Maruška nebyla ještě zdaleka OK tak jsme se dnes věnovali doma pečení, stejnak to bylo třeba a perníky za mě nikdo neudělá. Tak jsme od rána páchali perníky. nejdřív Maruška pomáhala prababičce válet těsto na knedlíky, měla malý váleček a hlásila „válím „ Pak šla pomáhat mě, pustila jsem ji k vykrajování. Vykrajovala s ohromným úsilím a nadšením, ale dávám tuhle fotku neb je úžasně vyřechtaná. Jmenovala mi zvířátka, co jsem dávala na plech . Občas mi nějaké ukradla a slupla syrové, ani jsem nestíhala jí to vzít a jen hlásila „dobý“ .Pak jsme vykrajovali kolečka z tmavého lineckého pod kokosky. Zírala jsme jak je Maruška šikovná, nejsem expert na stejnoměrné placky, tak jsme měla bokem 2 kolečka , co byla silnější než jsem potřebovala, že je znova zapracuju do těsta a vyválím. No a Maruška je čapla a dala na plech, bez úhony a pak jak viděla , že jsem potírali perníky vajíčkem , tak měla v dosahu hrnek, čapla peroutku a už mazala tmavé linecké vajíčkem. Zírala jsem, jak mazala přesně ty kolečka a nic okolo na plech, Na 2 roky, je fakt frajerka. Srdce mámy zaplesalo, jaká je šikulka. Byla nadšená, že má tolik perníčků, protože je miluje a stále hlásila „perníková sem“ to odvodila z věty, kdy ji říkáme že je masová, když tak miluje maso. Maruška v poledne moc nespala, jak usmula, a já ji přenesla do ležaté polohy, tak se asi nadýchla hlenu a začala kašlat tak, že se pozvracela, chuděra malá.
Po upečení nazdobení jsem jela do bytu kousek pokročit. Měli jsme sraz i s Alenou. Padnul na nás nápad. Po uspání Marušky jsem měla jet do Lomnice k nejlepším kamarádům pro stromeček. Přišli jsme na to, že se zeptáme , zda můžeme přijet 2 a jet domů až ráno. Známe se vlastně přesně 10 let, bylo to před 10 lety a před 20 prosincem, ve skautské klubovně nás právě Alena seznámila. Nejlepší přátelé od první chvíle , jako bychom se znali celý život… mamča byla tak hodná, že pohlídala u spící Marušky a my si jeli zavzpomínat na starý časy. .. a že bylo na co vzpomínat…. Tyhle lahvičky přivezla Alena z USA, dostala je tam k narozeninám, je jich v balení 100. Jsou z hořké čokolády a plněné pravým alkoholem. Má pravdu jak říkala, že udělá radost mnoha lidem, když ji vzala s s sebou a podělí spoustu lidí vzorky flaštiček výborné chuti. 
No a nese večerní posezení s užasným mega Prezidentem. Alča pila čeného Kozla. My si dali modrého Portugala. Neměla jsem ho ani nepamatuju, miluju ho a sama si ho nedám. A večery ve dvou, když alkohol je postrach ztrácí svou romantiku. Byl to naprosto nádhernej večer. a v paměti mi zůstane, že tam naděloval Ježíšek, ale to zůstane jen v mých vzpomínkách :o))))
0 komentářů:
Okomentovat