14.3.2009 Po sněhu sněženky....

Dopoledne tak nějak uběhlo v kombinaci hraní, koukání na pohádku a přípravy oběda. Při ukládání Marušky v poledne byl boj, nutně jsme museli dát kočičce šepičku od Madlenky a bačkůrky, ty ji několikrát sundala. Pak se mi ji povedlo přeprat, jako když máme nějak jet, tak spala jak špalek do půl 4. Když jsme vycházeli v z kutlochu tak byla jak rodič. Povídala mi „obuj se“ „zapni se“ „foták máš?“ já ho totiž včera zapoměla a vraceli jsme se pro něj asi 10 metrů od baráku, dál ne, no a Maruška si na to poměla, a dnes mi to připomněla, jsem se fakt musela smát.

Po cestě jsme se stavili v Kaufu pro krmení pro kocoura, v Ohavči hned Maruška hlásila, že „snížek není, sněhulák není“ ale ta to jsme ji ukázali první kytičky a s tím jak řekla, že jsou žlutý, mě došlo, že jsem úplně zapoměla napsat, jak ve středu po cvičení, kde dostávají vždycky malou dávku gumových medvídků za odměnu , tak poprvé u těch 6ti medvídků, se ani jednou nespletla v barvách, byl tam žlutý, zelený, oranžový a červený , některé byli 2 krát, poprvé se vůbec nespletla.

Není nad to, když babičky upečou buchty , ne že by je člověk neuměl ale víte v čem je ta voňavost všeho co dělají ty babičky? Je to vtom že to dělají na tom léty provoněným vále, prostě buchty od babičky nebo od maminky budou vždycky jiný….

Maruška si vzala koláček hned při první cestě do kuchyně, za chvíli se hnala se slovy „eště jeden koláček“ :o))))) Nakonec slupla 3 necelé, no kdo by odolal. Kocour byl v neustálém obležení a Maruška šťastná, jako vždycky tam. To už chtěla pomáhat babičce, která sela salát a cosi ranného , už se bobek teší, až se bude moci hrabošit v hlíně.