a že se někdy uvidíme….tomu se říká otcovská láska…. Mě se stýská, když Marušku nevidím půl dne i míň a on že se někdy uvidíme.. mě osobně je to jedno, ty manévry a dohady mě vůbec nechybí. jen nechápu lidi, kteří nechtějí vidět své děti na Vánoce ani na chvilku…
0 komentářů:
Okomentovat