Logo projektu! Jeho nositel je oprávněn nosit foťák stále u sebe a fotit vše a všude,z jakéhokoliv úhlu a pozice!Zneužití se trestá pod pokutou úhrady pití na eventuálním srazu pro každého účastníka projektu! by Petja
Ahoj jmenuji se Liduš a mým největším koníčkem je focení. Kdybych nekoukala na svět přes hledáček fotoaparátu, tak bych trpěla jakousi podivnou slepotou :o)))) Dokumentuji svět kolem nás, čas nám utíká pod rukama a v těch fotkách zůstávají obtisklé vzpomínky. A já se ke vzpomínkám vracím ráda. Tady vám chci představit Svět, jak ho vidím já....budu ráda, když se vám u mě bude líbit
a díky projektu 365 jsem zdělila a zděluji náš příběh, jak jsme si prošli peklem do ráje. Pokud někomu pomůže, budu jen ráda. Vždycky může být líp, jen sebrat sílu a odrazit se ode dna, i když má člověk pocit, že už v něm není ani kapka energie, tak vezte že je, naděje umírá poslední a šťastné dny jsou blíž, než by jste čekali...
Pátek ..dopisuju v pondělí v noci a nějak mi to splývá.. prostě úklid, vaření, hřiště, nevím, prostě pohodička. Maruška si pořád věšela na palec medvědy, se mi to moc líbilo,ale dalo to záhul vyfotit protože Maruška už je sundávala a já měla zrovna nasazený tele a musela zacouvat až do předsíňky a Maruška to vydržela jen za úplatu a jen chvilinku..tyhle méďové přišli krom jiného Marušce v balíčku, tímto děkujeme Pride, tohle Maruška moc ráda :o)))) Úplně jsem zapoměla popsat jeho vybalovaní den předem. Maruška nadšená, že je „to je po mě“ ručičku měla výhružně vzepřenou proti davu a hlásila „to je po mě, podělím, pučím“ a nemohla se dočkat až se do dokonale zalepeného balíčku prolámu: Vrch byl docpaný letákama a Maruška odrovnávala a prohlašovala „nemám ráda papír“ když se prolámala na obsah, vylezlo z ní úžasné jéééééé, A očička jí svitila. Jí udělá radost opravdu všechno :o))))
po krátkém šlofíku jsme jeli do Ohavče, já krom jiného sekala dvůr, strejda odvez sekací obuv a já měla plátky se základem bílým a páč jsem je nechtěla mít na věky zelené, tak jsem sekala na boso. No jelikož dvůr, tak jsme musela nejdřív vysekat kus pro bazének, protože pak bych ho už těžko přesouvala.. Maruška stála už svlečená a čekala až ji ten bazén, budu mít kam položit znaleji do něj vodu. V její případě to bylo tak napnuté očekávání, jako start raketoplánu „sojuz“ chvíli se bála sekačky a chvíli fakt brečela, nemohla nějak v rozrušení pochopit, že posekat trávu není nasekat zadek, protože chvíli brečela, že nechce nasekat . Já to řikala správně,ale ona si z toho udělala jedno slovo chudinka a brečela, že nasekat nechce. :o))) Dílo jsme stejně nedotáhla do úplného finále.Jelo mi tom čim dál hůř až v ďolíku po bývalém chodníčku z gumy,, po kterém zbyla jen prohlubeň se mi rozpůlila sekačka. Takže strejda bude muset svařovat…..
Čas na svačinku…..
a pár rychlocvaků. když jsme vyvážela kortouč se španátem ze sekání- No teda rychlo…Tahle je první, Maruška pak už nechtěla pózovat v trávě,chtěla jsem ji bez té zeleně v obličeji. Tak poprvé pózovala za úplatu , slíbenou pak doma dostala.
ted pár rychlocvaků, vážně nebyl čas, no a u týhle specielně…..jasně, že ne schválně, jsem zalehla do mraveniště… jak ti hajzlíci kousali……
0 komentářů:
Okomentovat